Toto je osmý kámen geoglyfu AUM v Beřkovickém lese.
Tato krabička je věnována i u nás poměrně známému indickému systému výchovy. U nás se však uchytila pouze jedna část, hatha jóga, neboli dokonale propracované cvičení k očistě a posílení těla. Jóga je však souhrn mnoha různých dalších cvičení, které je určené ke zvýšení klidu a spokojenosti a nakonec i osvobození z područí materiální existence a spočinutí v nepopsatelném stavu brahma.
Jóga se překládá jako spojení nebo sjednocení, ale můžeme ji také přeložit jako disciplína v obou významech tohoto slova. Jednak disciplína jako vědní obor a také jako ukázněnost. Jelikož už známe pojem Karma, můžeme si nyní probrat termín karmajóga. Tato jóga je souhrn pravidel pro spokojené prožití činného života. Základním kamenem je umění činy pečlivě konat, avšak bez ohledu na výsledek. Činnost musí být vykonána, ale plody, které z činnosti vzniknou nesmí být považovány za výsledek činnosti, ale pouze za dar, který byl poskytnut Bohem. Proto je karmajóga velice úzce spjata s bhaktijógou, která je učením o vztahu k osobnímu Bohu. Základní pravidlo je to, že Bůh je věčný a vůbec nepotřebuje žádnou pomoc člověka, ale člověk je zcela a naprosto závislý na božských darech. Musíme si uvědomit, že cílem je životní spokojenost a duchovní osvobození. Jedinou překážkou je Ego člověka, v Indii nazývané výstižněji ahamkara – já jsem konatel. Všechny jógy jsou zaměřeny k odstranění tohoto pomíjivého a smrtelného klamu a spočinutí v dokonalé a věčné pravdě.
Existuje mnoho dalších jógových učení, zaměřených na různé stránky života a duchovní cesty. Celý systém jógy zahrnuje zkušenosti mnoha generací mudrců a předáván z pokolení na pokolení jako jeden největších darů našich moudrých předků.
Tato krabička je publikována na den svátku Narození Mahavíry. Mahavíra byl princ, který se narodil v šestém století před Kristem někde v oblasti ganžské nížiny. Až do třiceti let vedl královský život se svou rodinou. Potom rodinu opouští, odchází do bezdomoví hledat cestu k osvobození z koloběhu životů a smrtí. Po dlouhé době umrtvování tělesných žádostí dosáhl osvobození. Žil a učil své poznání až do svých 72 let, kdy umírá. Z jeho odkazu vzniklo náboženství nazývané džínizmus. Mahavíra je považován za posledního 24. džínistického thírtankáru, tvůrce brodu, který ukazuje cestu k osvobození. Džínisté dodržují pět zásad neboli slibů, které platí pro mnichy i členy náboženství. Jsou to Ahimsa – nenásilí, Satja – pravdivost, Asteja – poctivost (doslova nepokradeš), Brahmačarja – cudnost a Apigraha - nepřipoutanost. Všechny tyto sliby jsou velmi zřetelně znát ve všech džínistických chrámech. Velice se dbá na ahimsu a snaze minimalizovat násilí na okolní přírodě. Džínisté jsou přísnými vegetariány a mniši nosí košťátka, kterými si odmetají z cesty hmyz, aby ho nedopatřením nezašlápli.
Nezapomeňte si opsat BONUSová čísla, v budoucnu se určitě budou hodit.
Použijte doporučené pakoviště, dále se nedá zaparkovat bez zbytečné pozornosti obyvatel