Pomník Adalberta Stiftera
Památník připomíná známého básníka a milovníka Šumavy Adalberta Stiftera. Nachází se nad Plešným jezerem v nadmořské výšce 1311 metrů vysoko na boční skalní stěně karu pod vrcholem Plechého. Památník byl postaven v letech 1876−77 a má tvar štíhlého 14,5 m vysokého obelisku z kvádrů. Materiál na tento památník byl vzat z místní tzv. pleckensteinské žuly.
Trocha zajímavostí z historie.
První iniciativa k postavení pomníku Adalberta Stiftera vzešla od jeho přítele, ředitele měšťanských škol ve Vídni a předsedy spolku rodáků ze Šumavy, žijících v Rakousku, Jordana Kajetána Markuse. Nejprve se uvažovalo o vytesání desky s citátem ze Stifterových spisů přímo na jezerní stěně, ale stěna je převislá a postavení tak vysokého lešení v tehdejší době bylo neproveditelné a nákladné. Proto bylo rozhodnuto, že přímo do skály budou vytesána pouze písmena básníkova jména, která budou pozlacena.
S tím však nesouhlasil syn knížete, dědičný princ Adolf Josef, který byl přítelem lesa a přírody a nepřipustil by do nich jakýkoliv zásah.
Teprve roku 1875 bylo rozhodnuto, aby na vrcholu stěny stál mohutný jehlan.
Na konci května 1876 se Josef Paleček a další čtyři zruční a zdatní dělnici z Jeleních Vrchů vydali starou jezerní cestou ke skalnímu výčnělku Plechého. Na dvoukolové káře si kromě potravin a přikrývek vezli jen nejprimitivnější nářadí, sestávající z dřevěných kladek a zvedáků, zapůjčených od správy tuhých dolů v Černé v Pošumaví a silných konopných lan, dlát, kamenických palic, klínů a seker.
Po třech hodinách došli k jezeru. Nejprve postavili jednoduchou chatu, s otevřeným ohništěm uprostřed a lůžky z mechu a chvojí kolem stěn. Další tři dny jim trvalo, než všechno nářadí vynosili ke staveništi na vrcholu stěny, kde byl zatlučený kůl označující umístění pomníku. Na místě byl základní kámen v podobě vrcholku skály, ale další mnohatunový kámen museli získat z místa vzdáleného několik kilometrů. První den s ním pomocí válečků na dřevěných kolejnicích pohnuli o pouhých padesát centimetrů.
Pracovalo se od slunka do slunka a pomník začal pomalu vyrůstat. Každý z dělníků obdržel zlatku denně, což byl na tehdejší dobu slušný výdělek. Kameníci spali ve srubu, pro jídlo se vydávali sami každou sobotu do Jeleních Vrchů. Pomník byl hotov na podzim 1876.
V zimě musely být práce přerušeny a až zjara 1877 došlo na mohutné jehle k vycementování spár mezi jejími jednotlivými dílci a k ozdobení stěn vyrytými nápisy a citáty ze Stifterových děl. Okolí pomníku s vyhlídkou bylo zabezpečeno dřevěným můstkem, který byl postupem času vyměněn za kovový. Pod ním kameníci vyryli asi deseticentimetrová počáteční písmena svých jmen.
26. srpna 1877 se konalo slavnostní odhalení památníku, kterého se zúčastnili četní hosté ze Šumavy, Českokrumlovska, z Horních Rakous i z Bavorska.
zdroj wikipedia.cz
Podmínky k zalogování této virtuální cache
Podmínka 1: Přidat fotografii z vyhlídky nebo od pomníku a mít na ní něco, co tě identifikuje.
Představivosti se meze nekladou a neurčujou. Může to být tvoje CWG, nick napsaný na ruce či na jakémkoliv jiném místě tvého těla a samozřejmě nejjednodušší je foto celé postavy.
Podmínka 2: Vymyslet a k logu přidat verš minimálně o 4 řádcích s tématem Šumavy. Verše se nemusí nutně rýmovat.
Jde zároveň o poctu původci této cache - Adalbertu Stifterovi.
Logy nesplňující tyto jednoduché podmínky, budu bez upozornění mazat !!!