KRNAP 3 - flora
Úvod
Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynských pohoří tak zaujímají mimořádně významné místo. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) – mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen. V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku (kontakt severské tundry a alpínských trávníků v době zalednění), utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá ve 1250 až 1350 m n.m.. Svědčí o tom mimo jiné řada pozůstatků z doby ledové (tzv. glaciálních reliktů), jako jsou ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoëtes lacustris), rašeliník Lindbergův (Sphagnum lindbergii) a další.
Zdroje dat: wikipedia, www.krnap.cz, www.cittadella.cz a vejacv.albums.cz
Pár čísel
Flóra cévnatých rostlin Krkonoš obnáší přes 1200 taxonů (424 rodů ze 105 čeledí). Z nich přibližně dvě třetiny jsou v Krkonoších původní a zbytek je nepůvodních. Ty se do Krkonoš dostaly v průběhu různých etap osídlování a využívání pohoří. Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Fytocenologové odtud uvádějí 100 rostlinných asociací z 20 vegetačních tříd, 23 vegetačních řádů a 43 vegetačních svazů.
Vegetační stupně Krkonoš
- Submontánní (400 - 800 m n. m.) - Původně v tomto stupni převažovaly listnaté až smíšené lesy se zastoupením buku lesního, javoru klen, jeřábem ptačím, olší šedou a na polské straně i modřínem opadavým. Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a hajní, česnek medvědí, lilie zlatohlavá.
- Montánní (800 - 1200 m n. m.) - V tomto stupni převažují smrkové porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným prostředím pro růst kapradin (kapraď samec, žebrovice různolistá, papratka horská). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek český, violka žlutá sudetská, prha arnika, devětsil bílý, prasetník jednoúborný a několik zástupců čeledi vstavačovitých.
- Subalpínský (1200 - 1450 m n. m.) - V tomto stupni jsou nejcennější biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče. V bylinném patru jsou zastoupeny smilka tuhá, třtina chloupkatá, brusnicovité rostliny, šicha oboupohlavná aj. V subalpínském stupni se rostou výše zmíněné reliktní rostliny.
- Alpínský (1450 - 1603 m n. m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Na svazích karů se vyskytuje např. oměj šalamounek a oměj pestrý, mléčivec alpský, havez česnáčková a různé druhy kapraďorostů. V okolí pramenišť roste pažitka pobřežní horská, prvosenka nejmenší, lepnice alpská, kropenáč vytrvalý. Z dřevin, které ale dosahují nízkého vzrůstu kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako vrba slezská, bříza karpatská, střemcha obecná skalní, jeřáb sudetský a borovice kleč.
Zajímavosti
- Nejohroženější druhy: bradáček srdčitý, hadí jazyk, hořeček ladní švédský a pobaltský, hruštička prostřední, jednokvítek velekvětý, kapradina hrálovitá, kapradinka alpínská, koniklec jarní, lomikámen sněžný, ostřice Davallova, rosnatka anglická, rozrazil chudobkovitý, řeřišnice rýtolistá, vratička heřmánkolistá, vrba bylinná a dvoubarvá, vrba plazivá rozmarýnolistá.
- Vyhynulé a dlouhodobě nezvěstné druhy: střevíčník pantoflíček, zimozel severní, pochybek tupolistý, sklenobýl bezlistý, švihlík krutiklas, smrkovník plazivý, škarda měkká, kontryhel, jestřábník Bornmüllerův, jestřábník Purkyňův, světlík krkonošský, hadí mord nízký, rožec prameništní, úrazník bezplátečný.
- Červený seznam krkonošské flóry: vyjadřuje současný stav ohrožení krkonošské květeny především v důsledku dlouhodobé imisní a turistické zátěže. Celkové počty druhů cévnatých rostlin zařazených do jednotlivých kategorií Červeného seznamu podle charakteru ohrožení jsou: A1 (druhy vyhynulé) - 20 druhů, A2 (druhy nezvěstné) - 19 druhů, A3 (druhy taxonomicky nejasné) - 9 druhů, C1 (druhy kriticky ohrožené) - 28 druhů, C2 (druhy silně ohrožené) - 25 druhů, C3 (druhy ohrožené) - 66 druhů, C4 (druhy vyžadující pozornost) - 77 druhů. Celkem 260 druhů. To znamená, že 29 % z celkového počtu původních druhů krkonošské flóry cévnatých rostlin je různou měrou ohroženo na své existenci.
- Řepka olejka: Této rostlině se bohužel nevyhnulo ani Podkrkonoší. Řepka olejka se totiž, v důsledku jejího pěstování ve velkém, může v budoucnu stát časovanou ekologickou bombou.
Série
O schránce
Schránka je atypická, doma vyráběná. Není sice úplně malá, ale vejde se do ní pouze logbook a tužka. Při vysoké vrstvě sněhu může být nedostupná. Chovejte se k ní prosím šetrně, je vyráběná na míru. Držte se hintu.