Václav Vokurka, všeználek , velkej vejtaha. Vedle Václava Věra, vrchní velitelka.
Václav vede Věru velkým vedrem, vysokou vojtěškou. Vedle výstavní vrby vidí vlaječku.
“Výzva” vykřikuje velitelka Věra.
“Vezmi vetší vědro, vlij vodu votvorem” velí vulgárně Věra.
Václav vědrem valí vodu.
Vidí vzácnou věcičku .
Vašku , vidíš?
“Votvírák” vydechne Václav.
Výborně Václave, volá Věra
Ve vteřině všechny výpočty vychází.
Výšková? Ve větvích?
“Vole” vyklouzne Václavovi.
Vylez výš, vyzývá Věra.
Václav vztekle vrčí, vytrvale však vylézá výš.
“Výš, výš “ vyvádí Věra.
Václav vytrhne vrchní víčko. Vpisuje “ V&V”.
Vrací víčko , vymotává větrovku ve větvích, velmi vynalézavě vyskakuje vedle Věry.
“Výborně” vříská Věra.
Václav vedle Věry váhavně vyčkává. Věra velí vlevo, vyrovnaně vycházejí vstříc velké vánici.
Vidíte větve?
Vyrazte vzhůru!