Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Dub letní.

Dub letní, česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy nebo růst jako solitéra. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve.

Koruna je mohutná, nepravidelná a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Občas trpí padlím.

Dub letní kvete v dubnu až květnu. Plodem je žalud sedící v číšce. Stopka je 3–7 cm dlouhá. Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní.

Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkúv dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách - 57 metrů - dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů.

Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek. Dřevo dubu letního je tvrdé, pevné, těžké a vyznačuje se vysokou trvanlivostí. Z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, obkladů, parket, panelů, sudů, pražců, v námořním průmyslu a v dřívějších dobách i k výrobě hamrů, mlýnských kol, pilotů a trvanlivého nábytku.

Dub někdy bývá označován jako naše nejtvrdší dřevo, ale jde o omyl. Dub je sice tvrdý a vyniká trvanlivostí, ale nejtvrdší dřevo z domácích stromů poskytuje habr.

N49°2

STOI

SLIMJ

EMLŠO.

ČATÁK

STLAKÍ

BYVAR

ŘEJDEL

ANINIJ

PODLOT

EBDU

VÍSLAK

PĚLAÍ

BRECITOVO

BŘÁDEJ

HLEHO

VRVOJA

BĚRAH

ZTÍBAŘ

E017°2

DŘOMÍND

EKUB

SVIT

KRMĚS

CVÍRETOJ.

TLAPNAS

TŘEBÁJ

LOHOH

LAŠSÍK

BRAVE

ŠEDOL

ANENIJ

TLOSOP

BRÁHA

ROBOTCEVI