Brdské vrcholy ⛰️👻 Virtual Cache

Brdy - ty jsou srdcovka. 💙 Když mi byla nečekaně kačerem vengaboy1973 nabídnuta k adopci nepublikovaná virtuálka, bylo jasné, že ji založím v Brdech. Původní plán zacílit ji na všechny "Brdské osmistovky" se mi nakonec zdál příliš limitující konkrétními vrcholy, proto bude výběr kopců čistě na samotných lovcích. Podmínkou ovšem je, aby navštívených vrcholů bylo minimálně 10 a aby mezi nimi byl nejvyšší vrchol Tok, který se nachází na uvedených souřadnicích.

Prosím pamatujte, že na území CHKO Brdy platí přísný zákaz vjezdu motorových vozidel. Využijte proto například parkovišť uvedených níže ve waypointech.

Podmínky logu:

• Součástí Vašeho logu musí být fotografie z vrcholů konkrétních kopců (tedy foto s vrcholovou cedulkou, triangulační tyčí, rozcestníkem KČT apod.)

• Uvádějte datum návštěvy u každé fotografie. Prosím přikládejte fotky pořízené až po publikaci této keše.

• V logu uveďte seznam navštívených vrcholů (stačí seznam tvořený fotkami). Minimální počet 10. Tok musí být navštíven.

• Na fotografiích nemusí být vidět Váš obličej. Měly by Vás ale nějak identifikovat (razítko, CWG, osobní TB, palec nahoru atd.)

• Vrcholy mohou být libovolné, ale musí být součástí CHKO Brdy. Viz mapa.

• Jako dobrovolný úkol můžete sečíst jednotlivé nadmořské výšky navštívených kopců a pokusit se překonat hodnotu 8848,86 m n. m. - tedy výšku nejvyšší hory světa - Mount Everest.

Chráněná krajinná oblast Brdy vznikla nařízením vlády ze dne 12. října 2015, s účinností k 1. lednu 2016. Z celkové rozlohy 345 km² zaujímá 260 km² bývalý vojenský újezd ve Středních Brdech, zbytek tvoří převážně Jižní Brdy. Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je harmonicky utvářená převážně lesní krajina Brdské vrchoviny se zachovalými ekologickými funkcemi, s typickým krajinným rázem s bezlesými enklávami a minimálním osídlením společně s přírodními hodnotami krajiny spočívajícími v rozsahu a kvalitě přirozených a polopřirozených společenstev charakteristických pro brdskou krajinu, zejména bezkolencových a pcháčových luk, vřesovišť, rašelinišť, pramenišť, mokřadů, společenstev skal a přirozených lesních společenstev a na ně vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou také paleontologická naleziště a geologické a geomorfologické lokality, zejména projevy mrazového zvětrávání, skalní výchozy, kamenná moře a sutě a také typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality na území chráněné krajinné oblasti.

Brdy jsou plošně nejrozsáhlejším a současně nejvyšším vnitročeským pohořím. Střední Brdy, které tvoří samotné jádro pohoří, dosahují osmisetmetrových výšek. Nejvyšším bodem Brd je Tok (865 m), ale osmistovek je zde celá řada: Praha (862 m), Malý Tok (843 m), Hradiště (840 m), Brdce (839 m), Koruna (832 m), Jordán (826 m) a Paterák (814 m).

V samém středu pohoří, v jeho nejvyšších partiích, na první pohled zaujme zvláštním způsobem formovaný hřeben. Ten zde má podobu jakéhosi obráceného písmene "E", které svírá rozložité údolí několika potoků vytékajících z Brd severozápadním směrem. Jižní rameno je tvořeno Kočkou, Prahou, Hradištěm a Brdci, severní Hlavou, Jordánem a Tokem. Z Toku pak jako ostrý jazyk vystřeluje středový hřbet zakončený Korunou.

Severovýchodním směrem se pak z tohoto útvaru odděluje ještě 4 - 5 menších hřbetů, z nichž nejvýraznějším je hřeben Brda, který jako jediný překoná v nejvyšších partiích 750 m. Západní partie je tvořena jakousi náhorní rovinou - tichým krajem padrťských rybníků. Výraznějším vrchem je zde snad již jen Kamenná a jižněji situovaný Palcíř. Vzhledem k celkové výšce tamějšího terénu (okolo 650 m) však netvoří tyto kopce nikterak výrazné dominanty.

Nejvýraznějším útvarem jižních Brd je bezesporu necelé 3 km dlouhý středový hřeben Henšť - Holý vrch - Křemel - Třemšín. Nejvyšší hora jižních Brd - Třemšín (826 m), bývá často uváděna jako největší dominanta celé Brdské vrchoviny, což je v jistém slova smyslu pravda. Do výšky největších brdských hor jí totiž mnoho nezbývá a na rozdíl od nich se tyčí nad okolím, které je přeci jen trochu skromnější. Proto může působit jako korunovaný král. Asi největší je tento dojem při pohledu z Rožmitálské kotliny, od Lnářů a od Blatné. Ostatní jihobrdské kopce již osmistovkovou hranici nepřekračují, s výjimkou Marásku, který to však dokáže jen s vyloženě odřenýma ušima (800,5 m). Hřeben z Třemšína na Henšť je patrně také místem na jižních Brdech nejkrásnějším. Z mnoha jeho úseků se odkrývají náhledné výhledy doslova na všechny strany. Návštěva této oblasti tak patří k doslova nezapomenutelným zážitkům.

Nejzaříznutějším údolím, tedy nejnižším bodem středních Brd je údolí Klabavy na okraji Strašic (500 m), u Dobříva již jen kolem 430 m. Brdské kopce jsou převážně táhlé a oblé, ale řada z nich má skalnaté vrcholy jako Třemošná, Klobouček, Lipovsko, Beran, a zejména Koníček. Je zde i několik velmi pěkných skalek nevrcholového charakteru: Skládaná a Chocholatá skála nad Klabavou, Jindřichovka nad Červeným potokem a další. Až na některé výjimky platí, že ze skal a skalnatých hřebenů jsou nejnádhernější výhledy do kraje. Ostatně celé střední Brdy působí jakýmsi náhorním dojmem... za dnů s dobrou viditelností si pozorovatel připadá jako na střeše Čech.

Střední Brdy - to jsou především rozsáhlé, takřka jednolité lesy. Převažuje smrk, hojné jsou buk, bříza, borovice a modřín, nechybí javor či dub, tu a tam olše, jasan, kaštan či jalovec, v místech zaniklých obcí ale i lípy, jabloně či švestky. Ačkoliv smrk výrazně dominuje, rozhodně nepůsobí lesy středních Brd nějak fádně, či snad monotónně. Naopak, jsou velmi pestré - místy vzdušné, místy husté, místy vyloženě syrové – s tváří mládí, plné síly i vědoucího stáří. Fascinující je i proměnlivost lesa v závislosti na stanovišti. Na jedné straně (v údolích) zde rostou vysoké, štíhlé rovné smrky, na druhé straně nejsou vzácností smrčky vysokohorského charakteru, vzdorující povětří na suťovitém podkladu větrných plání a dopadových ploch... samý suk, hustá léta, větve odkloněné na závětrnou stranu. Nesmírně zajímavé jsou mokřinaté porosty ve vlhkých částech Brd - zakrslé, poměrně husté smrky, mechy, jezírka hnědé rašelinné vody, četné stopy vysoké zvěře. Naprosto jedinečné jsou porosty na okrajích dopadových ploch - husté zakrslé břízy promíchané se smrky a nejrůznějšími křovinami, vřes a borůvčí, ostrůvky kyselé trávy, tu a tam i solitérní větší smrk s širokou korunou a větvemi až na zem. Žádné lesy vnitřních Čech nejsou tolik podobné lesům Šumavským, jako lesy středních Brd.

Uprostřed hustých lesů středních Brd je několik větších, otevřených a víceméně bezlesých ploch (přesně: je jich šest). Tyto plochy jsou dvojího původu - první, starší, jsou plochy vzniklé přirozeně kolem několika menších vesniček, které později zanikly (políčka, pastviny), druhé vznikly uměle a mnohem později za účelem vojenského výcviku. Mezi přirozené patří Padrťské pláně a pláně pod Palcířem (Kolvín), mezi účelové pak Tok (Kozlovice), Baština (Brda), Jedlina (známá spíše pod jménem Jordán, dle vrchu nad touto plochou) a Na Bahnech. Přirozené plochy vznikaly a utvářely se po dlouhá staletí, plochy účelové pak zcela jednorázově, na konci dvacátých, resp. (Bahna) počátkem třicátých let tohoto století. Jako vojenské výcvikové plochy ale byly v průběhu let používány všechny, ať už armádou československou, německou či českou.

Plochy jsou naprosto specifické lokality svoji polohou, porostem, vystaveností povětrnostním vlivům, a zejména zvláštní, poněkud zádumčivou atmosférou. Mohou nabývat stovek různých podob v závislosti na ročním období, povětrnosti a počasí vůbec, či denní době. Je z nich fascinující výhled do krajiny, obzvláště za jasných dnů a ostré viditelnosti. Tuny hub a borůvek. Také nejrůznějších zbytků vojenského harampádí. Ostružiny u cesty zaženou pocit žízně, brusinky přešlé mrazem chutnají po zimě sladce, kozáky po čtvrthodině již není do čeho sbírat.

zdroj: brdy.org
cs.wikipedia.org