Sazená: ze Strany na Stranu Multi-cache

For English instructions see below.

Vítejte v Sazené!

Tato vesnička má na svou Malou a Velkou Stranu a obě mají výletníkovu oku věru co nabídnout. Na procházku po nejzajímavějších místech vás zve tato multicache: k finálce to není ani půldruhého kilometru.
Pod instrukcemi k jednotlivým zastávkám najdete podrobný popis místních pamětihodností.

Sazená
Ve znaku obce je krom žernovu a mostu velká jabloň. Ta zřejmě naznačuje jméno obce samé - tedy sázení. Původ jména ale se stromy nesouvisí, spíše je odvozeno od toho, že ves vznikla během kolonizace tohoto území ve 12. století, kdy v neobydlené krajině byli „usazeni“ obyvatelé přivedení odjinud. Takto založená místa navíc bývala nadána výsadním zákupním právem - byla vysazena. První písemnou zmínku o osadě Sazená máme až z roku 1295, kdy zde žili vladykové Theodorik a Držkraj. 

Zámek
První zastavení je před bývalým zámkem. Ten začal stavět Florián Gryspek z Gryspachu, který Sazenou koupil od císaře Ferdinanda I. a připojil ji ke svému panství v Nelahozevsi. Renesanční zámek dokončil až jeho syn Blažej roku 1606. Blažej z Gryspeka zámek i ves daroval své ženě Ofce (Žofii) z Bubne, takže když císař po neúspěšném stavovském povstání, ke kterému se Blažej přidal, všechen gryspekovský majetek zkonfiskoval, sazenského zámku se to netýkalo. Po letech byla ale Ofka s dcerou Veronikou nucena kvůli dluhům Sazenou prodat.
Dostala se do majetku pražského novoměstského Ústavu šlechtičen a poté Doksanského kláštera. Po zrušení řádu r. 1782 Josefem II. zámek i ves odkoupil Oldřich Kinský a připojil ji ke Zlonickému panství. V držení rodu Kinských zámek coby správní budova zůstal až do rozpadu Rakouska-Uherska. 
Po prvorepublikové pozemkové reformě objekt připadl roku 1921 obci, usídlil se zde obecní úřad, v kronice jsou záznamy o pobytu vojáků čs armády. Za druhé světové války zámek zpustl, vyhořel a hrozila mu demolice. To málo, co z něj zbylo, zachránila přestavba na kulturní dům v letech 1947-48; tehdy byla také stržena zeď a brána a z původního nádvoří vznikl park, kam byl přenesen pomník padlým.
V různých zdrojích se píše, že měl zámek dvě křídla (tedy jako dnes) ale na starých mapách je zakreslen jako trojkřídlý - kdo ví, co z toho je omyl. Ještě na počátku 20. století byla na omítce zřetelná psaníčková a figurální sgrafita. Do dnešních dnů se ze zámku dochoval především cenný vstupní portál a v prvním patře krásně malovaný renesanční záklopový strop. Ve výšce na zdi vpravo od portálu je umístěna pamětní deska na významné obyvatele obce, na prostranství před budovou je památník obětem válek a lípa svobody vysazená u příležitosti 100 let od založení republiky.

Unikátní domek obecní váhy
Výrazně žlutý domeček přímo uprostřed návsi by málokdo podezíral z čeho jiného, než že jde o obecní váhu. Ta sazenská ale v roce 1938 přišla k neobvyklé přístavbě. Obcí procházelo pásmo tzv. Pražské čáry a Ředitelství opevňovacích prací dospělo k rozhodnutí, že je nutné postavit dva další bunkry, tzv. řopíky, k ostřelování silnice z Ledčic, přímo v obci. A aby nepůsobily jako pěst na oko, dostalo se jim maskování. Bylo rozhodnuto, že pevnůstka bude postavena ve stejném stylu jako přiléhající objekt obecní váhy... jen okna se záclonami tu nahradily střílny.
Po Mnichovské dohodě a odzbrojení byly pevnosti Pražské čáry postupně zničeny, jen s výjimkou těch, které byly blízko budov apod. Ty byly zabetonovány. V roce 2007 se skupina nadšenců z Klubu vojenské historie pustila do náročné rekonstrukce tohoto unikátního objektu. Nyní v něm sídlí malé pevnostní muzeum.
U řopíku - obecní váhy je umístěno i několik rozsocháčů neboli ježků. Jde o původní český vynález zamýšlený k obraně československých hranic před "útočnou vozbou", jak praví dobová terminologie. Předtím se používaly zátarasy dřevěné, zvané španělský kůň. Po vzniku Protektorátu nacistická armáda čs rozsocháče zabavila a používala k obraně svých pozic, např. i na pláži Omaha :( Používá je ale většina armád světa, kde jsou známy jako tzv. český ježek.

Barokní mlýn
Sazenský mlýn je jedna z nejstarších budov ve vsi, písemně doložen je k roku 1544, kdy již existující mlýn zakoupil mlynář Urban. Dalšími majiteli byli např.  Gryspekové z Grysbachu, Doksanský klášter, rod Kinských, Zikmund Karpeles z Velvar nebo JUDr. Žáček z Prahy, který mlýn vybavil elektrickou turbínou. Mlýn je jednou z nejkrásnějších čistě barokních památek Středních Čech, na čemž má zásluhu opat doksanského kláštera Josef Václav Winkelburg, jehož iniciály najdeme nad jeho krásným erbem ve štítě domu.
Původně mlýn stával přímo na potoce, ale protože hladina vody v něm nespolehlivě kolísala, byla zbudována mlýnská strouha a mlýn se přestěhoval k ní. Náhon dnes už neexistuje a mlýn tak nyní stojí zdánlivě nelogicky daleko od vody a trochu na kopci.
Stejně jako obecní váha i mlýn ukrývá lehké opevněné tajemství z roku 1938. ČS armáda se s tehdejším majitelem mlýna, panem Žáčkem, domluvila na třicetiletém užívání. Řopík byl vybetonován v prvním patře mlýna a usazen na "kuří nožce", procházející podlahou do sklepení. I mlýnský řopík byl ale za války znehodnocen zabetonováním. Od roku 2017 je díky práci skupiny nadšenců a majiteli mlýna panu Šedivému tato atypická pevnůstka několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti. Zvenku přítomnost řopíku prozrazuje periskop a střílna v zazděném okně na severozápadním průčelí budovy.

malý Karlův most
Bakovský (nebo také Červený) potok rozděluje ves na dvě části: na Malou Stranu (levý břeh se zámkem a mlýnem) a Velkou Stranu. Široké řečiště bylo mělké a malá osada si s brodem vystačila, když ale Gryspekové začali ves rozvíjet a stavět zámek, nechali na místě brodu vystavět i most, a to velmi pevný, aby obstál proti často rozvodněnému toku.
Most měl původně jen severní tři oblouky, o čtvrtý jižní oblouk byl prodloužen při opravách za doksanského opata Winkelburga kolem roku 1757, který ho také nechal osadit šesti barokovými sochami. Sochy z huti Ignáce Platzera bohužel podlehly zubu času a zachovaly se nám pouze dvě (dnes jsou na mostě jejich kopie): sv. Jan Nepomucký a Kalvárie, tedy Ukřižování. Snad se v budoucnu podaří získat prostředky na zhotovení přibližných replik chybějících soch sv. Antonína, sv. Kateřiny, sv. Josefa a (pravděpodobně) sv. Klimenta - matnou představu o podobě soch máme vlastně jen z pár historických fotografií. Byl by to (zas) takový mladší bratříček Karlova mostu. Most byl před pár lety důkladně opraven, neboť potažení mostu vrstvou betonu v 80. letech nebyl nejšťastnější tah a podepisoval se na zhoršování jeho technického stavu. Na malostranském břehu je směrem po proudu navíc ještě jeden starší mostek. Je velmi krátký - má jen jeden oblouk - překlenoval totiž pouze hluboký náhon a dál přes potok už se povozy, místní i pocestní kdysi dávno museli brodit. Tento můstek v současnosti slouží spíš jako akvadukt na odvod dešťové vody.

Mariánský sloup
Na návsi sazenské Velké Strany se nachází Mariánský sloup. Jde o repliku barokního sloupu, z něhož se dochovalo pouze torzo. Nový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty zhotovil kamenosochař Pavel Kytka v první dekádě 21. století, kdy se obci podařilo sehnat sponzory na jeho obnovu. Vedle zrenovovaného barokního sloupu stojí také dřevěná vidlicová zvonička z 19. století.

Další zajímavosti v obci
myslivárna - Panská myslivna na severozápadě obce, vystavěna Gryspeky v renesančním slohu, barokně přestavěná, na budově se podepsaly některé současné moderní úpravy.
škola -  Secesní budova z roku 1905, od 60. let do 2008 zde sídlil dětský domov, kuchyň a jídelna byla zřízena v budově bývalého zámku. Nyní je objekt školy prázdný.
studánka u sv. Antoníčka - Studánka s kapličkou pochází snad z roku 1887. Roku 2011 byla opravena a v roce 2018 byl pod ní vybagrován rybníček, aby vodu z pramene zadržoval. Narušil se však pramen a ten tak nyní nevyvěrá ve studánce, ale kousek pod ní. Pod rybníčkem je patrné suché původní koryto Bakovského potoka (před regulací).
sýpka - Přes ulici naproti zámku. Kontribuční sýpky (něm. Speicher) byly stavěny za vlády císaře Josefa II. a shromažďovaly povinné společné zásoby obilí (kontribuce) od všech poddaných pro léta neúrody.
letiště - Zahájilo provoz roku 1967, kdy nahradilo kralupské letiště u Lobečku; bylo využívánno i jako záložní vojenské letiště. Má vlastní keš.

_{Za provedený betatest děkuji robertinfo!}