Město Dolní Benešov
Město Dolní Benešov s místní částí Zábřeh se rozkládá uprostřed komunikačního tahu mezi Opavou a Ostravou, na jižním okraji hlučínské pahorkatiny v nadmořské výšce cca 230 m n. m.
Historie
Název Dolního Benešova se v průběhu staletí příliš neměnil. Roku 1297 se připomíná jako villa Beneschii (ves Benešov), roku 1337 jako Nowum Benessow (Nový Benešov - nová osada vedle dosavadní osady Mlýnov).
Nejstarší dějiny (Dolního) Benešova jsou spojeny s dějinami významného českého rodu pánů z Benešova, po němž nese město i své pojmenování. (Dolní) Benešov se jako ves objevuje na scéně vedle vsi Mlýnov na rozhraní 13. a 14. stol. Není přesně známo, zda nová osada Benešov vznikla v blízkosti Mlýnova jako skutečně nová ves nebo zda jde o část, která se měla novým pojmenováním od názvu vsi Mlýnov odlišit.
Na otázku, kdy byl Benešov povýšen na městečko, nám dostupné písemné prameny nedávají jednoznačnou odpověď. Většina historiků se dnes shoduje na tom, že k tomu došlo na přání pana Beneše z Benešova, majitele benešovského panství v letech 1489-1510. Na městečko je povýšil český král Vladislav II. Jagellonský, a to v listině ze dne 9.4.1493. Benešovu tak propůjčil právo konat osmidenní výroční trh na den sv. Markéty a týdenní trh každou středu, dále také právo užívat znak a pečetit zeleným voskem. Po staletí si však Benešov zachovával spíše charakter městečka, nikoliv města. Nebyla mu totiž udělena privilegia, která k statusu náležela, jako právo mílové a opevňovací.
Zřejmě jako připomenutí zdejších rybníků se dostala do znaku stříbrná štika s ploticí v tlamě v červeném poli, hlavou šikmo směřující do pravého rohu pole.
Od roku 1873 se stává Benešov (Benešovo) vsí, tržním místem a katastr dosavadního městečka byl spojen s katastrem dosud samostatné vsi v jednu obec, která od roku 1921 nese název Dolní Benešov. Od roku 1979 se jeho částí stává do té doby samostatná obec Zábřeh, ležící 1,5 km západně.
Současnost
V novodobých dějinách byl Dolnímu Benešovu přiznán statut města po schválení Parlamentem ČR s účinností od 1.2.1996. Dolní Benešov se tak stal třetím městem na Hlučínsku i významným kulturním střediskem tohoto regionu.
Město se skládá ze dvou částí – Dolního Benešova a Zábřehu. Dolní Benešov má k lednu roku 2019 přibližně 4000 obyvatel, výměra města činí 14,8 km², z toho 4,7 km² zaujímá část Zábřeh.
V katastru města se nachází celá řada vodních ploch, především největší rybník v okrese Opava – Nezmar, na jižní straně města, dále pak štěrkovna a soustava pěti rybníků na severovýchodě (Přehyně, Bezedno, Rakovec, Bobrov a Chobot). Sídlí zde několik průmyslových podniků (především v areálu bývalé Moravskoslezské Armaturky - MSA), firmy zabývající se prodejem štěrku a je zde zastoupen i potravinářský průmysl a tradiční rybníkářství.
Ke keši
Pro získání finálních souřadnic keše je potřeba navštívit některá místa a zjistit zde potřebné indicie. Zbylé informace je možno dohledat v tomto listingu. Nenavštívíte určitě všechny zajímavosti, ale to by těch zastávek muselo být mnohem více.
Stage 1 - Náměstí Cypriána Lelka
První stage vás přivede na náměstí, pojmenované po zdejším významném rodáku Cypriánu Lelkovi. Narodil se 2.10.1812 v Benešově jako nejstarší potomek kožešníka Jiřího Lelka a Barbory, rozené Kladivové. Všeobecně se v Lelkově životopisu uvádí, že mladý Cyprian měl velké nadání a chuť k učení. Proto mu rodiče, kteří byli poměrně zámožní, umožnili navštěvovat od roku 1822 Hlavní školu v Opavě. Od roku 1824 studoval na opavském gymnáziu a studia zakončil na Vysokém učení bohosloveckém ve Vratislavi. V roce 1835 byl vysvěcen na jáhna a kněze.
Lelkovi je připisováno úsilí o zachování mateřské moravštiny, pro moravské školáky vydal „Slabikář a čítanku pro menší dítky“. Slabikář vyšel v šesti vydáních a moravští žáci se z nich učili po několik generací, a to až do roku 1873, do zahájení tvrdé germanizace. Cyprián Lelek je autorem časopisu „Holubice“ a mnoha dalších děl.
V roce 1995 byla na náměstí instalována replika sochy Panny Marie Immaculaty. Její restaurovaný originál byl ustaven v zámecké kapli.
- Na podstavci sochy je vyryto slovo a letopočet.
Počet písmen tohoto slova je A a je to současně chybějící číslice v letopočtu.
Stage 2 - Zámek
Druhá stage vás přivede k zámku stojícím na mírném návrší na jižním okraji města. Původně zde stávala tvrz založena rodem Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. Z původní tvrze se zachoval kamenný portál z r. 1498 se znakem pánů z Drahotuš, kteří tehdy panství vlastnili a kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory pozdně gotické přestavby tvrze. Benešovská tvrz byla v letech 1660-1670 přestavěna na renesanční zámek za Davida Hošovského z Moravčina.
Po této přestavbě se zámek stal komplexem budov, kolem nichž byl upraven park s mnoha dřevinami. O dalších přestavbách se nedochovaly písemné záznamy, ale do 19. století měl zámek velmi reprezentativní ráz. Soudíme tak podle dobových kreseb, které zachycují zámek s arkádovým nádvořím.
V 70. letech 19. století, kdy byl zámek v majetku Rotschildů, došlo k rozsáhlé přestavbě, která dala zámku velkolepý vzhled. Zámek byl v té době obehnán kamennou zdí, která oddělovala od města zámecký park. Park byl koncipován jako anglický, s vysokými a cizokrajnými stromy a květinami.
- V zídce terasy před jižním křídlem zámku je vyústěno několik drenážních trubek.
Jejich počet je B
- Před zámeckými budovami je památník věnovaný Cypriánu Lelkovi.
Počet řádků textu na pamětní desce je C
Stage 3 - Kostel sv. Martina
Kdy přesně bylo započato se stavbou tohoto kostela, stojícího na místě bývalého dřevěného kostelíka, není známo, ale předpokládá se, že s určitou přestavbou bylo započato již před vypuknutím třicetileté války od roku 1618. Komplexní přestavba však probíhala v roce 1678 a skládali se na ni všichni farníci. Do čtvercové chrámové lodi byly vestavěny podpěry a poklopová válená klenba byla ozdobena štukovými ornamenty. Prostor byl rozčleněn podpěrnými piliři, spojenými pásovými oblouky a osvětlen polokruhovými okny nad římsou.Obloukem na masivních pilířích byl podepřen i kůr. Výzdoba kůru a kleneb ale pochází až ze stavebních úprav v 18. století, kdy kolem roku 1723 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Josefa a nad ní oratoř pro vrchnost.
Na vnější jižní straně kostela byly vyzděny pískovcové náhrobní kameny s moravskými nápisy. Jde o náhrobek Beneše z Benešova a Drahotuš, druhý patří jeho matce Markétě Oderské a třetí, menší náhrobek patří Petru Mošovi.
Varhany byly v kostele instalovány v letech 1843-1844 z dílny slavného Opavského varhaníka Karla Kuttlera s 15 rejstříky a v roce 1878 byly rozšířeny o další rejstřík.
Nynější kostelní věž, která tvoří jednu z nejvýraznějších dominant při pohledu na město od rybníku Nezmar, byla postavena mnohem později, její základní kámen byl položen 22.4.1861. Přes všechny finanční problémy byla věž nakonec dostavěna a dne 16.11.1863 slavnostně posvěcena. Následují rok bylo strženo staré šindelové pokrytí střechy kostela a nahrazeno břidlicí.
Během velké opravy kostela v roce 1925 byly nainstalovány firmou Rieger z Krnova nové varhany, které se poprvé rozezvučely po jejich vysvěcení dne 25.4.1926.
Dne 14.3.1971 byly posvěceny a na věži instalovány tři nové zvony. Martin vážící 675 kg, zvon Maria 352 kg a zvon Josef 233 kg. V malé věžičce nad hlavní kostelní lodí je menší zvon o hmotnosti 17 kg.
- Na kostelní věži byly v roce 1971 instalovány tři nové zvony.
Hmotnost zvonu Martin je D
Stage 4 - Kaple sv. Kříže
V západní částí města na hlavní silnici u křižovatky cesty do Bohuslavic byla postavena kaple sv. Kříže, novogotická stavba s režným zdivem a pětibokým kněžištěm. Štít fasády byl vyzdoben arkádami a cihlové zdivo bylo zpevněno opěrnými pilíři. U zrodu kaple stál lesmistr Rotschildova panství Karel Exner. Stavbu započal v roce 1872 a dne 14.9.1877 byla kaple slavnostně vysvěcena. Kaple je dnes chráněna jako kulturní památka.
- Vlevo vedle vstupních dveří je tabulka.
Celkový počet písmen všech slov na této tabulce je E
Stage 5 - Kaplička U Urbánka
Na levé straně silnice k Zábřehu je mezi stromy kaplička U Urbánka, kterou nechal vybudovat na své náklady benešovský starosta Jan Kořistka. Byla zasvěcena sv. Urbanovi, ale původní dřevěná soška byla zničena a kaplička poškozena, proto byla v roce 1960 opravena a vyzdobena soškou P. Marie.
Tato kaplička je spojena s tajemnou pověstí, že do ní ústila pod otočným oltáříkem tajná chodba z benešovského zámku.
- Pokud jste přijížděli do Dolního Benešova ze směru od Kravař, míjeli jste kapličku po pravé straně. V těsné blízkosti kapličky jsou vysázeny poměrně mladé stromy.
Celkový oočet stromů kolem kapličky je F
Final
Pokud máte vše zjištěno, stačí už jen dosadit do vzorce, trošku se procvičit v matematice, nebo vytáhnout kalkulačku a hurá na finálku.
Final: N 49° 54.(D+A*B+C*C) E 18° 06.(C*E*F-22)
Kdo má zájem, může si své řešení samozřejmě ověřit:
Zdroje: Plaček, Plačková: Dolní Benešov a Zábřeh v proměnnách času.. 2002
Za cenné připomínky a betatest děkuji Smejkalíčkovi :-)