O šifře
Jméno této šifry sice odkazuje na svobodné zednáře, nicméně jejich názvů je více. Kvůli své podobě je někdy nazývaná jako piškvorková (v angličtině Tic-tac-toe), nebo jako šifra Pigpen. Občas je též nazývána Napoelonovou šifrou a v různých variantách se vyskytuje řada dalších jmen (Newarkská šifra, Rozenkruciánská šifra, nebo Templářská šifra). Ve všech případech jde o více, či méně propracované podoby grafického, monoalfabetického substitučního schématu.
První popisy této šifry se vyskytují v díle De Occulta Philosophia libri III vydaném v roce 1531, jejímž autorem je Cornelius Agrippa pod později vžitým názvem Kabala devíti komor. Spíše než o šifru jednalo se o systém sigilií (magických znaků) popisující anděly a duchy v kabalistické tradici.
Je známo, že grafické monoalfabetické substituční šifry využíval již dlouho před tím templářský řád, především pro šifrování komunikace mezi mistry. Jejich šifra je založena na modifikacích maltézského kříže. Po rozpuštění templářského řádu 13. října 1307 se části jeho bývalých členů podařilo stáhnout do ústraní a zřejmě založili tajná společenství, která v průběhu následujících staletí splynula se svobodnými zednáři. Spolu s tím vznikly i novější podoby šifry svobodných zednářů. Šifra svobodných zednářů se užívala především pro utajení popisů rituálů a komunikace mezi lóžemi, občas lze však její užití najít i na hrobech některých zednářů jako je např. hrob z roku 1697 na hřbitově kostela Trinity Church v New Yorku.
Šifra může mít celou řadu podob, nicméně ani při použití sebesložitějšího schématu zápisu znaků její princip nezaručuje o moc vetší bezpečí než prostá Caesarova šifra, neboť je poměrně snadno luštitelná s pomocí frekvenční analýzy, především jsou-li k dispozici delší texty a lze odvodit jazyk zprávy.
Jejím základem je jedna nebo několik tabulek o 3×3 polích případně doplněné o tabulky ve tvaru X. V každé buňce této tabulky je zapsáno jedno z písmen anglické abecedy. Písmena jsou pak nahrazována symboly odpovídající části tabulek. Jednotlivé varianty pak pracují s opakováním těchto tabulek a doplňují do nich tečky, nebo jiné grafické znaky (např. tzv. Newarkská šifra různě dlouhé a různě orientované čárky, které mají navodit dojem rozsáhlejší abecedy). Na obrázcích výše najdete základní podobu a další variantu jak lze šifru sestavit. Stejně tak zde najdete i princip Templářské šifry. Klíčem je pak přiřazení písmen jednotlivým symbolům. Budeme-li tedy šifrovat slovo TEMPL, bude výsledná šifra vypadat takto:
Dešifrování probíhá prostým přepisem znaků zpět na jejich příslušná písmena abecedy podle dohodnuté šifrovací tabulky.
O keši
Pro získání souřadnic této keše budete muset rozluštit následující dvě šifry. Každá z nich vám vydá jedno slovo jako polovinu hesla, které společně (oddělená mezerou) zadáte na stránce http://gc.rozen.cz/GC8FYFN/. Pokud bude správně dostanete nejen souřadnice finálky a dalších souvisejících waypointů, ale i nápovědu pro její hledání.
Přeji hodně trpělivosti při luštění a štěstí při lovu.
Zdroje
Součást série Historie šifer
Tato keš vznikla jakou součást série věnované historii šifrování. Keše jsou nejen exkurzí do principu fungování a okolností vzniku nejvýznamnějších šifer, ale také výzvou k jejich vyřešení, která vás dovede na zajímavá místa v širším okolí Rožnovské Bečvy.