Český malíř a legionář (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm – 28. června 1926 Dolní Mokropsy).

Narodil se v rodině malíře pokojů Jana Bartoše a svůj malířský talent projevil již na měšťanské škole ve Frenštátu pod Radhoštěm. Během svých studií na pražské Akademii v letech 1909 až 1914 byl jedním z posledních žáků profesora Hanuše Schwaigera. V roce 1914 byl spoluzakladatelem uměleckého spolku Koliba - moravským protějške pražské Umělecké besedy se kterou také vystavoval.

Záhy po ukončení studií vypukla 1.sv. Válka a mladý malíř musel narukovat ke 100. pěšímu pluku v Itálii. Jeho pacifistické smýšlení mu ale bránilo v účasti na válečném vraždění a tak v červenci 1915 utekl do italských zákopů. V zajateckém táboře si za poslední peníze pořídil malířské potřeby a maloval výjevy ze života zajatců, ale také vzpomínky na rodný kraj. V lednu 1917 byl přeložen do československého zajateckého tábora. Stal se tak jedním z prvních členů Československého dobrovolnického sboru. Československá armáda byla po pár měsících v Itálii legalizována a Bartoš odjel do Foligna jako desátník 31. pluku. Brzy byl poslán k výzvědným hlídkám I. Armády, aby maloval výjevy ze života na frontě i na odpočinku.

V jeho dílech převažuje barva nad kresbou. Upřednostňoval její hutnost a plošný výraz. V barevnosti používal spíše střízlivé tóny hraničící až se zemitostí. V kompozici příliš neexperimentoval a ve svých dílech nechal dominovat vertikály tvořící střed obrazu tak, jak je typické u renesančních maleb Itálie.

Díla Břetislava Bartoše často mají symbolický podtext. Snažil se ve svých dílech vyjádřit sociální situaci a občas se objevuje i revoluční tematika. Zatímco ve svém raném období maluje spíše zbojníky, v pozdější fázi jsou hlavní představitelé jeho obrazů lidé z šachet a hutí. Velice typický je motiv rodiny vsazený do průmyslového prostředí. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče.

Po válce pracoval krátce v Památníku odboje, ale kvůli těžké nemoci odešel do výslužby. V roce 1925 se stěhuje do Dolních Mokropes u Prahy a umírá předčasně ve 33 letech na tuberkulózu.

Jak na keš

Jelikož je památník a přilehlá vyhlídka na výchozích souřadnicích (kam si určitě zajděte!) poměrně frekventovaná, je keš schovaná kousek bokem na skrytějším a méně dostupném místě. Terén je poněkud prudší a po dešti a při náledí i docela nebezpečný, tak dávejte při odlovu pozor.

K nalezení keše stačí z památníku zjistit, kdy byl Okrašlovacím spolkem ve Frenštátě p. R. postaven. Dostanete rok ve tvaru ABCD.

Keš pak naleznete na souřadnicích: 49°32.D(B-1)(C+1)', E 18°11.(B-1)(D+1)(A+4)'

Zdroje