Sejdeme se v 17:00 hodin na úvodních souřadnicích, skončíme ho v 17:30 taktéž na úvodních souřadnicích, vyměníme nějaká ta TB, GC a CWG. Eventová CWG bohužel nebudou, omluvte mi když by bylo něco špatného, je to můj první event pořádaný, Pohovoříme o keškách, těším se na vaši přízeň na eventu.
23. října 1895 se v Novém Plesu narodil český architekt Karel Řepa. K připomenutí jeho narozenin se sejdeme u pardubického nádraží, jeho velmi významné, i když zdaleka ne jediné pardubické stavby.
Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru významného architekta Františka Krásného, prvního českého žáka proslulého profesora vídeňské umělecké akademie Otty Wagnera.
Později se Karel Řepa vrátil do svého rodného kraje ve Východních Čechách a založil vlastní projekční ateliér v Pardubicích. Navrhl několik vil, které nezapřou Plečnikův vliv, mezi nimiž vyniká dům Viktora Kříže v Bulharské ulici s unikátně zachovaným interiérem.
Řepa byl také projektantem několika činžovních domů ve funkcionalistickém stylu (například dům Rolnického družstva na pardubické třídě Míru s velkou luxferovou stěnou přisvětlující schodiště). Jeho známou realizací je i kino Jas s motivy organické architektury.
Velkou příležitostí se pro něj stala významná regionální Výstava tělesné výchovy a sportu, která se konala v Pardubicích v letech 1930 a 1931. Řepa pro ni navrhl sportovní stadion a také řadu menších tematicky zaměřených pavilonů, které patřily ke špičkovým příkladům funkcionalistické architektury, později však byly naneštěstí zbořeny.
Dnes se zachovaly jen staré černobílé snímky, ale i na nich je patrné, že každá z těch dočasných staveb měla originální tvar, společné byly ovšem atributy funkcionalismu – tedy bílá průčelí nebo rovné střechy. Vedle stadionu vznikla v rámci této akce i nová dominanta pardubického náměstí Republiky – rozlehlá budova Průmyslového muzea (dnes Střední průmyslová škola potravinářství a služeb), která rovněž nezapře Plečnikův vliv, když architekt pokryl průčelí do náměstí útlými pilastry.
Největší realizací Karla Řepy je však až poválečná stavba hlavního vlakového nádraží, na jehož projektu spolupracoval s pražským specialistou na toto téma Josefem Dandou a pardubickým architektem Karlem Kalvodou. Projekt vznikl těsně po válce, ale dokončen byl až v padesátých letech, takže se stal jednou z posledních funkcionalistických staveb před nástupem stalinské sorely. Rozlehlá budova má průčelí z červených lícovek. Tvoří ji protáhlá horizontální hmota s velkou dvoranou a řadou pěkných detailů, k ní autoři přistavěli kontrastní vertikální kubus, v němž byl původně hotel.
Pardubický architekt tedy patřil k těm osobnostem naší meziválečné scény, které dokázaly, že nejen v tradičních centrech avantgardy, jako byly Praha, Brno, Zlín nebo Hradec Králové, mohou vznikat invenční díla na špičkové úrovni.
O odkaz Karla Řepy, který zemřel v roce 1963, dnes pečuje jeho syn, rovněž významný český architekt Miroslav Řepa.