Stejně jako Malý princ hledal záchranu pro svoji květinu, tak i já v červnu tohoto roku hledal místo, kde založím svoji virtuální cache, kterou jsem získal možnost realizovat v rámci Virtual Rewards 2.0. Na území města totiž většina zajímavých míst už buď svoji cache má a nebo nejsou zase až tak významná, že by bylo nezbytně nutné tento celkem vzácný druh cache vyplácnout nějakou banalitou. Jednu chvíli jsem už i dokonce uvažoval o umístění virtuální cache úplně mimo Boskovice a přišlo mi to docela škoda...
„Lidé se nacpou do rychlíků″, řekl malý princ, „ale hned zapomenou proč vlastně. Takže pobíhají sem a tam a dokolečka...″
Potom dodal:
„Nemá to cenu...″
Studna, kterou jsme našli, byla jiná, než obyčejné saharské studny bývají.
Saharské studny jsou prostě jen díry vyhloubené v písku. Tahle vypadala jako vesnické studny. Jenže tady nikde žádná vesnice nebyla, a tak jsem si říkal, jestli se mi to jen nezdá.
„To je ale zvláštní,″ obrátil jsem se k malému princi, „všechno je tu nachystané: rumpál, vědro i provaz...″
Zasmál se, sáhl si na provaz a zatočil rumpálem.
A rumpál zakvílel jak kvílí stará korouhvička, když vítr moc dlouho spal.
„Slyšíš?″ zeptal se malý princ. „Probudili jsme studnu a ona zpívá...″
Pomalu jsem vědro vytáhl až na roubení studny. V uších mi ještě zněl zpěv rumpálu, díval jsem se, jak na se na rozčeřené hladině mihotá slunce.
„Na tuhle vodu mám žízeň,″ povídá malý princ. Dej mi napít...″
A já pochopil, co hledal!
Zvedl jsem mu vědro až ke rtům. Pil se zavřenýma očima. Tahle voda byla úplně něco jiného než nápoj. Zrodila se z chůze pod hvězdami, ze zpěvu rumpálu, z námahy mých rukou. Byla dobrá pro srdce, byl to dárek.
„Tady u tebe,″ prohlásil malý princ, „lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě... a přesto tam nenajdou, co hledají...″
„Ne, nenajdou,″ souhlasil jsem.
„A přitom to, co hledají, by se dalo najít v jediné růži nebo trošce vody...″
„Samozřejmě.″
A malý princ dodal: „Jenomže oči jsou slepé, musí se hledat srdcem.″
(Antoine De Saint-Exupéry - Malý princ, kapitola XXV)
Při opětovném čtení této knihy a tématu, kterému jsem chtěl virtuální cache zasvětit mi najednou začaly naskakovat paralely, které jsem si dříve ve spojitosti s Antoine Marie Roger de Saint-Exupérym neuvědomoval. V souvislosti s hledáním jsou si totiž v lecčems všechny tyto věci trochu podobné. Občas všichni něco hledáme. Někdy máme příliš velkou fantazii a to co hledáme nakonec vypadá úplně jinak, jindy zase víme co hledáme a ne a ne to objevit. Ve výsledku tak někdy svoji květinu nacházíme, ale povětšinou však spíše ne. O to víc si pak svého nálezu vážíme a jedno jestli zapisujeme bezvýznamné FI a nebo nacházíme něco, z čehož pak máme radost třeba i po zbytek života...
Každopádně se jedná spíše o metaforu - přesah tohoto útlého díla je přeci jen více filozofičtější a nutí nás k zamyšelní, než jen při Geocachingu nalezení materialistické schránky s logbookem, kde je možné zapsat svůj nález. No a když v polovině srpna tohoto roku byl odhalen památník zdejšího rodáka kardinála Tomáše Špidlíka, tak bylo jasné, že jsem konečně našel to správné umístění pro svoji virtuální cache.
Památník na počest kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích byl slavnostně odhalen 17.srpna 2019 a nachází se pár metrů severovýchodně od domu, ve kterém budoucí kněz jako chlapec žil. Výtvarnice Magdaléna Roztočilová, která jej navrhla se inspirovala erbem tohoto významného kněze - proto památník ve tvaru srdce s ocelovým křížem.
Pro zalogování prosím k logu připojte fotografii, že jste místo opravdu navštívili - ideálně pokud možno s něčím, co je Vašemu srdci nejbližší. Tak jak malý princ měl svoji květinu, jistě i Vy máte něco, nebo někoho s kým třeba nejraději vyrážíte na cache...
Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.