Série Návraty do minulosti nám má připomenout časy dávno minulé, časy dětství a mládí našich babiček a dědečků (a snad možná i praprarodičů), kteří nepořebovali řešit, zda je na tom či onom místě dostupná wifina nebo co kdo lajknul na Facebooku. Namísto toho šli do polí pást krávy či husy, seděli v trávě a mezi sebou si povídali. Dívky si vyprávěly o nedělní tancovačce, o tom, jak pletly košíky z vrbového proutí, o barevných výšivkách na ubrusech do výbavy. Chlapci vyřezávali píšťalky nebo dřevěné koníky, hráli kuličky nebo sekli trávu pro králíky. Co z toho dnes umí naše děti a mládež? Maximálně tak najít si na webu postupy k výrobě něčeho užitečného, aby po chvíli web zavřeli a vyhledali něco jiného, protože si vzpomněli, že si ještě neprohlédli fotky ze školního turnaje v pojídání cheesburgerů. Mrzuté, viďte!?

Vraťme se nyní alespoň v duchu o takových 100 až 150 let zpátky v čase.

Jak naše prababičky a pradědové prožívali JARO?

Na jaře se probouzí příroda a dává to všem najevo svými pestrými barvami, slunečními paprsky, prohřátým vzduchem a zpěvem ptactva. Proto naši předkové slavili právě v tento krásný čas Velikonoce - svátky plodnosti a považovali jaro jako začátek roku. Sedláci začínali s pracemi na polích, seli plodiny ke své obživě, sázeli ovocné stromky, opravovali stodoly a hospodářská stavení poškozené zimními plískanicemi a zapouštěli dobytek, aby měl mláďata. Selky a hospodyňky sháněly mladé sazeničky květin a bylinek, okopávaly záhonky na polích, staraly se o drůbež, která seděla na vejcích, vyklízely komory, třídily textil a zbavovaly se starých a vysloužilých věcí. Chlapci chodili pást ovce a krávy, vyřezávali si píšťalky, hráli kuličky, dívky pásly husy, staraly se o mladší sourozence, pletly věnečky a pomáhaly v domácnosti. Výměnkáři (rozuměj: staří rodiče) pomáhali s hospodářstvím, dokud jim sloužilo zdraví, pletli košíky z vrbového proutí, krmili dobytek a drůbež, hlídali děti.

Velikonoce 

Největším a hlavním svátkem jara jsou Velikonoce. Slavily se od nepaměti. Později si tyto svátky lidé spojovali s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. (více o Velikonocích v listingu keše Návarty do minulosti: IV. VELIKONOCE)

Apríl 

Vznikl z veselé nálady z přicházejícího usměvavého jara. První dubnový den stejně jako poslední den v dubnu bývalo zvykem častovat své známé a příbuzné aprílem. Oběti aprílu se posílaly něco vypůjčit nebo zakoupit, něco, co vůbec neexistovalo: komáří sádlo, zaječí peří, hodinářskou motyku, mezery do žebříku, bublinky do vodováhy, ohýbák na cihly či rovnák zatáček. Každý si raději dával pozor, aby nenalétl na nějaký apríl, protože pak by si o něm ještě dlouho všichni povídali.

Den svatého Jiří

Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se toho dne neměla pít voda ze studní, protože by mohla být jedovatá. Z omlazené země vylézali hadi a štíři. Byl to také první den možného koupání v přírodě. Lidé putovali na památnou pouť na horu Říp. Nalezl-li někdo na sv. Jiří čtyřlístek, měl mít čarovnou moc.

Pálení čarodějnic

Magická "filipojakubská" noc patřívala mezi noci, kdy zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. O půlnoci, kdy měly zlé síly škodit lidem, se daly nalézt zakopané a ukryté poklady. Lidé věřili, že této noci v povětří poletuje spousta čarodějnic letících na sněm. Dalo se jim ubránit rozmanitými praktikami: před vrata domů a chlévů se pokládaly drny - trsy trávy a dříve, než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její moc pominula. Stavení se kropilo svěcenou vodou, na návsi se práskalo bičem a střílelo z pušek, aby lidé čarodějnice zahnali. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, aby prý kolem letící čarodějnici shořelo koště nebo shořela ona sama. Hlavní účel tohoto lidového zvyku ale byla ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem.

Máj - lásky čas

První květen patřil už ve starých dobách zamilovaným. V podvečer prvního máje se chlapci vypravovali do lesa, aby usekli co nejvyšší stromek a udělali z něj do rána májku. Jehličnatý stromek oklestili a špičku ozdobili věnci, pentlemi, šátky a květinami. Celou noc pak májku hlídali. Nejstarší známý doklad o stavění máje je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch odměnu - ruku děvčete.
Prvního května nad ránem bylo zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z písku, vápna, pilin, otrub nebo kukuřičného šustí spojily domy zamilovaných dvojic.
Nezadané dívky nosily k soše sv. Jana Nepomuckého věnečky z květin a prosily světce o nalezení "toho pravého". Milenci se v tento den scházeli pod rozkvetlou třešní, aby se mohli políbit, jinak by prý dívka do roka uschla.
V první květnovou neděli obcházeli chlapci s májkou jednotlivá stavení a děvčata jim dávala dárečky. Pak se všichni sešli na návsi nebo v hostinci a májová veselice pokračovala taneční zábavou.

Den matek

Už ve starém Řecku vzdávali poctu ženám jako dárkyním života. V našich končinách se Den matek začal slavit v roce 1923 na popud Alice Masarykové, ale s příchodem komunismu ho vytlačil Mezinárodní den žen (MDŽ). K oslavování květnového Dne matek jsme se vrátili až po roce 1989.

Keš:

Spočítej různé symboly jara a dosaď do konečných souřadnic:

N: tulipány, včelky (vosy také!), kuřátka

E: berušky, narcisy, motýli

HAPPY GEOCACHING!