Buchtův kopec je výrazný vrchol Žďárských vrchů (813 m). Nachází se 2 km severovýchodně od obce Sněžné a 7 km východně od Devíti skal. Je vyvrcholením mohutného hřbetu na severním okraji Žďárských vrchů, který se táhne ve směru osy východ-západ od údolí Jimramova a odděluje údolí dvou významných toků Žďárských vrchů – Svratky na severu a Fryšávky na jihu. Údolí Svratky pod severními svahy Buchtova kopce je nejhlubším údolím oblasti a Buchtovu kopci tak patří prvenství v největší relativní výšce. Hladina Svratky v Krásném má nadmořskou výšku cca 560 m a převýšení vrcholu tak činí 253 m. Jen o dvacet metrů menší je převýšení vrcholu nad údolím Fryšávky v Líšné. Buchtovu kopci náleží i další prvenství – je nejvýchodněji položenou osmistovkou.
Největší „slávu“ zažil Buchtův kopec ve třicátých letech minulého století, kdy byl vyhledávaným místem malířů, turistů a lyžařů. Dokonce na vrchol vystoupil i slavný básník František Halas. Podle dochovaných fotografií byl v této době vrchol částečně odlesněn, což umožnilo v roce 1939 vystavět na vrcholu turistickou chatu s vyhlídkou. Buchtův kopec tak mohl být využívám i jako lyžařský areál. Současná lyžařská „sláva“ Buchtova kopce díky pohodlnějším strojově najetým stopám v okolí Fryšavy a Nového Města na Moravě upadla a je to škoda, protože dlouhé sjezdy a krásné vyhlídky zde opravdu stojí za trochu námahy.
Od r. 1974 je na vrcholu v provozu radarová stanice řízení letového provozu ČR, jedna ze tří kontrolních věží v České republice, která řídí civilní letecký provoz v určených koridorech s celkovým dosahem 300 km. Jedná se o sekundární radar, který nevysílá, ale přijímá vysílání tzv odpovídačů, kterými jsou vybaveny všechny civilní letadla. Stálá přítomnost obsluhy radaru činí vrchol nejvyšším obydleným místem na Českomoravské vrchovině. A však v budově radaru nejsou přítomní letečtí dispečeři, pouze nezbytná technická obsluha. Střecha radaru se nachází ve výšce 838 m, právě díky tomu zná radar téměř každý návštěvník Žďárských vrchů. Málokdo si však mohl dopřát výhled na okolí z tohoto vrcholu. Není to nemožné. Po domluvě to případným zájemcům pracovníci Řízení letového provozu České republiky umožní.
Cesta na vrchol radaru vede po strmých schodech, které mají drátěné schodnice a vidíte hloubku pod vámi. Přístupové schodiště s vyhlídkovou terasou umístěnou přímo pod kopulí radaru spojuje malý můstek. Výhled je opravdu nezapomenutelný, uvidíte Sněžné, Milovský rybník a nádhernou krajinu Vysočiny a při dobré viditelnosti spatříte Karasínskou rozhlednu, Krkonoše i Jeseníky. Protože je radiolokátor nejvyšším bodem Žďárských vrchů, nemůže se stát, že by vám z tohoto místa cokoliv bránilo v rozhledu.
Samtoný vrchol Buchotva kopce je zalesněný, bez možnosti rozhledu. Krom střechy radaru je rozhled možný asi z 500 m vzdáleného západního úbočí (Zálesí) a jihovýchodního svahu směrem k Jimramovu. EDIT: Po kůrovcové kalamitě okolo roku 2020 je část lesa v okolí radaru vykácena a tak je možný výhled směrem na Lucký vrch, Poličku, vrcholky Orlických hor a dále.
Na Jižním úpatí kopce, v místech hustého, za tímto účelem zcela vykáceného lesa, bylo v letech 1938 až 1941 vybudováno léčebné zařízení. Brněnská Sociální pojišťovna koupila pozemky na „Buchťáku“ ještě před vypuknutím druhé světové války. Rozhodnutí o výstavbě ozdravovny pro 400 dětí padlo také na základě dobrozdání o vhodných klimatických podmínkách k léčení. Stavět se začalo v roce 1940, jenže o rok později se do areálu nastěhovali němečtí mládežníci, kterých tam v dalších měsících pobývalo najednou i přes 200. Sanatorium bylo kvůli válečným událostem dokončeno až v roce 1947. Tenkrát mělo kapacitu 202 lůžek, z nichž čtvrtina sloužila dlouhodobě nemocným. V následujících dvou dekádách se zde léčila především tuberkulóza, poté i jiná plicní onemocnění. A později tady vznikla celkem tři oddělení - léčebna dlouhodobě nemocných, oddělení sociálních lůžek a plicní. Ještě v novém miléniu měla místa pro stovku pacientů. V roce 2003 přešlo sanatorium po zániku okresních úřadů pod Kraj Vysočina a do správy bylo svěřeno Nemocnici Nové Město na Moravě. Léčebna byla až do roku 2011 zaměřena na léčbu plicních a respiračních onemocnění, v závěru fungování zde bylo také oddělení dlouhodobě nemocných, které nabízelo i hospicový pokoj. Při plném provozu zde bylo hospitalizováno až 120 pacientů, o které se staralo 100 zaměstnanců. Ti zde měli k dispozici byty, ale i školku, jídelnu, kde bylo jídlo servírováno jako v restauraci. Od uzavření se Kraj snaží celý areál prodat, zatím neúspěšně v poslední nabízena cena se pohybovala okolo 18 mil.
Na Buchtově kopci se scházejí čtyři značené trasy. Na vrcholek je to nejblíže (1,5 km) po červeně značené cestě z obce Daňkovice (na silnici z Jimramova a Poličky do Sněžného), červené značky tam stoupají také ze Sněžného (2 km). "Konečnou" tam mají také dvě další značené cesty - "zelená" z obce Krásné (3,5 km) v údolí Svratky pod severním svahem a "žlutá" od západu, od Podlesí (na silnici Sněžné - Milovy).
Keš jsem založil společně s dětmi, protože toto místo velmi často a rádi navštěvujeme. Pokud jste zde poprvé, budeme rádi pokud i vám se zde bude líbit, o to víc, když důvodem návštěvy bude právě tato keš.
POZOR: pro přístup ke keší není nutno pohnout s více jak jedním kamenem!!!
EDIT: Kůrovec krapet mění poměry zalesnění i zde. A díky tomuto je nově krásný výhled od radaru směrem na Orlické hory a Jeseníky.