Vítejte v Roudnici nad Labem, v městě na řece Labi, nedaleko od památné hory Říp. Čeká vás krátká procházka s krabičkou na závěr. Souřadnice finále jsou úmyslně umístěny před budovu, na místo, kde se nachází zajímavá kamenná deska coby další roudnická památka. A odtud, 18 metrů západně, najdete uvnitř kešku 😀
A POZOR - keš slouží i jako TB hotel a směnárna CWG. CWG měňte kus za kus ! A pokud v keši najdete travelbug nebo geocoin (zpravidla mince s kódem), zde si můžete přečíst návod, co s nimi. Tyto předměty logujte na internetu co nejdříve ! Děkuji.
Cestovatelé
A ještě jeden důležitý detail.....keš je dostupná pouze po omezenou dobu a to:
Duben - září:
Pondělí - pátek: 08:00 - 17:30 hodin, soboty, neděle, svátky.... 09:00 - 17:00 hodin.
Říjen - březen:
Pondělí - pátek: 08:00 - 17:00 hodin, soboty, neděle, svátky.... zavřeno. V době vánoční a novoroční může být provoz omezen !
Před návštěvou doporučuji ověřit si aktuální otevírací dobu na telefonním čísle 412 871 501.
Něco k městu Roudnice nad Labem:
/dle www.turistika.cz/
Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá a doloženy jsou doloženy prehistorické stopy osídlení tohoto místa u brodu přes řeku Labe. Tím se řadí Roudnice nad Labem mezi nejstarší česká města. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí ale z celkem pozdní doby, až z let 1167 a 1176, přičemž městská práva získala Roudnice nad Labem již ve 12. století. Roudnici nad Labem se původně říkalo Rúdník či Rúdnica a byl odvozen od vyvěrajícího rudného pramene, který se nachází v Havlíčkově ulici nedaleko náměstí Jana z Dražic. Přilehlý augustiniánský klášter s chrámem Narození Panny Marie je obehnán zdí, v jejímž výklenku se pramen nachází. Ve městě se nachází i další památky, mezi nejznámější patří zámek, Zvonice a Kratochvílova rozhledna. I když rozhledna nepatří mezi wainpointy, které je nutné navštívit, návštěva jistě stojí za to, z ochozu je nádherný výhled na město a okolí....
Něco ke kostelu s klášterem:
/dle www.roudnicenl.cz/
Klášter založil pro nový řád augustiniánských kanovníků biskup Jan IV. z Dražic. Základní kámen byl položen roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu. Konvent měl původně čtvercový ambit s rajským dvorem, na východě s kapitulní síní. Klášterní kostel Narození Panny Marie je typickou stavbou české gotiky 1. poloviny 14. století. Má podobu basilikálního trojlodí s bohatě vystavěným kněžištěm. Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. Koncem tohoto století zde bylo registrováno na 30 kanovníků. První rána zasáhla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. V roce 1431 přestala být Roudnice vlastnictvím pražských arcibiskupů a dostala se do správy světského feudála Jana Smiřického. Zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Polyxena (rozená z Pernštejna), totiž v roce 1594 vymohla pro zdejší farnost titul probošství. Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším severočeským architektem té doby, Octavianem Broggiem. Jeho zásahem byl dotčen především kostel a to ve stylu tzv. barokní gotiky. V rámci této přestavby musela být zbořena severní část ambitu. Oltáře postraních lodí a oba boční oltáře v presbytáři pocházejí z 2. poloviny 18. století, jejich autorem je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je pak dílem jeho žáka J. I. Königa a pochází z konce 18. století. Od téhož autora je i kazatelna s rokokovou výzdobou postavená v roce 1777. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. “Pašijového cyklu” od malíře Hanse Heese a kopie votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi. Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název.
Něco k věži Hláska:
/dle www.roudnicenl.cz/
Věž Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění staré Roudnice. Někdejší Staré město se nacházelo v prostoru dnešního náměstí Jana z Dražic a Poděbradovy ulice. Původně kolem něj stála dřevěná hradba, zděnou hradbu s městskými branami nechal vystavět teprve arcibiskup Jan Očko z Vlašimi po roce 1378. Jako součást opevňování byla na vyvýšeném místě postavena gotická pozorovací a ohlašovací věž, dnešní Hláska. Do 2. poloviny 17. století nebyla nikdy poškozena s výjimkou roku 1665, kdy byla při velkém požáru města téměř zničena. V 18. století byla rekonstruována a upravena pro nový účel. Byl sem umístěn vodojem pro kašnu na Koňském trhu, dnešním Husově náměstí.
Něco k zámku Lobkowitzů:
Stavbu hradu v této strategicky významné lokalitě zahájil v 12. století Jindřich Břetislav, který byl bratrancem Přemysla Otakara I., byl biskupem pražským a později byl císařem jmenován panovníkem českého knížectví. Tomu odpovídá i letopočet 1189/90 získaný dendrochronologicky ze zbytků výdřev křížových kleneb v přízemí románské části. Původní románsky hrad měl obdélníkový půdorys a sedm bašt. Hrad měl rozměry 39 x 15 m a síla zdí při základu dosahovala až 1,9 m. Hrad se postupně rozrůstal zejména za biskupa Jana IV. z Dražic o gotické přístavby. V rozšiřování hradu pokračoval i arcibiskup Arnošt z Pardubic, kdy byla zahájena stavba věže o průměru 15 m. Věž byla dobudována roku 1371 a byla v ní zřízena hradní kaple. V roce 1380 byla vlastní výstavba hradu ukončena. V roce 1421 byla Roudnice zastavena Janu Smiřickému a tím se natrvalo dostala do rukou světské šlechty a roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího a byl silně poškozen. V polovině 16. století byl chátrající hrad opravován a přitom vznikla na východní straně zámku jednoposchoďová budova s arkádami v poschodí s 22 pokoji. Ke konci 16. století přešel hrad do majetku Viléma z Rožmberka a začal být přestavován. Po těchto přestavbách je nazýván již zámkem. Po smrti Viléma se jeho manželka, které zámek odkázal znovu provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z větve Lobkowiczů. V roce 1652 bylo učiněno zásadní rozhodnutí za knížete Václava Eusebia z Lobkowicz. Starý hrad byl se všemi budovami zbourán až na zbytky románských sklepů a přízemí z baštami v severním křídle. Nový zámek měl tři obytná křídla kolem čtvercového dvora. Ke konci 17. století měl zámek již přes 180 místností. Vybavení interiéru bylo dokončeno až počátkem 18. stol. V 18. století stíhala zámek jedna pohroma za druhou a až ke konci 18. století za Josefa Františka Maxmiliána Lobkowicze dosáhl zámek opět plného lesku. Za II. světové války sloužil zámek jako výchovné středisko pro Hitlerjungend. V r. 1940 byla na zámku jedna z největších šlechtických knihoven nejen v Čechách, ale i v Evropě (měla na 100 tisíc svazků). V roce 1948 byl zámek zestátněn a v roce 1951 byly sbírky rozvezeny do různých památkových objektů v Čechách. Zámek dostala do užívání armáda a do r. 2008 zde byla vojenská hudební konzervatoř. V 90. letech 20. stol. byl zámek v restituci navrácen rodině Lobkowiczů. Zámek byl po nějakou dobu nepřístupný veřejnosti, zpřístupněn v červenci r. 2012. 
A kam dále ?
Další památky, které stojí za shlédnutí...
Dost bylo ochutnávky, jdeme na to......
STAGE 1 - Zámek: Na souřadnicích WPT 1 zjisti AB:
A = Počet písmen v druhém slově na "zlaté" tabulce vpravo od vstupní brány do zámku.
B = Počet viditelných zábradlí z této strany, v patře na ochozu zámku.
STAGE 2 - Kostel s klášterem: Na souřadnicích WPT 2 zjisti u rudného pramene CD:
C = V latinském nápisu nad pramenem počet písmen v prvním slově /liché číslo/.
D = Třetí číslice v letopočtu, kdy byl pramen obnoven /sudé číslo/.
STAGE 3 - Věž Hláska: Na souřadnicích WPT 3 zjisti EF:
E = Počet uzavřených půlkruží ve tvaru písmene "D" na jedné půli vrat. Myšleny jsou půlkruží na vnitřním sloupku křídla. Jde o sudé číslo.Kdo má s touto indicií problém, stačí od indície F odečíst číslo šest.
F = Počet "dílů" zábradlí na ochozu po celém obvodu Hlásky. Jde o sudé číslo. Indície lze zjistit i ze strany z náměstí, pokud by byl průchod po schodech uzavřen.
FINÁLE: N = 50 25. ABC a 14 15.DEF. Součet zjištěných indícií A - F = 32.
HESLO pro VÝDEJ KEŠE: Jde o trojmístné číslo ze zjištěných indícií *EDA*
Pěknou procházku a někdy zase ahoj v Roudnici !