Toto je dvacátý kámen geoglyfu AUM v Beřkovickém lese.
Trimůrti je trojice nejvýznamějších hinduistických bohů. Jsou to bůh Brahma – stvořitel, bůh Višnu - udržovatel a bůh Šiva – ukončovatel. Na počátku je patrný indoevropský vliv vládce bohů Indry a vládce vod Varuny. Tito obětničtí bohové však v průběhu času ztrácí své výsostné postavení a v božském panteonu se prosazuje trojice Brahma, Višnu a Šiva. Tito bohové vychází patrně z původního náboženství založeném na osudu bytosti. Brahma jak stvořitel vesmíru je velice abstraktní a tak mu je v Indii zasvěceno jen několik chrámů. Nicméně socha Brahmy je v skoro v každém chrámu, zasvěceným Višnuovi a Šivovi.
Bůh Višnu je uctíván hlavně ve formě svých deseti vtělení – avatárů. Z nich nejoblíbenější jsou bůh Ráma, hrdina eposu Ramajána a bůh Kršna, hrdina eposu Mahabhárata. Višnu v těchto podobách přichází na Zemi, aby porazil narůstající zlo a nastolil opět rovnováhu. Kult boha Višnua je silnější na severu Indie, kde se mluví indoevropskými jazyky. Přece jen je více podobný původním indoevropským bohům.
Kult boha Šivy je silnější na jihu Indie, kde se mluví původními drávidskými jazyky. Šiva je označován za Boha Bohů, za boha, kterému se ostatní bohové klaní a od kterého dostávají své schopnosti. Veškerá hinduistická liturgie je sice v indoevropském jazyku sanskrtu, ale je cítit, že hlavní myšlenky hinduismu pocházejí od původního drávidského obyvatelstva. Šiva v původním významu není jen pouhý ničitel. Je to prvotní princip, který je na konci cesty schopen zničit klam bytosti způsobený Májou – Iluzí , a darovat bytosti svůj věčný klid a mír. Brahma a Višnu se váží k dualitě – jedno tvoří nebo udržuje druhé. Bůh Šiva je principem neduality, v sanskrtu nazývané advtaitou. Jen Šiva odstraňuje klam a ukazuje celý svět a vesmír jen jako hru Máji – Iluze.
U Višnua je tento princip neduality překrytý, ačkoli Višnuův avatár Kršna se v Bhagavadgítě principům neduality také věnuje. Například ve verši 10.20. zpívá toto :
Jsem věčné Já, Gudakéšo, všem bytostem v srdci dlící.
A Jsem počátkem i středem, jistě též koncem bytostí.
Hinduističtí bohové odpovídají základním pravidlům tohoto celého duchovního systému. Základním principem je věčnost a neměnnost nepostřehnutelného Brahma, které je zdrojem všeho projeveného stvoření. Co bylo stvořeno, musí zaniknout, a co zaniklo, musí se znovu zrodit. Brahma, Višnu a Šiva pocházejí z této neměnné věčnosti. Jelikož je život velice složitý, je i povaha jednotlivých bohů odlišná, aby v každé situaci bylo možno nalézt nějaký vznešený vzor, který umožní situaci zvládnou s minimálními škodami. Protože existuje pouze Bůh a všechno je jen jeho hra Lílá, potom je možno v každé události nalézt dobro. To, že dobro nevidíme, neznamená, že dobro není vždy a všude. Stejně tak skutečného boha nelze vidět, nelze si ho představit ani pochopit, přesto to neznamená, že neexistuje. Znamená to pouze to, že ho prostě jen nevidíme.
Tato krabička je publikována o svátku zvaném Dhanteras. Je to první den nejvýznamnějšího indického festivalu Dívalí, který trvá pět dní. Tento den je věnován bohu Dhanvantarimu, který je pánem Ajurvédy. Ajurvéda je doslova věda o životě. Je to velice obsáhlá nauka, která obsahuje nejen systém Ajurvédské medicíny, ale věnuje se mnoha dalším stránkám života. Staří Indové definovali základní prvek lidského života a tím je prožitek. Celý lidský život se skládá z dlouhé řady různorodých prožitků, příjemných i nepříjemných, opakovaných či jednorázových. Dlouhá staletí pozorování lidského života sestavilo systém, který se snaží všechny prožitky v lidské mysli co nejvíce harmonizovat. Na základě toho vznikají různorodé vědy, které stanovují pravidla pro společenské vrstvy, pro rodiny a jednotlivé lidi, ve všech etapách lidského života. Celá Ajurvéda je nejprve o prevenci vzniku známých problémů a pokud k nějakým přesto dojde, potom jsou zde i metody nápravy či léčby.
Dhanvantari je další vtělení boha Višnua. Na počátku tohoto vesmíru bohové a démoni společně kvedlali oceán mléka, aby získali nektar nesmrtelnosti. Když nektar vystoupil z oceánu, držel ho v rukou Dhanvantari. Ihned s hrncem nektaru zamířil na nebesa, rozhodnut démonům nic nedát. Démoni se s ním o hrnec chvíli přetahovali, čtyři kapky nektaru dokonce vyšplíchly a dopadly na Zemi, ale pak se bohům podařilo hrnec ukrýt na nebesích a vypít. Tak bohové získali nesmrtelnost. Démonům nezbývá než si nesmrtelnost zasloužit odříkáním. Nicméně bůh Brahma, který požehnání v tomto vesmíru uděluje, vždy vyžaduje, aby si každý zvolil jeden způsob, jak může být zabit.
Z oceánu mléka také vystoupila bohyně štěstí Lakšmí, proto se o svátku Dhanteras také uctívá a oslavuje.
Nezapomeňte si opsat BONUSová čísla, v budoucnu se určitě budou hodit.