Nejobsáhlejším zdrojem informací o lidské sexualitě před více než sto lety jsou smolné knihy, které zachycují období od 16. do 18. století. Smolné či Černé spisy nebyly knihami v pravém slova smyslu, ale byly to volné listy papíru, které písař s sebou nosil do vězení, mučírny a na radnici. V nich dnes nacházíme provinění a tresty, které za ně následovaly. Právo trestat na hrdle patřilo nejprve panovníkům, později feudálům a ti jej propůjčovali městům. Městský soud byl totožný s městskou radou. Soudu předsedal purkmistr a zasedali zde konšelé a rychtář, který byl žalobcem.
Spektrum zločinů, zachycených ve smolných knihách je velmi široké. Mezi závažné trestné činy patřily krádeže, vraždy, loupeže, žhářství a čarodějnictví, které byly krutě trestány. Potulky, urážky na cti, rvačky byly často řešeny omluvou, pokutou, vypovězením z města nebo pranýřováním. Významnou skupinu tvořily delikty mravnostní, které tvořily zhruba jednu pětinu zaznamenaných trestných činů. Činy proti mravnosti byly trestány různě – záviselo na typu prohřešku, na době, shovívavosti soudce a pohlaví. Ženy byly vždy trestány krutěji než muži. Obviněný byl nejprve vyslechnut na radnici, pak odveden do mučírny, kde na něj byl činěn psychický nátlak. Teprve po druhém výslechu na radnici následoval výslech právem útrpným (tortura).
tortura
Nejčastějším mravním prohřeškem bylo cizoložství. Pavel Kristián z Koldína je charakterizuje jako „porušení lože cizího, děje se s ženau, kteráž muže svého měla, aneb muž zase, manželku svou vlastní maje, s cizí ženau by obýval“. Ne vždy bylo cizoložství trestáno ztrátou hrdla, jak ukládají „Městská práva“ ze šestnáctého století. Pokud se dotyčný dopustil pouze tohoto deliktu, byl vypovězen z města, nebo pranýřován a cejchován, nebo musel složit pokutu, případně šel do žaláře. Jiná situace nastala, když byl zároveň spáchán jiný závažný trestný čin. Pak většinou následoval trest smrti, přičemž trest stětím byl považován za mírnější a trest oběšením za potupnější.
Smilstvo podle Pavla Kristiána z Koldína je „kdyžby panna neb vdova od někoho zprzněna byla. A děje se dobrovolně, to jest, kdyžby panna nebo vdova sama k tomu svolila“. Smilstvo bylo trestáno vypovězením, vymrskáním z města, nebo pranýřováním. Pokud však bylo jediným trestem, mohlo skončit napomenutím městské rady, pokáním v kostele, nebo nařízeným sňatkem smilníků.
Často společně se smilstvem byla souzena infanticida (vražda novorozence), nebo abort (potrat). Ve většině případů byla dotyčná zahrabána do země za živa a probodnuta. Pouze na přímluvu nebo při udělení milosti byla sťata. Za tyto přestupky byly trestány pouze ženy, muže soud nejvýše napomenul.
Prostituce byla velmi častá a společnost ji trpěla jako nutné zlo. Nalezneme pouze některá období, kdy zástupci města bojovali s tímto jevem. Největší rozvoj prostituce lze vysledovat v Praze v době císaře Rudolfa II., nebo v hornických městech - Kutné Hoře a Příbrami. Tresty byly velmi nízké, většinou šlo o vyhnání z města nebo vypovězení spojené s výpraskem. Pro prostitutky to nebyla žádná potupa, po vymrskání se znovu vracely do města a výprask na pranýři pro ně byl vlastně reklamou.
Dalším prohřeškem bylo obtěžkání, které bylo často spojeno se smilstvem a cizoložstvím. Dívky se velmi báli otěhotnění a tak užívaly bylinky a lektvary, které měly zabraňovat nechtěnému početí. Muži často napomínali dívky, aby si nezapomněli uvařit koření. Při neznalosti antikoncepčních metod však k nechtěnému početí docházelo často a pro mladé matky existovaly pouze dvě možnosti. Buď infanticida, nebo život ve věčném zatracení. Trest záležel na soudci a přímluvách vlivných lidí. Žena s dítětem mohla být vypovězena, pranýřována, nebo i popravena. Svůdce mohl být potrestán odškodněním, nebo mu mohl být nařízen sňatek. Nemanželské děti neměly dědičné právo, nesměly se učit řemeslu a nesměly vlastnit nemovitost. Nejhůře na tom byly děti nevěstek a děti narozené z cizoložství.
Nejtvrdší tresty byly udělovány za znásilnění. Pokud se násilník dopustil jen tohoto činu, byl obvykle sťat. Pokud byl ale zároveň souzen za krádež, vraždu nebo žhářství, byl oběšen, vpleten do kola a lámán, nebo trhán a čtvrcen.
Mezi delikty neřádného manželského soužití patřily konkubinát, bigamie a incest. Konkubinát byl častý u lidí nemajetných a incest byl trestán poněkud více než cizoložství. Zato bigamie byla častá a vycházela z toho, že snoubenci často vstupovali do manželství na přání rodičů kvůli majetku a nikoliv z lásky. Pak partneři opouštěli své rodiny, odcházeli do vzdálenějších oblastí, kde je nikdo neznal, a kde mohli znovu vstoupit do svazku manželského. Konkubinát a bigamie nebyly souzeny vždy, a pokud ano, šlo o tresty mírné.
Sodomie zahrnovala jednak nepovolené polohy partnerů při souloži, jednak homosexuální styk (tzv. vlašské sodomství), ale také styk se zvířaty. Tady šlo výlučně o tresty mužům, kteří obcovali s krávou, kobylou, nebo ovcí. Sodomie se zvířetem sice tvořila malý počet případů, ale byla trestána krutě. Viník byl upálen společně se zvířetem, pouze při udělení milosti byl popraven.
Dovolte mi několik případů, které se vztahují k Lounům a jsou ve smolných knihách zapsány. Zatímco za zabití novorozence byly Dorota v roce 1591 a Mariana Hrdinková v roce 1592 zaživa zahrabány, Alžběta Podoušková v roce 1677, Magdalena Ceplová v roce 1697 a Alžběta Jabůrková v roce 1702 byly za stejný přečin sťaty, zahrabány a probodnuty kůlem. Sabina Loketská byla za tento čin v roce 1620 sťata a Magdalena Schutová v roce 1725 byla sťata a její hlava byla naražena na kůl. Za cizoložství byli muži většinou vypovězeni z města (např. v roce 1575), podobně za pokus o znásilnění v roce 1598 (vyhnán na tři míle). Za nezákonný sňatek byli v roce 1609 oba partneři podmínečně propuštěni, stejně jako žena, která utekla od manžela a dopustila se cizoložství v roce 1635. Kacíř a smilník byl v roce 1631 donucen konvertovat a oženit se. Pokud k cizoložství přibyla vražda, byl muž sťat (1616), nebo sťat a vpleten do kola (1650). Za smilstvo nebo cizoložství byla žena podmínečně propuštěna (1612, 1618 a 1654), nebo vyvedena z města (1612, 1635, 1656 a 1701). Za opakované smilstvo žena v roce 1695 byla navíc jednu hodinu na pranýři, podobně jako jiná za prostituci v roce 1681. Muž za smilstvo byl donucen oženit se (1631). Za krádeže a smilstvo byl muž v roce 1597 sťat, v roce 1616 oběšen, stejně jako jiný muž v roce 1954 za krádeže a pokus o sodomii. V roce 1588 byl muž za sodomii upálen. Za vraždu souložníka své manželky a krádež byl v roce 1600 muž sťat. Za opakovanou sodomii, zneužití čtyřměsíční holčičky a krádeže byla muži uťata pravá ruka, byl lámán v kole, hlava vystavena a ruka a tělo spáleny.
vyobrazení nejčastějších trestů
A teď tedy ke schránce. Budete muset navštívit místa, kde stávala šibenice a kde se prováděly popravy. Obě místa propojuje označení U Spravedlnosti.
stage 1 - Výklenková kaplička
Souřadnice vás zavedou k malé kapličce, které se říká Boží muka. Tady kdysi stávala šibenice. Jsou to jediná boží muka uvnitř městského obvodu. Abyste byli úspěšní, musíte zjistit rok, kdy bylo popraviště zrušeno ABCD. Dále zjistěte počet vykonaných poprav podle smolných knih EFG a kdy byla kaplička opravena HIJK.
stage 2 - Ulice U Spravedlnosti
Nedaleko je také ulice U Spravedlnosti, která tvoří písmeno A s několika obytnými domy uvnitř. Zjistěte jaké číslo popisné (červené) má dům na jihovýchodní straně této ulice LMNO.