Přijměte pozvání na průzkum největší křemenné žíly na Moravě, vystupující nápadně nad okolní reliéf na kótě 413 m n.m., která se nachází v Podkomorských lesích u obce Rozdrojovice. Lokalita byla v odborné geologické literatuře popsána teprve nedávno a s trochou nadsázky označena „brněnský křemenný val“.
Hydrotermální mineralizace v brněnském masivu
Brněnský masiv vystupující na východ od boskovické brázdy je tvořen různorodými horninami, od převažujících kyselých granitoidů po bazické až ultrabazické horniny. Základními stavebními prvky hornin jsou minerály. Pokud se některé minerály v rámci zemské kůry vyskytnou na jednom místě ve velkém množství mohou vznikout i významé ložiskové akumulace. Mezi základní způsoby jakými mohou minerály vzniknout patří procesy magmatické, procesy pozdní fáze magmatické krystalizace, sedimentární procesy, metamorfní procesy a konečně procesy hydrotermální. Hydrotermální procesy jsou vázány na přehřáté minerální roztoky, které jsou většinou ohřívány magmatickými horninami. Přitom původ mineralizace je také většinou magmatický nebo zdrojem mineralizace může být hornina kolem hydrotermy. Pokud se hydrotermální roztoky dostanou do podmínek kdy nejsou schopné dále unášet mineralizaci dojde k její krystalizaci. Protože hydrotermální roztoky většinou migrují po puklinách, má hydrotermální mineralizace žilný charakter. Brněnský masiv se vyznačuje hydrotermálními akumulacemi molybdenitu a fluoritu s barytem nebo kalcitem. Tyto akumulace mají ložiskový význam. Další mineralizace měďnorudná a karbonátová mají jen mineralogický význam. Křemenná asociace byla v prostoru brněnského masivu dlouho považována za vzácný jev, až do objevení zcela ojedinělé mohutné křemenné žíly u Rozdrojovic.
Brněnský křemenný val
Popis tělesa křemenné žíly
Brněnský křemenný val je reprezentován velkou tektonicky podmíněnou křemennou žílou, která vystupuje jako dvě větve sledující průběh lokálních zlomů (viz mapka), jedna z nich má průběh V-Z a je zhruba 700 m dlouhá, druhá probíhá ve směru SSZ-JJV a je rozdělena na dvě žíly o dělce cca 250 m. Mocnost se u obou částí žíly pohybuje kolem 2,5 m. Žíly jsou tvořeny bílým až šedobílým křemenem s ojedinělými prostupujícími zrny kalcitu, barytu, chloritu, plagioklasu nebo amfibolu. Podmínky vzniku popsali Přichystal – Slobodník (2011) na základě studia fluidních inkluzí na teplotu 170–300 °C, tlak 400-1600 barů a hloubku 1,5–6 km. Vznik žíly má vazby na variské magmatické a metamorfní procesy. Mateřské hydrotermální roztoky křemene byly typu H2O-NaCl, z nichž křemen krystaloval ve vyšší úrovni svrchní kůry.
Průběh zlomů u Rozdrojovic (tenkou červenou čarou) a na povrchu patrný výskyt křemenného valu (tučnou červenou čarou)
Obě části křemenné žíly pronikají granodioritem, jenž je označován jako typ Veverská Bítýška. Tento granodiorit je v "čerstvém" stavu reprezentován růžově šedou hrubozrnnou horninou, s drobnými křemennými žilkami patrnými v okolí křemenného valu, což vedlo k jeho zpevnění a k vytváření drobných skalek. Dál od žíly granodiorit zvětrává a rozpadá se do hrubě písčité frakce. Západní okraj žíly se nachází v příkrém svahu údolí bezejmenného malého potoka pod Soví studánkou, jenž unáší do Brněnské přehrady úlomky a balvany křemenné žiloviny nebo granodioritové brekcie tmelené křemenem.
Požadavky pro logování (otázky)/Logging requirements:
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné odeslat všechny odpovědi přes profil a až poté se zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám.
- LR 1 (From listing) : Popište vlastními slovy, jak vznikl Brněnský křemenný val, doplňte fyzikální charakteristiky podmínek vzniku - teplotu, tlak, hloubku./Describe in your own words how the Brno quartz lode was created; mention the physical characteristics of the conditions of origin - temperature, pressure, depth.
- LR 2 (Initial coordinates and Stage 2): Jakou velikost a barvu mají křemenné balvany?/What size and color are quartz boulders?
- LR 3 (Stage 2): Na stage 2 je výrazný několikametrový křemenný balvan opřený o dubový strom, pokud pořídíte své foto, jak se dotýkáte balvanu a přidáte k logu, budu méně náročný při posuzování vašich odpovědí./If you take a picture yourself touching a few-meter boulder leaning against a oak tree and add it to your log, I will consider your answers less rigorously.
- LR 4 (Stage 3): Jak se liší křemenný val ve vrcholové části na větvi A od části větve B na Stage 3? Vidíte na Stage 3 pouze křemen nebo i další horniny?/What is the difference of the quartz lode between branch A and branch B at this Stage 3? Do you see only quartz or other rocks?
Literatura a zdroje:
Česká geologická služba: Mapová aplikace. Geologická mapa 1:50 000, Rozdrojovice
PŘICHYSTAL, A. - SLOBODNÍK M.: Brněnský křemenný val. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno: Masarykova univerzita, 2011, XVIII, č. 2, s. 178-152. ISSN 1212-6209.
HRDLIČKOVÁ, K. - KUKAL, Z.: Trnůvka, brněnský křemenný val. Databáze významných geologických lokalit: 3778 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-09-08].
LONTRASOVÁ, A. Hydrotermální mineralizace u Rozdrojovic. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd, 2013.