Duhu určitě zná každý. Prší, svítí k tomu sluníčko a najednou se objeví ohromný barevný oblouk. Ale jak vlastně duha vzniká? Podobně jako po průchodu paprsku skleněným hranolem, kde se světlo při vstupu do opticky hustšího prostředí rozkládá, vidíme i v duze rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky. Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigově modrá a fialová. První, kdo vědecky duhu popsal, byl francouzský filozof, matematik a fyzik René Descartes, ale vznik barev objasnil až Isaac Newton.
Víte, že se duha nejčastěji objevuje k večeru? Je to dáno tím, že u nás převládá západní proudění vzduchu, a tedy objeví-li se při končícím dešti pás jasného nebe, přichází nejčastěji od západu, odkud Slunce svítí právě navečer. A protože svítí již nízko, duhový oblouk tudíž vystupuje vysoko, což ho činí nápadnějším. Avšak svítí-li Slunce ráno nad východním obzorem, při západním proudění se ještě před deštěm nasune oblačnost která Slunce zakryje, a proto tedy duha nenastává ráno tak často.
Jak na keš
Jak u mysterek bývá zvykem, na úvodních souřadnicích kešku nehledejte. Ale vydejte se tam, protože tam najdete něco, co vám prozradí, kde najdete finálku. K vyřešení problému vám stačí trochu uvažovat, nic těžkého vás v terénu nečeká. A pokud se vám tato hříčka bude líbit, vydejte se ještě po stopách skřítka Pižika, tam najdete podobné legrácky.