Spící kamenný lev na mohutném pískovcovém podstavci je postaven na společném hrobě asi 80 padlých. Řadí se mezi nejcennější a také nejkrásnější památky na českoskalickém bojišti.
NÁPISY NA POMNÍKU:
Čelní strana: Zde spočívá v pokoji přes 80 statečných vojínů, kteří ve srážce 28. června 1866 našli čestnou smrt.
Pravá strana: Svému drahému synovi ADOLFU STUDNIČKOVI poručíku v c. k. pěším pluku č. 77 zarmoucení rodiče.
Zadní strana: Věnováno čestné památce všech císařských vojáků, kteří zde na okolních panských pozemcích v boji proti velké přesile statečně pro císaře a vlast došli smrti.
Levá strana: Svému milovanému EMILU RIEDLOVI c. k. setníku v 5. praporu polních myslivců zemřelému hrdinnou smrtí na svá 28. června utržená zranění manželka, rodiče a sourozenci.
BITVA U ČESKÉ SKALICE 28. června 1866
Česká Skalice je jedním z mnoha míst našeho regionu, které v létě roku 1866 bezprostředně zasáhl válečný konflikt. Prusko-rakouská válka, někdy také nazývaná sedmitýdenní, vznikla jako důsledek vzájemného soupeření Pruska a Rakouska o vůdčí mocenské postavení v Evropě. Prusko bylo v té době konkurentem habsburské monarchie, protože chtělo sjednotit německé státy pod svou nadvládou. Přestože se válečné operace prohnaly naším územím rychle jako smršť, jejich následky byly významné – poražené Rakousko ztratilo svou dominantní pozici v Evropě. V podstatě se jednalo o začátek konce monarchie, který nastal v roce 1918.
Bitva u České Skalice byla jednou z nejkratších, ale zároveň také jednou z nejkrvavějších. Během pouhých čtyř hodin tu o život přišlo nebo bylo zraněno téměř sedm tisíc vojáků a více než 200 koní. Tato bilance je o to smutnější, že k bitvě u České Skalice vůbec nemuselo dojít – vrchní velitel rakouské armády Ludvík Benedek totiž nařídil odchod bez boje.
Velitel VIII. rakouského armádního sboru arcivévoda Leopold však neuposlechl rozkazu vrchního velitele, setrval v nevýhodném postavení nad řekou Úpou, neinformoval podřízené velitele brigád o Benedekově rozkazu ani o svém bojovém úmyslu a vydával rozkazy nižším jednotkám. Okolo 10. hodiny zaútočil proti postupujícím jednotkám pruského V. armádního sboru pod vedením Karla Steinmetze.
Na pomoc Leopoldovým mužům přispěchala brigáda generála Fragnera a kolem 12. hodiny ještě brigáda plukovníka Kreysserna. I přes dílčí úspěch, kdy se brigáda generála Fragnera probojovala přes dubenskou bažantnici k železničnímu náspu, skončil rakouský útok katastrofou.
V nerovném boji (jeden rakouský prapor ku devíti a půl pruským) vykrvácel v dubenské bažantnici IV. prapor 75. pěšího pluku jindřichohradeckého, mezi zlíčským rybníkem a dnešním vojenským hřbitovem zahynul moravský 5. prapor polních myslivců a u železničního náspu nedaleko nádraží byla zničena celá Fragnerova brigáda. Na druhé straně ohybu železniční trati zasáhly proti pruské přesile Kreyssernův 21. pěší pluk čáslavský a 32. pěší pluk d´ Este. Ty byly nepřátelskou palbou zcela zničeny. V boji padli i oba velitelé brigád.
Ve 14 hodin dal arcivévoda Leopold rozkaz k ústupu. Ten probíhal ve zmatku – i kvůli rozvodněné řece Úpě, kterou museli ustupující vojáci v těžkých pláštích a s plnou polní přebrodit. Asi hodinu nato padlo nádraží. Po tuhých pouličních bojích, které pokračovaly až do večera, Prusové obsadili Českou Skalici.
Krutý boj dnes připomíná téměř 70 pomníků a válečných hrobů roztroušených po krajině. Nejvíce jich nalezneme na vojenském hřbitově u Zlíče a v prostoru přírodní rezervace Dubno. Mnoho padlých dodnes spočívá pod neoznačenými hroby přímo na bojišti. Nejzajímavějšími místy prochází naučná stezka určená jak pro pěší, tak pro cyklisty. V České Skalici je možné navštívit areál Barunčiny školy s expozicí věnovanou válce roku 1866.
Zdroj: www.1866.cz, www.ceskoskalicko.cz
Průběh rekonstrukce pomníku: http://farma-dubno.rajce.idnes.cz/rekonstrukce_pomniku_Spici_lev
Nacházíte se v přírodní rezervaci Dubno u České Skalice, tak to berte v potaz při hledání schránky. Zároveň Vás žádám, aby jste v logu nevyzrazovali umístění schránky. V keši není tužka.