Toto je sedmnáctý kámen geoglyfu AUM v Beřkovickém lese.
Kálá je sánskrtský výraz pro čas. Musíme si uvědomit, že čas se dotýká pouze hmotných projevů. Pro věčné Brahma a z něj vycházející Átma čas neexistuje. Věčně spokojený člověk, který přemohl svoje touhy a spočívá v trvalé spokojenosti, vnímá čas jen jako přirozené plynutí. Kdo nemá touhy je trvale spokojený. Čas vnímají jen lidé, kteří čekají, že je potká něco lepšího nebo se obávají něčeho horšího. Kdo svoji spokojenost čerpá z věčné podstaty Brahma ten neočekává, že by mohlo být hůře nebo lépe. Žije teď a tady, svět vnímá jako pomíjivou iluzi a spočívá ve své věčné podstatě. Asi nejznámější verš z Bhagavadgíty o čase, který je často citovaný ve spojení s Juliem Oppenheimerem, otcem atomové bomby, praví :
Časem jsem, světů ničitelem zralým, jež zde nyní tyto světy pohltí.
I bez Tebe skončí zajisté všichni, kdo stojí v šicích těch jako vojáci.
Proto povstaň a slávu tady získej, poraž soka, užij říši bující.
Mnou jistě oni zabiti jsou dříve, nástrojem pouhým se staň, Savjasačí.
Je vidět, že Oppenheimer nepochopil význam těchto veršů a sám se považoval za ničitele světů. Nechápal, že byl jen nástrojem boží vůle a atomová bomba byl jen záblesk věčně nenasytného ohně času.
Krabička je publikována o hinduistickém svátku Ganeš Čaturthi, kdy lidé oslavují narození jednoho z nejoblíbenějších bohů - Slonohlavého Ganéši. Ganéša byl stvořen bohyní Párvatí ze špíny jejích nohou. Párvatí je manželka Boha bohů Šivy a aby se mohla stát jeho ženou, musela se vzdát úplně všeho. Jednou se koupala a Šiva rozrazil dveře protože něco nutně potřeboval. Párvatí se styděla a rozhodla se, že si vytvoří služebníka, který ji bude chránit. Tak si vytvořila Ganéšu. Když později Šiva přišel ke dveřím, stál tam Ganéša s příkazem nikoho dovnitř nepustit. Šivu dokonce dvakrát praštil klackem, který mu Párvatí dala jako zbraň. Tak Šiva zavolal své služebníky, aby Ganéšu zbili, ten je však při vzpomínce na Párvatí a svůj úkol přemohl. Pak zavolal Šiva na pomoc nebeské bohy, ale ani potom nemohli Ganéšu porazit. Až když Višnu bojem zaměstnal Ganéšu, tak se zezadu přikradl Šiva a usekl svým trojzubcem Ganéšovi hlavu. Když to zjistila Párvatí, tak ve svém smutku a touze po odplatě vytvořila spoustu energie, kterou málem zničila Zemi. Šiva rozhodl, že jediný způsob, jak Párvátí uklidnit, je oživit Ganéšu. Poručil sehnat novou hlavu a když se služebníci vrátili se sloní hlavou, potom ji Ganéšovi přidělal a posvátnou vodou ho oživil. Párvatí se pak uklidnila a Ganéša se stal Pánem všech Šivových služebníků, kterým se říká Ganové a Ganéša je tak Ganapati, Pán Ganů.
Díky své neohrožené bitvě proti všem bohům a jejich služebníkům je Ganéša považován za ochránce domovních dveří a zdobí a chrání vchod do každého hinduistického domu.
A jaké je poučení z příběhu ? Párvatí splynula se Šivou tím, že se vzdala veškeré své individuality. Její ego však pomalu a nenápadně začne budovat svoji sílu na základě toho, že je Šivova manželka. Je manželka nejvyššího a nejdokonalejšího principu a přitom nemá nic, co by bylo jen její. To je důvod zrození Ganéši. Ego dokonale využilo situace a stvořilo novou individualitu, novou výjimečnost. Tato výjimečnost je tak silná, že dokáže porazit vládu Šivy, všech jeho služebníků i bohů. Tento stav symbolicky popisuje stav mudrce, který podlehl sebeklamu vlastní moudrosti a tím i výjimečnosti. Tím se ovšem jeho skutečná výjimečnost ztrácí a on se stává opět otrokem svého obnoveného ega.
Nezapomeňte si opsat BONUSová čísla, v budoucnu se určitě budou hodit.