Smrt Orla z Krymu v Supích skalách Mystery Cache

První nehoda dopravního letadla na našem území se smrtelnými následky, a jedna z prvních leteckých nehod u nás vůbec, se udála 30. října 1922 ve zdejších skalách, kdy zde havarovalo poštovní letadlo s pasažérem na lince Paříž - Praha - Varšava, pilotované leteckým esem z První světové války Pavlem Vladimirovičem Argejevem, který nehodu nepřežil. Pojďme si něco říct o této pozapomenuté události

V knize Arnolda Raaba z roku 1992 (ze sudetoněmecké edice pamětních knih obcí) najdeme zajímavé svědectví Hornovernéřovického pamětníka Bruno Peukerta o pádu letadla u Bischofsteinu dne 30. 10. 1922: ...Byl to podzimní den, kdy slunce nemohlo proniknout vrstvou vysoké mlhy. Okolo půl jedné bylo slyšet letadlo. Zvuk motoru se ztrácel, letadlo letělo stále níže, nakonec přistálo na zadních loukách (poblíž dnešního Gemec-Union). Když aviatici zjistili, že místní mluví německy, mysleli si, že přistáli na říšskoněmeckém území. Znovu hned odstartovali, aniž by si ověřili, kde vlastně jsou. Letěli zpět směrem na Stárkov, mezi Vápenkou a Vysokým kamenem otočili a podél Čihadla a Studnice zamířili nad Bischofstein, rovněž zahalený vrstvou husté mlhy. Snad nedostatečná síla poškozeného motoru způsobila, že se letoun zachytil o stromy a okolo čtrnácté hodiny se zřítil v Supích skalách mezi Čapím vrchem a Biskupem. Na místě neštěstí v troskách letadla byl nalezen jeden zraněný a jeden mrtvý člen posádky. Zraněný byl vyproštěn a přepraven do nemocnice v Broumově. Mrtvý byl nejprve uložen na Bischofsteině v zámecké kapli a později pohřben do hrobky na hřbitově v Horních Vernéřovicích. Později byl mrtvý pilot převezen do Francie...(kráceno).

Ladislav Keller ve své knize o nehodách dopravních letadel z roku 2009 uvádí, že dne 30. října 1922 došlo k nehodě letounu Potez VII společnosti CFRNA (Francouzsko-rumunská letecká společnost, později přejmenována na CIDNA). Letadlo vzlétlo z letiště Praha - Kbely v 11.33, havarovalo u Trutnova a bylo zničeno, přičemž pilot Paul Argujeff zahynul. Příčiny nehody nebyly blíže objasněny, zřejmě se jednalo o vysazení motoru nebo vliv nepříznivého počasí. Nehoda má navíc jeden smutný primát, je totiž v historii československého letectví zatím první doloženou nehodou dopravního letadla, to proto, že se jednalo o let s poštou a pasažérem.

V roce 1951 našel náchodský horolezec (sám též bývalý vojenský pilot) v Supích skalách součástku z havarovaného letadla. Byl to držák pro upoutávání pilotů. V roce 2004 se Bohumilu Sýkorovi podle staré fotografie podařilo určit místo havárie a na místě byla následně nalezena pomocí amatérského hledače s detektorem kovů další součástka z letadla - ruční zavírací klika.

Zřejmě se již nepodaří zjistit přesné příčiny havárie Potezu VII v Supích skalách ani jméno a další osudy přeživšího pasažéra z onoho předčasně ukončeného letu. Jisti si můžeme být jen tím, že pilot a válečný hrdina kapitán Pavel Vladimirovič Argejev nezahynul před devadesáti lety u Trutnova, ale svou smrt v troskách letadla Potez VII společnosti CFRNA, imatrikulačního označení F-FRAV, našel na hřebenu Supích skal u osady Skály. Až v mlze ukryté vrcholky smrků a pískovcových skal ukončily život muže, který přežil krvavé bitvy na Marně a následně sestřelil 15 německých letadel.

Kapitán Pavel Vladimirovič Argejev

1.3.1887 - 30.10.1922 (též uváděn jako Paul d'Argueev nebo Paul Argujeff), se narodil v Jaltě na Krymu, v rodině inženýra parních lodí Vladimíra Akimoviče Argejeva a jeho ženy Alexandrovny. Vystudoval vojenské školy v Oděse a v roce 1909 vstoupil do Carské armády, kde byl jako četař přidělen nejprve k pěšímu pluku do Varšavy. V roce 1912 byl již v hodnosti poručíka přeložen k pěšímu pluku do Černigova, kde byl povýšen do hodnosti nadporučíka. V roce 1914 se vzdal své hodnosti poté, co odmítl potrestat vojáka, protože trest považoval sám za nezasloužený. Odešel do Francie, kde se 12.10.1914 nechal naverbovat do Cizinecké legie. Nejprve byl zařazen k pěchotě a v řadách 131. pěšího pluku se zúčastnil bojů na Marně. Byl celkem třikrát zraněn, ale vždy se obratem vrátil zpět na frontu. Když byl z důvodu řady zranění uznán neschopným služby jako pěšák, požádal v lednu 1916 Argejev o přeřazení k letectvu. Po výcviku v Pau byl již dne 30.1.1916 zapsán jako pilot. Jakmile měl na západní frontě dostatek nalétaných hodin, nechal se vyslat na ruskou frontu, kde byl 20.10.1916 přidělen k 12. stíhací jednotce.

K Argejevově kariéře stíhače se sluší alespoň stručně uvést, že v oblasti dnešní Ukrajiny a Litvy sestřelil od ledna 1917 do června 1918 celkem šest nepřátelských letadel. V té době v Rusku zuřila bolševická revoluce, fronta se zhroutila a nepřátelství bolševiků vůči carským důstojníkům se vyhrocovalo. Za této situace se Argejevovi podařilo vrátit do Francie, kde vstoupil do řad francouzského letectva a byl zařazen k jednotce SPA 124 (složené většinou z amerických dobrovolníků) a do konce války postupně sestřelil dalších devět německých letadel. Zapsal si tak celkem patnáct ověřených sestřelů a dva neověřené, čímž se stal třetím ruským nejlepším „leteckým esem“. I proto je někdy uváděn pod přezdívkou „Orel z Krymu“. Argejev byl vyznamenán několika ruskými vyznamenáními, francouzským Válečným křížem a byl též jmenován rytířem Legie cti.

Po skončení války se nechtěl vrátit do Sovětského Ruska, tak pokračoval v létání jako zkušební pilot a posléze jako pilot soukromé Francouzsko - Rumunské společnosti CFRNA, která od roku 1919 provozovala leteckou poštovní linku Paříž - Štrasburk - Praha a od roku 1920 létala i do Varšavy. O jeho smrti lze v různých pramenech nalézt pouze stručné zmínky, že zemřel 30. října 1922 poblíž Trutnova v Československu, když jeho letoun typu Potez havaroval v „Sudetských horách“. Okolnosti ani místo smrtelné havárie nebyly dosud nikde blíže popsány.

Zdroje:

• Teplické ozvěny: Smrt Orla z Krymu v Supích skalách, prosinec 2012 - https://www.teplicenadmetuji.cz/e_download.php?file=data/editor/145cs_11.pdf&original=10.pdf
• Flying revue: Paul d’Argueff: válečné letecké eso a pilot CFRNA/CIDNA. Nezahynul v boji, ale na lince Praha-Varšava, 30.8.2019 - https://www.flying-revue.cz/paul-d-argueff-1887-1923