KoDr 3 - Mlýn Krkavec Multi-cache

KoDr je série kešek východně od Veselí nad Lužnicí v okolí malebné vesničky Drahov, který se v minulosti proslavenou především pořádáním poutí spojených s uctíváním mariánské sošky drahovské. Kromě Drahova navštívíme okolí mlýnu Krkavec či lesy v okolí bývalé hájovny Vávrovka. Série je vhodná jak pro pěší, tak i pro cyklisty, kteří si ji mohou prodloužit o sousední sérii Kolem Vřesné.

Na samém okraji katastru Veselí nad Lužnicí v místě plném zákrutů řeky Nežárky se nachází mlýn Krkavec.

Nejstarší zmínka o mlýnu Krkavec je z druhé poloviny 16. století, kdy patřil Rožmberkům, respektive nedalekému městu Mezimostí (dnes součást Veselí nad Lužnicí). To jej pronajímalo mlynářům. Nejstarší písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1586, kdy tu mlynařil Jan Jelínek. Sláva mlýnu na Krkavci ale netrvala příliš dlouho, už roku 1670 je mlýn uváděn jako zrušený a pustý. Mlýn byl obnoven v roce 1696, kdy se zdejším mlynářem stal Tobiáš Rabe. Díky němu získal mlýn své jméno - Krkavec. Rabe je totiž německé jméno, jehož překlad znamená havran či krkavec.

V dalších letech se mlynáři často obměňovali a mlýn se postupně rozrůstal o chlévy, stodolu či pilu na vodní pohon. Na přelomu 19. a 20. století se zde vyráběly betonové dlaždice a tvarovky. Potom se mlýnská kola zastavila a mlýn bez využití začal chátrat. Tehdejšímu majiteli panu Honsovi banka mlýn zabavila a nabídla k prodeji. Naštěstí se včas dostal do správných rukou. V roce 1910 se stal majitelem mlýna Josef Pech a od té doby mlýn začal vzkvétat. Rodu Pechů mlýn zůstal až do současnosti.

Mlýn začal modernizovat. Do této doby se datuje návštěva inženýra Viktora Kaplana, pozdějšího vynálezce Kaplanovy turbíny. Ten však svou turbínu sestrojil až o pár let později a tak si Josef Pech musel poradit s technologií dostupnou v té době. Odstranil rozpadlá a nefunkční mlýnská kola a nahradil je Francisovou turbínou. Ta poháněla nejen veškeré zařízení mlýna, ale také dynamo pro jeho osvětlení. V roce 1919 byla vybudována nová rámová pila (katr) od firmy R. Kratochvíl Kostelec nad Ohří. Technologický pokrok šel rychle dopředu a už po deseti letech provozu v roce 1920 se vyměnilo dynamo za generátor střídavého proudu. Mlýn tak mohl zásobovat elektřinou nejen nedaleký lom Kozina, samotu Dehetník (u silnice z Veselí na Hamr) ale i Drahov. Poslední zásadní investicí pradědečka současného majitele se stala parní pekárna, která dokázala péct až 300 kg chleba, kterým zásobovali daleké okolí. Josefův syn Vladimír na mlýně hospodařil až do příchodu komunistů.

Po revoluci se mlýn vrátil původním majitelům, kteří ho za poslední roky změnili k nepoznání.

Oprýskané fasády nahradily bohatě zdobené a barevné štukové omítky. A vybavení mlýna? I v roce 2019 stále funguje a elektřinu vyrábí původní Francisova turbína, funkční je i rámová pila. V původním stavu je i parní pekárna, žádný chleba se v ní po letech nepouživání už ale bohužel neupeče. Původní obytné stavení je dnes po rekonstrukci a slouží jako penzion. V levé části hlavní mlýnské budovy dodnes zůstala většina původního vybavení včetně kamenných stolic, pravá část zatím prochází rekonstrukcí a jednou z ní možná bude restaurace.

Poslední úprava listingu: 20.4.2019
Poslední úprava v terénu: 20.4.2019