80 let COPky
Vznik původní Baťovy školy práce (BŠP) v Sezimově Ústí se datuje do roku 1939 souběžně s vybudováním tehdy nového strojírenského podniku MAS (Moravské akciové strojírny) Koncernu Baťa (dnešní Kovosvit MAS) a dalo by se říct, i celého nového města Sezimovo Ústí.
V roce 1939 firma Baťa, a.s. hledala vhodná místa, kde by mohla vybudovat pobočný závod. V Sezimově Ústí našla potřebné podmínky a proto se ihned započalo se stavbou továrních objektů. Tato lokalita byla strategicky výhodná především díky dobrému dopravnímu spojení (jak železničnímu tak i silničnímu), dostatku pracovních sil i levným zdrojům pro získání stavebního materiálu.
Firma MAS dostala ke svému živnostenskému listu od Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích doložku – povolení k výchově svých vlastních učňů, což znamenalo, že v Sezimově Ústí vznikla pobočka Baťovy školy práce. BŠP byla čtyřletá s dvoufázovým vzdělávacím režimem. Dopoledne probíhal praktický výcvik v dílnách a odpoledne formou večerní školy probíhala teoretická výuka. Po absolvování třetího ročníku mohl žák školy složit před komisí Komory závěrečnou zkoušku učňovskou a po absolvování školy zkoušku tovaryšskou.
Po založení závodu přišli do SÚ mladí muži ze Zlína a 12.12.1939 bylo zahájeno vyučování. Do tří učeben nastoupilo celkem 57 žáků. Ve třech třídách, dvou pro první a jedné pro druhý ročník, vyučovali hlavně technici ze závodu. Mezi první realizované stavby v roce 1940 patří budova průmyslové školy a internát pro ubytování žáků. To svědčí o tom, že na vyučování a vzdělávání byl kladen v té době velký důraz.
Školní rok 1940/1941 byl zahájen již v nové školní budově se žáky, kteří byli přímo přijati na tuto školu v SÚ. Žádné školné se zde neplatilo. Veškeré náklady na provoz školy hradil závod MAS, jelikož učni byli vzděláváni přímo pro tento závod.
V roce 1941 byli žáci přijímáni na základě těchto kritérií a podmínek:
- min. věk 14 let,
- ukončené 4 třídy na měšťanské nebo střední škole s alespoň dostatečným prospěchem ve všech povinných předmětech nebo ukončené 3 třídy s prospěchem dobrým (těm žákům, kteří neměli ukončenou měšťanskou školu, bylo nabídnuto dokončení formou večerní výuky),
- psychotechnické zkoušky,
- tělesná způsobilost na základě lékařské prohlídky.
V tomto školním roce bylo ve škole 129 žáků ve 2 ročnících po 2 třídách a dalších 22 žáků bylo v 1. ročníku průmyslové školy strojnické. Každý rok bylo na školu přijímáno cca 60 učňů. V září roku 1940 byly z MAS zaslány Ministerstvu školství a národní osvěty doplňky k žádosti o zřízení průmyslové školy téhož směru, která by byla umístěna v budově školy a ve které je též internát. Školní osnovy se doplnily o látku z německého jazyka pro odbornou i mistrovskou školu.
Odbornou školu absolvovali všichni žáci. Na mistrovskou školu se poté dostal jenom výběr z nich. Ti žáci, kteří neodešli na mistrovskou školu, se dále vzdělávali 2 roky v doplňovacích odborných ročnících. Těm nejnadanějším z nich umožnila firma studovat na vysoké škole. V SÚ se zpočátku končilo na mistrovské škole, žáci ale potom mohli studovat na vysoké škole ve Zlíně.
Na počátku existence závodu MAS se nepočítalo s prací žen ve strojírenském průmyslu, tudíž ženy nebyly ani přijímány ke studiu. Po skončení války, kdy byl mužů nedostatek, se ženy již ve výrobě uplatnily – mohly tedy na škole absolvovat speciální kurzy pro potřeby závodu nebo byly přijímány jako učnice.
Původní BŠP vznikla tedy spolu se stavbou nového závodu MAS v SÚ, aby pokračovala v myšlenkách jejího zakladatele Tomáše Bati a vychovávala pro závod MAS kvalitní pracovní síly. V současné době je tomu v mnoha ohledech stejně, i když škola a strojírenský závod nesou již jiné názvy.
Výuka, vzdělávání a výchova probíhají ve škole (teoretická výuka), školních dílnách nebo laboratořích. I dnes je ve škole kladen důraz hlavně na propojení teorie s praxí. Dříve byla škola zaměřena jenom na vzdělávání v oborech potřebných pro uplatnění ve firmě MAS, v současné době nabízí mnohem širší spektrum oborů. Škola v současné době spolupracuje s desítkami podniků, které si z řad žáků a studentů na praxích vybírají své budoucí zaměstnance.
Stručná historie školy
1939 - zahájení činnosti pobočky zlínské Baťovy školy práce
1940 - založení státní Průmyslové školy, jejímž pokračováním byla Mistrovská škola. Tyto školy poskytovaly společně s Baťovou školou práce celoživotní vzdělávání.
1949 - zahájení činností odborného učiliště nazývaného Středisko pracujícího dorostu
1952 - zřízení Státních pracovních záloh jako státní školy pro odborné vzdělávání
1954 - zrušeny Statní pracovní zálohy a výuka pokračovala v Odborném učilišti a Průmyslové škole pro pracující
1973 - zahájena výuka elektrotechnických oborů a čtyřletých oborů zakončených maturitní zkouškou. Zároveň byla zahájena výuka oborů zaměřených na průmyslovou automatizaci.
1976 - Průmyslová škola přestěhována do Tábora
1979 - zřízení Středního odborného učiliště strojírenského, které vydávalo výuční listy a maturitní vysvědčení. Zřizovatelem školy byl Kovosvit s.p. Sezimovo Ústí.
1991 - Střední odborné učiliště strojírenské se stává samostatnou příspěvkovou organizací. Jejím zřizovatelem bylo Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky.
1992 - škola přejmenována na Integrovanou střední školu a zřizovatelem se stalo Ministerstvo hospodářství
1994 - změna názvu na Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy. Škola získala statut vzdělávacího centra pro realizaci celoživotního vzdělávání - návrat k původnímu záměru zakladatele instituce.
1996 - škola přechází pod správu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
1999 - škola sloučena s ISŠ Lipová 499, Sezimovo Ústí a změna názvu na Střední odborná škola a Střední odborné učiliště – Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí, Budějovická 421
2002 - zřizovatelem školy se stává Jihočeský kraj
2006 - zahájena výuka na VOŠ a název byl změněn na Vyšší odborná škola, Střední škola - Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí, Budějovická 421
Ke keši samotné:
Pro odlov finálky je nejprve nutné zjistit souřadnice Stage 1, která vás dovede pro krabičku J
Veškeré odpovědi naleznete v listingu a na internetových stránkách COP www.copsu.cz
Stage 1 je na souřadnicích: N 49°22’ABC E 014°42’DEF
A – Zjistěte telefonní číslo na spojovatelku COPky. Ciferace toho telefonního čísla vám dá hodnotu A.
B – V kolik hodin ráno většinou začíná výuka na školách? Hodina = hodnota B.
C – COPka má dokonce i svojí meteostanici. Na její stránce najdete hodnotu C.
D – Kolik žen bylo přijato v prvním ročníku Baťovy školy práce? Počet žen = hodnota D.
E – V jakém roce se Střední odborné učiliště strojírenské stalo samostatnou příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem bylo Ministerstvo strojírenství a elektroniky? Poslední číslice letopočtu je hodnota E.
F – Tak jako každá škola má i COPka své REDIZO. Vaším úkolem je ho zjistit a provést jeho ciferaci. Výsledná hodnota je hodnota F.
(Kontrolní součet A+B+C+D+E+F = 26)
Na vypočtených souřadnicích najdete plánek. Zkušené oko kačera jistě ihned uvidí, kde se skrývá finální krabička. Pokud ne, na bočních sloupkách najde nakopnutí