Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. a jméno "Terezín" císař udělil této pevnosti na počest své matky císařovny Marie Terezie. Základní kámen pevnosti byl položen v roce 1780 a v roce 1790 již byla pevnost schopna obrany. Účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty, kterými během prusko-rakouských válek v 18. století postupovala nepřátelská vojska, proto byla postavena na tomto místě - na císařské cestě z Prahy do Drážďan a na dostřel splavného toku Labe.
Pevnost Terezín byla vybudována na samém konci éry bastionových opevnění a představuje špičkový pevnostní systém a to i ve světovém měřítku. Své obranné vojenské poslání však nikdy nemusela aktivně plnit, pouhá její existence postačila k odstrašení pruského útočníka (a po vzniku mobilnějších armád jí nebyl problém obejít). Na stavbě vlastní pevnosti pracovalo přibližně 15 tisíc lidí při roční spotřebě kolem 20 miliónů cihel. Posádku pevnosti mělo v době války tvořit asi 11 tisíc mužů. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu Nové Ohře a Malé pevnosti na pravém břehu Staré Ohře.
Jelikož jde o čistokrevnou pevnost postavenou na zelené louce, mohla dostat téměř dokonale souměrný a pravidelný tvar podle tehdy nejmodernějších zásad opevňování. Základní půdorys Hlavní pevnosti má tvar protáhlého osmiúhelníku. V jeho vrcholech jsou vybudovány pětiboké bastiony, které byly základním obranným prvkem tohoto druhu opevnění. Na rozdíl od středověkých pevností nejsou bastiony tvořeny a spojeny kamennými hradbami, ale zemním valem. Kromě míst, kde byly vybudovány podzemní prostory (kasematy) a podzemní chodby, byl celý val vyplněn pečlivě udusanou zeminou a to až po samotný vrchol, který byl tudíž přirozeně pokrytý trávou. Změna v dosavadní konstrukci opevnění byla způsobena příchodem děla a jeho masivnějším využíváním při dobývání. Zatímco kámen se po zásahu železnou koulí tříští a zeď se vlastní tíhou hroutí, rozstřílet dostatečně mohutnou hromadu zeminy tak snadné nebylo.
Uvnitř hlavní pevnosti se nachází pevnostní město s pravidelným půdorysem s ulicemi křížícími se v pravém úhlu. Vojenské budovy byly budovány jako odolné proti dělostřeleckému bombardování, jejich zdi a klenby jsou velmi silné. Jedná se o významnou stavební a technickou památku. Spolu se „sesterskou“ pevností Josefov se jedná o velmi zajímavý doklad pevnostního stavitelství z konce 18. století.
Opevnění pevnosti Terezín je tvořeno 3 obrannými pásmy doplněnými o další dva obranné prvky (voda a podzemní chodby).
Vnitřní obranné pásmo představoval souvislý obranný val, jehož celková délka činí 3.770 metrů. Přístup do pevnosti přes toto pásmo umožňovaly pouze brány a poterny. Druhý prvek vnitřního pásma je bastion. V terezínské pevnosti jsou tak vybudovány 4 konstrukčně i účelově odlišné páry bastionů. Jsou zde dva duté bastiony (1 a 7), dva s kavalíry a uzavřeným hrdlem (2 a 6), dva s kavalíry a otevřeným hrdlem (4 a 8) a dva mohutné plné s retranchementy (3 a 5). Bastiony měly velký taktický význam. Na rozdíl od jiných článků opevnění z nich bylo možné střílet ve čtyřech různých směrech. Díky své výšce, která převyšovala výšku objektů středního a vnějšího pásma, nabízely bastiony možnost ostřelovat nejen objekty před sebou (pokud by byly obsazeny nepřítelem), ale i prostor před pevností (předpolí).V podstatě tak kontrolovaly prostor od vrcholu sousedního bastionu na jedné straně, po vrchol bastionu na straně druhé, čímž se navzájem chránily. V předpolí se pak křížení palebných polí ze sousedních bastionů ještě doplnilo o palebná pole z ravelinů, reduitů a kontrgard, což vytvářelo před pevností opravdu hustou palebnou clonu.
Střední obranné pásmo je tvořeno objekty v příkopu, které vznikaly z potřeby ochrany pásma vnitřního. Kurtina (val spojující dva sousední bastiony) byla v počátcích vývoje bastionového opevnění zranitelná - proto byl vystavěn ravelin - objekt, který ji měl bránit a byl tak hlavním článkem středního pásma. Nebyl přímo spojený s hlavním obranným valem, ale stál samostatně v příkopu. V pevnosti Terezín jich je celkem 6, neboť dvě zbývající kurtiny dostatečně chránila řeka Ohře. Raveliny 16 až 19 byly uvnitř posíleny o další prvek, tzv. reduit, což je malá pevnůstka kopírující tvar ravelinu. V ravelinech 15 a 20, které jsou v bezpečné východní části, byly vybudovány retranchementy. Podobnou ochranu, kterou dávaly raveliny kurtinám, dávaly plným bastionům 3 a 5 v rozích západní části opevnění dvě kontrgardy. Široký prostor příkopu mezi ravelinem a kurtinou vypňují kleště. Název dostal tento prvek podle svého tvaru připomínajícího rozevřená ramena kleští. Posledním objektem středního pásma je kaponiéra (případně dvoukaponiéra). Je to předprsní a banketem krytá cesta příkopem, která umožňovala chráněný přesun mezi jednotlivými obrannými pásmy. Dvoukaponiéra byla mezi kleštěmi a reduitem a název získala díky tomu, že je předprsní chráněna z obou stran.
Vnější obranné pásmo tvoří objekty, které jsou při pohledu z pevnosti za příkopem resp. na jeho vnějším okraji. Účel tohoto pásma vyplývá z určení jeho hlavního prvku, kterým je krytá cesta. Ta tvoří kolem pevnosti nízkým valem chráněný prstenec, po němž je možné se pohybovat a podnikat výpady proti obléhateli. Vnější pásmo tudíž není vysloveně pasivní překážkou, která by chránila samotnou pevnost, ale prvkem podporujícím aktivní obranu. Krytá cesta je chráněna glacisem – nízkým ale širokým náspem, který se pozvolna svažuje do okolí a je zakončen předprsní a banketem. Pro možnost soustředění vojska před výpadem, byla ve vnitřních úhlech kryté cesty vybudována shromaždiště, jejichž nejnutnější obranu zajišťovali malé pevnůstky zvané lunety.
Využívání vody při obraně opevnění a hradů bylo v době projektování Terezína dávno známou a promyšlenou praktikou. Nejenže řeky představovaly významnou přírodní překážku, ale umožňovaly k obraně pevnosti využít kromě cihel, kamene a zeminy také vodu. Již při rozhodování o umístění nové pevnosti v okolí Litoměřic proto sehrál svou roli výhodný soutok řek Labe a Ohře. Základním kamenem dokonalého využití vody v Terezíně byl fakt, že pevnost nebyla přizpůsobena řece a terénu, ale že se řeka a terén uzpůsobily potřebám pevnosti. Původní meandrovitý tok řeky Ohře byl nahrazen zcela novým korytem s pouze mírnými ohyby, které měly za úkol zakrýt budoucí hlavní most. Voda z Nové Ohře pak byla využita dvěma způsoby. Tím prvním bylo zaplavení tzv. inundačních kotlin, které byly uměle vytvořeny na severní a jižní straně pevnosti (s vyjímkou prostoru před dolním retranchementem) vybráním zeminy, jež byla následně použita při stavbě pevnostního valu.
Druhý způsob využití vody z řeky Ohře už byl těsně spjatý se samotným opevněním a spočíval v zaplavení pevnostního příkopu. Terezínská pevnost byla vybavena promyšleným zavodňovacím systémem, díky němuž bylo možné příkop zaplavit vodou. Z tohoto důvodu dno příkopu mírně klesá ve směru toku Ohře. Aby se v příkopu voda nedržela, je zde sklon také od krajů příkopu do jeho středu. Tím prochází vyzděná odvodňovací strouha zvaná kyneta. Pečlivě zvolena byla také hloubka příkopu, která je na úrovni dna Ohře, což znemožňuje případné podkopání příkopu a pevnostních valů.
Kromě silného opevnění a zavodňovacího systému disponuje pevnost Terezín ještě jedním významným obranným prvkem. Tím je téměř 30 km podzemních chodeb, kterými jsou protknuté nejen jednotlivé prvky opevnění, ale především těsné okolí ohroženého západního úseku. Terezín se tak může pochlubit jedním z nejrozsáhlejších obranných podzemních systémů na světě.
Již z doby před naším letopočtem jsou dochované záznamy o tom, jak staří Římané podkopávali opevnění nepřátel. Zpočátku byly tunely kopány za účelem proniknutí za obranu. Později se však začaly využívat také k oslabení či ničení opevnění např. působením vysoké teploty ohně hořícího v chodbě pod hradbou. V roce 1487 je datováno první zaznamenané odpálení chodby naplněné střelným prachem. Tím započala tzv. minová válka (mina = obecný název pro nálož). Posádkám pevností tak nezbývalo nic jiného, než najít proti této metodě dobývání účinnou obranu. Tou bylo kopání vlastních tunelů, které mohly být využity jak k proniknutí do chodeb nepřítele, tak zejména k odpálení vlastních protimin. Ty kromě zničení budovaných chodeb útočníka mohly posloužit i k útoku na jeho vojsko na povrchu.
Podzemní chodby, nazývané též galerie, můžeme dle účelu rozdělit do tří typů: komunikační, minové a odposlechové. Na okraji pevnosti jsou chodby odposlouchávací určené ke sledování podzemních prací útočníka. Těsně u opevnění pak jsou chodby minové, zakončené komorami pro umístění náloží (min). To vše spojují komunikační chodby, z nichž ta hlavní, zvaná galerie, probíhá podél celé vnější stěny příkopu a je vybavena otvory pro střelbu do příkopu.
[CZ] Pro uznání logu na této keši je nutné:
1. přiložit fotografii pořízenou na výchozích souřadnicích, na té musí být jasně viditelná Horní vodní brána s mostem a libovolná část těla, či celá postava (nebo pokud chcete být nudní, tak váš nick). A byl bych rád, kdyby jste na fotce vzdali hold stavitelům pevnosti tím, že se vyfotíte společně s nějakým nástrojem ženistů (lopatka, kladivo, krumpáč a pod. - stačí nakreslené) - tato podmínka je samozřejmě dobrovolná.
2. odpovědět na otázky: na zastávce 1 (Kavalír 2) zjistit, kolik porcí chleba denně upekla v Kavalíru umístěná pekárna a na zastávce 2 (základní kámen pevnosti) zjistit celé datum položení základního kamene (den, měsíc i rok). Zjištěné údaje mi prosím zašlete přes můj profil a hned můžete logovat. V případě nesrovnalostí vás budu kontaktovat.
Logy bez fotografie a zaslaných odpovědí budou bez milosti smazány.
[EN] To log this cache you have to:
1. attach a photo, there must be clearly visible the Upper Water Gate with the bridge and any part of the body, or of entire figure (or if you want to be boring, your nickname). I will be glad, if you take photo with any sapper tool (like a shove, a hammer, a pickaxe etc.- the drawing is enough) as a compliment to fortress builders - of course, this requirement is only optional.
2. answer the questions: at the stage 1 (Kavalier 2) find out how many portions of bread was baked here per day and at the stage 2 (The foundation stone of the fortress) find out the whole date (day, month, year) when the foundation stone was placed by emperor Joseph II. Your answer send to me via my profile. You don't have to wait for admittance, if is something wrong, I’ll contact you.
Logs without the photo and without the sent answers will be deleted without mercy.
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.