Čas velmi rychle plyne, rok se opět sešel s rokem a nadešel adventní čas. Společně se zastavme, zavzpomínejme na uplynulé letošní okamžiky, připomeňme si pěkné chvilky strávené při geocachingu a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento adventní kalendář je vánočním dárkem od angieborg a klickona všem kačerům, zejména těm, kteří zakládají kešky nejen ve středních a jižních Čechách. Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko a v něm se objeví nějaký vánoční symbol. Pojďme si společně oživit a připomenout tradiční vánoční zvyky, obyčeje, symboly a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky s jednoduchým luštěním, nacházející se v přírodě na rozhraní dvou krajů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři AK 2019.
angieborg & klickon
Štědrovečerní zvyky
Některé lidové zvyky, provozované 24. prosince, pocházejí dokonce ještě z předkřesťanské doby. Kolem roku 1400 popsal sedm nejběžnějších českých lidových tradic, spojených se Štědrým večerem, benediktinský mnich Jan z Holešova. Těmito zvyky byly:
• půst,
• pohoštění a almužna,
• vzájemné obdarování zabalenými dary,
• podávání bílého pečiva v podobě klínu či pletence (patrně vánočka),
• pojídání a krájení ovoce,
• chození na koledu a karneval masek,
• kladení slámy na podlahu kostelů a příbytků.
Jan z Holešova si byl vědom toho, že některé popisované zvyky mají pohanský původ, avšak jejich udržování podpořil citáty z bible, pokud jejich smyslem byla oslava Narození Páně.
Štědrovečerní stůl plnily různorodé, i když skromné pokrmy. Čím více druhů, tím lépe. Mělo jich být devět, protože devítka je nejvyšší jednociferné číslo.
Dívka, která se chtěla vdát, musela na Štědrý den posbírat devět patek od vánoček a přání bylo předem splněno. Zdá se, že devítka měla na Vánoce opravdu magický význam.
Vánoce byly dobou prezentované štědrosti. Proto se nechávalo u stolu jedno místo volné, jednak pro duše zemřelých z rodiny, jednak pro náhodně příchozího hosta či poutníka.
Svázání nohou stolu řetězem znamenalo udržet rodinu a majetek pohromadě.
Sedláci dávali pod stůl slámu, aby byla příští rok úroda a také, aby připomněli, že se Ježíšek narodil ve chlévě.
Bohatší svátky si užila také zvířata, jimž hospodáři přilepšovali. Nezapomínali ani na stromy, k ovocným zakopávali rybí kosti, aby posílili úrodu. Jestli vylepšila úrodu také voda zbylá z přípravy moučníků, se nedozvíme, nicméně zalití stromům určitě prospělo.
Zbytky ze štědrovečerní večeře se jednak dávaly zvířatům, jednak se vhazovaly do ohně a vody, aby si hospodyně naklonila tyto živly a nedošlo k požáru či povodni.
Rozkrajování jablka – po skončení štědrovečerní večeře hlava rodiny překrojí jablko napříč. Obě poloviny pak ukáží, jak to bude s rodinou příští rok. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře. Někde si každý rozkrojí své jablíčko sám. Jablka byla dobrým završením bohaté večeře, neboť podporují trávení a pomáhají při přejedení se.
Šupiny - pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
Házení střevícem – svobodné dívky házejí přes hlavu svůj střevíc. Obrátí-li se špička střevíce na zemi patou ke dveřím, dívka zůstane doma a nevdá se, pokud ale špička směřuje do dveří, odstěhuje se nebo vdá.
Na Štědrý den nic nekupujeme, nepůjčujeme ani neprodáváme. Přineslo by nám to neštěstí.
Čáry s medem – starý slovanský zvyk – natření medu na tvář zabezpečí lásku všech po příští rok. Med symbolizuje spojení rodiny.
Ořechy - hlava rodiny po štědrovečerní večeři rozlouskla v dlani ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak i rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když se natrefilo na špatný ořech, znamenalo to nemoc a smrt v rodině.
Ráno na Štědrý den se má celá rodina umýt v potoce nebo u studně, aby byli všichni celý následující rok zdraví a silní.
Preventivní účinek má běhání ve sněhu naboso – chodidly do těla pronikne imunita proti všem nemocem. Bosou nohou šlápnout těsně před večeří na sekeru ležící na zemi – dotyčný pak nebude mít revma a bolesti kloubů a nohou.
Půst - na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. A to je konec půstu. Zde se však nejedná o klasický půst, ale o opravdové hladovění. Půst jako takový je období, kdy se mohou požívat jen postní jídla, na Štědrý den se nesmí jíst vůbec nic. Jde o velmi starou tradici obestřenou dodnes tajemstvím. Půst brali lidé velmi vážně.
Co se nesmí o Štědrém večeru
O Štědrém večeru se rozhodně nesmí věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit.
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal.
Nesmí se zametat, aby z domu nebyli vymeteni duchové mrtvých, kteří v tyto dny přicházejí navštívit živé.
Nesmí se šít a plést, aby myši nezničily úrodu.
Od štědrovečerní tabule podle pověry nesmí vstávat od stolu nikdo, dokud všichni nedojedí, aby rodina zůstala pohromadě. Podle pověry ten, kdo od stolu vstane, do roka zemře. V jiných rodinách se směla vzdalovat pouze hospodyně. Jinde zase právě hospodyně nemá vstát od štědrovečerní večeře, protože by slepice nenesly.
(čerpáno z časopisu Doma dnes č. 51 z roku 2018, z webu cs.wikipedia.org a z webu tehov.cz)
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 31.XXX E 014° 38.YYY
- Kolik druhů pokrmů mělo být na štědrovečerním stole :
a) 7, pak XXX = 572
b) 9, pak XXX = 257
- Med symbolizuje :
a) lásku, pak YYY = 972
b) spojení rodiny, pak YYY = 792
