Čas velmi rychle plyne, rok se opět sešel s rokem a nadešel adventní čas. Společně se zastavme, zavzpomínejme na uplynulé letošní okamžiky, připomeňme si pěkné chvilky strávené při geocachingu a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento adventní kalendář je vánočním dárkem od angieborg a klickona všem kačerům, zejména těm, kteří zakládají kešky nejen ve středních a jižních Čechách. Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko a v něm se objeví nějaký vánoční symbol. Pojďme si společně oživit a připomenout tradiční vánoční zvyky, obyčeje, symboly a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky s jednoduchým luštěním, nacházející se v přírodě na rozhraní dvou krajů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři AK 2019.
angieborg & klickon
Štědrý den
Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře a rozsvěcování vánočního stromečku nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.
Štědrý den je vlastně chybný název. Po staletí byl vždy jen Štědrý večer, jakožto předvečer Narození Páně. A to zřejmě proto, že Židé počítají počátek dne od západu slunce a nikoliv od půlnoci. Proto narození Ježíše, který se narodil do židovského národa a víry, bylo slaveno na počátku dne narození, tedy po západu slunce 24.12.
Štědrý den jako sváteční den vznikl vlastně omylem poslance Ivana Fišery na jaře 1990, který si toto neuvědomil a navrhl 24. prosinec jako státem uznaný svátek. Od té doby mají Češi a Slováci jako téměř jediní na světě na Štědrý den státem uznané volno. Podobně i některé jiné církevní svátky se slaví v jejich předvečer.
Naši předkové připisovali Štědrému dni i večeru zvláštní moc. Vánoce jsou druhým nejvýznamnějších křesťanským svátkem a v evropském kulturním prostředí jsou považovány za nejvýznamnější svátek v roce i pro nekřesťany. Se slavením Vánoc a s dobou adventní, která jim předchází, je proto spojeno množství místních či národních rituálů a zvyklostí. Za vánoční období je považováno období od adventu do Tří králů.
Štědrovečerní večeře
Zlaté prasátko uvidí každý, kdo se postí celý Štědrý den. Večeřet se začíná v okamžiku, kdy na obloze vyjde první hvězda. Počet stolovníků nesmí být lichý, proto hospodyně mohou pozvat neznámého hosta nebo nechat jednu židli připravenou pro někoho, kdo by mohl přijít. Stůl má být vždy slavnostně upraven.
Další štědrovečerní zvyklosti :
• Pod talíře se dávají mince nebo rybí šupiny pro štěstí.
• Někde se na stůl pokládá ošatka s plodinami, které dalo hospodářství.
• Přidává se také sklenice s medem.
• Poblíž stolu si hospodyně připraví podnos s jídlem, aby neporušila pověru, že během večeře se nevstává, jinak by rodina napřesrok nezůstala pospolu.
• Omotají se nohy stolu řetězem, jenž se uzamkne, aby se rodina nerozpadla.
• Před večeří se mohou stolovníci pomodlit, poděkují za vše dobré a poprosí o požehnání do příštího roku.
• Říká se, že cukroví by mělo být devatero druhů podle lidového obyčeje mít na stole devatero druhů jídel.
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 30.XXX E 014° 38.YYY
- Židé počítají začátek dne :
a) od půlnoci, pak XXX = 523
b) od západu slunce, pak XXX = 323
- Štědrý den jako státem uznaný svátek má :
a) hodně států, pak YYY = 415
b) velmi málo států, pak YYY = 615
