Cestování v čase je teoretická koncepce, kdy se cestovatel pohybuje do minulosti či do budoucnosti, většinou za pomoci nějakého stroje času. Úvaha se ovšem omezuje na fyzikální možnosti pohybu hmotného tělesa, kdežto životních podmínek pro živý organismus "cestovatele" si nevšímá.
Časový paradox je jev, kdy cestování do minulosti přímo vede k situaci, která je proti logice nebo proti fyzikálním zákonům, které jsou považovány za obecně platné. Například by případný pozorovatel mohl pomocí cesty časem do minulosti zabránit tomu, aby do ní odcestoval, a vytvořil tak situaci, která nemá řešení (stav kdy reakce zruší akci). Jedním možným rozřešením tohoto paradoxu je, že existuje fyzikální zákon zabraňující vzniku paradoxu. Tj. pokud budeme v minulosti, není dle přírodních zákonů možné např. zabít svého předka.
Někdy se poukazuje na fakt, že kdyby bylo možno cestovat dle klasických představ do minulosti, měli bychom kolem sebe pozorovat návštěvníky z budoucnosti, což se neděje. To může signalizovat, že lidstvo do minulosti nikdy cestovat nebude, nebo že lze vytvořit jen takové stroje času, které umožní návrat nejvýše do okamžiku jejich sestrojení. Takovým strojem času by pak byla naše současnost nepřístupná.
Na podzimním Návratu do minulosti se nám časostroj rozbil právě ve chvíli, kdy mělo dojít k přesunu časem. Naštěstí jsme nikde neuvízli a po půl roce máme možnost vyzkoušet stroj času znova. Tentokrát to ale zkusíme dopředu (všichni jsme mladí a být v mžiku o hodinu starší si můžeme dovolit). Takže se sejdeme před kostelem sv. Filipa a Jakuba v 1 hodinu a 45 minut. Konec eventu pak bude o půl hodiny později ve 3 hodiny a 15 minut.