Skip to content

AGT 128: Skalni suk Jeleni skok EarthCache

Hidden : 8/4/2019
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jelení skok Skalní věže Karlových Varů 128

Vítejte na dalším pokračování série AGT - Alkeho Geo-earth-cache tour. Kdo by neznal epochální místo Karlových Varů - jelení skok. Skalní suk s vyčnívající skalní věží, na které je usazen... jsme v Čechách, takže... na Jelením skoku jak jinak než kamzík. Důvod této zvířecí záměny vysvětluje jiné zvíře... Lasička na své virtuální keši GC890TN. My se však zaměříme na jinou přírodní zajímavost, na samotnou věž, na které je to zvíře umístěno.

Skalní věž je přírodní geomorfologický tvar a strukturně denudační tvar reliéfu. Jedná se o izolovaný, vysoký a často též štíhlý sloup či hranol, svým tvarem připomínající věž. Specifickým typem skalní věže je skalní jehla.
 

Geologie

Žula

Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly. Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti. Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.

Žulu dělíme podle mnoha krytérií - nejprokazatelnější je samozřejmě barva - viz. růžová žula (AGT 40: Vatikánský obelisk). Na tomto místě využijeme dělení podle zrnitosti.

Zrnitost žuly vypovídá o tom, jak rychle žula po své fulkanizaci měnila skupenství ze žhavé kapaliny na chladnou pevnou látku. Čím větší jsou zrna - tím byl proces změny skupenství pomalejší.

 

Karlovarské dvojče

Vřídlo a vřídlovec nejsou jediné geologické fenomény známé z Karlových Varů. V jejich blízkém okolí najdeme i zvláštním způsobem srostlé krystaly živce ortoklasu – tzv. karlovarská dvojčata.

Ortoklas je hojný jednoklonný minerál ze skupiny draselných živců – jedná se o hlinitokřemičitan draslíku (KAlSi3O8) s malým podílem dalších látek (Na2O, CaO, MgO a Fe2O3). Jeho tabulkovité nebo krátce sloupcovité krystaly bývají nejčastěji šedobílé, žlutavé či narůžovělé. Jen málokdy je ortoklas průsvitný či dokonce čirý. Vryp má bílý, hustotu 2,5 g/cm³ a tvrdost na stupni 6 Mohsovy stupnice. Ortoklas je podstatnou součástí kyselých hornin, zejména žul, syenitů či trachytů, ale i krystalických břidlic, především rul. V České republice se hojně vyskytuje v žulových pegmatitech například na Písecku, Liberecku, Karlovarsku a v okolí Velkého Meziříčí. Ortoklas je důležitou surovinou sklářského a keramického průmyslu, kde se využívá především pro výrobu glazur.

Srůsty krystalů živců, ale i dalších minerálů jsou v přírodě velmi časté a s ohledem na osy a roviny, podle kterých krystaly srůstají, jsou rozlišovány různé typy s růstových zákonů – jedním z nich je i tzv. karlovarský zákon odvozený ze struktury karlovarských dvojčat. V tomto případě jsou od sebe krystaly posunuty podle pravo-levé osy přičemž vertikální roviny jejich souměrnosti jsou rovnoběžné.

Karlovarská dvojčata byla poprvé popsána z Lokte Josefem Müllerem již na začátku 19. století. Byla též častým předmětem zájmu slavných mineralogů, kteří navštěvovali karlovarské lázně. Mezi jinými se jejich studiem zabývali například J. W. Goethe a hrabě K. M. Šternberg.
 

Skalní věž

Skalní věž vzniká v důsledku mechanické eroze, a to postupným rozčleňováním a destrukcí tabulové plošiny či skalnatého horského hřebene. Její tvar je důsledkem mechanického zvětrávání a odnosu horniny, popřípadě odsedání svahu. Na mořském pobřeží vznikají skalní věže abrazí a izolací odolnějších partií podemílaného a obrušovaného pobřežního srubu (klifu).
 

Jedna ze skalních věží


Zvětrávání a vznik skalních věží

Skalní útvar tohoto typu vzniká tak, že vyvřelá hornina - v tomto případě žula je zvětrávána procesem, který se jmenuje selektivní zvětrávání.

Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.

Druhy zvětrávání podle příčin

Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:


Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.

 
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

V rámci této cache nás čeká malá procházka po této části Karlových Varů. Věřím, že se Vám náš geologický výlet bude líbit. Nejsnazší cestou bude nechat se vyvézt lanovou dráhou Diana od GH Pupp do mezistanice Jelení skok a příjemnou pěšinou kolem sanatoria Myslivna sejít přes Petrovu výšinu až k vyhlídce.

 

Úkol: Vytvořte fotografie sebe v místě výchozích souřadnic a na stage (na všech) tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu. Vaše fotografie budou ozdobou mé cache.

1) První zastavení je na výchozích souřadnicích. Nachází se zde krásná vyhlídka. Stoupněte si k zábradlí a v klidu si prohlédněte výhled do krajiny. Máte? Výborně. Tak se nyní otočně ke skále, která byla do té doby za vámi. Nebudu vás napínat - je to žula. Jakou má zrnitost?

2) V těchto místech je i pamětní deska, protože my Češi máme zálibu rvát pamětní desky do skalních památek. Za jakého je materiálu a komu je věnována?

3) A pokračujeme dále na WP: Malá skalní věž. Určete její výšku. Můžete i váhu, pokud si na to troufnete.

4) Žula nabízí mnoho druhů odlučnosti. Jaká se nachází právě zde?

5) Nyní se přesuneme k hlavnímu cíli naší výpravy - Jelení skok. Určete jeho výšku od chodníku po to toho maskota přípravků na bolení kloubů.

6) Pokračujte za věží z kamzíkem po schodech dolů. Zde můžete pozorovat mnoho zajímavých odkryvů, ale protože nechci, abyste na úzkých schodech blokovali provoz... Vašim jediným úkolem je zde nezakopnout a dojít bez úhony až k místu - kříži u cesty.

7) Kříž stojí na dalším skalním výchozu, ale nás tentokrát bude více zajímat ta skála v zatáčce za vámi při pohledu na kříž. Hraje několika barvami. Jakými a vysvětlete jejich původ. Jmenujte min. tři barvy. Zejména dámy bych chtěl na tomto místě upozornit, že pistáciová není barva, ale zmrzlina a že opravdu nevím, jaká barva je šampaň.

8) No a zvonec a konec. Poslední zastavení je malá fontána již nedaleko od začátku naší trasy - tedy u nástupní stanice lanovky. Je též vyrobena ze žuly a tentokrát mě zajímá její zrnitost, kterou zde na vybroušeném materiálu můžete krásně pozorovat. Já zde potkal chlapečka, který do fontány a bedlivého dozoru své matky vykonával potřebu. Přeji Vám, abyste měli z místa lepší zážitek.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Wikipedie
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)