|
Česky:
Vítejte, dnes Vás zavedu na hraniční čáru, podívat se na jeden zaniklý čedičový lom. Vítejte na dalším pokračování série AGT. Nadmořská výška 474 m. je nejvyšší částí okresu Neugersdorf, jejíž hřeben je z čediče. Tento čedič patří k Neugersdorf-Leutersdorferskému čedičovému stropu. Čedičový lom byl otevřen až do začátku padesátých let. Byly zde vidět dva překryté čedičové stropy, z nichž starší je podložen Basalttuffem (což jsou střepiny či štětiny vzniklé vulkanickým štěpením a fragmenty eroze hornin).
Není známo, kdy přesně se v lomu těžit začalo, ale předpokládá se, že se zde poprvé začal těžit bazalt v roce 1860. Stavba Bismarckovi věže, plánovaná na rok 1904 se kvůli lomu musela posunout o 4m směrem k Seifhennersdorfer Straße, kvůli potřebnému odpálení skály.
Přibližně Polovina jámy byla až do roku 1918 na rakouském, později českém území. Dnešní hranice s Českou republikou vede přes bývalý lom. V padesátých letech se však lom začal plnit popelem a lidé do něho také vyhazovali odpad z domovů, nebo z něj dokonce dělali černou skládku.
Převis Hutungsberg je součástí bazaltového stropu Neugersdorf-Leutersdorfer. V západní části je její síla dvanáct metrů, ve spodní části se skládá z čedičového tufu. V dnes zasypané části čedičového lomu na hranici jižně od Bismarktu byl čedič vytvořen přímým působením ze dvou po sobě jdoucích vulkanických erupcí, díky kterým se liší jen ve stavbě a tvaru viditelných bazaltových sloupců. V okolí lesního hradu se nacházely zbytky bývalých lomů a písečných jam na obou stranách hranice. V souvislosti s demolicí bývalé místní krčmy byly tyto zbytkové jámy částečně zasypány.
Jižně od Bismarckturms byly lomy otevřeny až do počátku padesátých let. Byly zde též dva překrývající se čedičové tufy.
Praskliny byly v těchto bazaltech už dříve, protože byly omývány břehy řeky, čímž byly opracovány tekoucí vodou. A později také stavbou domů a silničními pracemi.
Z ústních vyprávění je nám známo, že oblast distribuce čedičů ve východní části Horní Lužice zapříčinila speciální efekty v oblasti, tzv. Blue Stones. Například se také vypráví, že všechny vojenské konflikty v oblasti distribuce byly zastaveny. I dnes lidé tvrdí, že Blue stones chrání před silnými bouřemi.
Deutsch:
Der mit 474 m ü. NN höchst gelegene Teil des Ortsteils Neugersdorf wird in seiner Kuppe von Basalt gebildet. Dieser Basalt gehört der Neugersdorf–Leutersdorfer Basaltdecke an. Unmittelbar an dieser Stelle war bis etwa Anfang der Fünfziger Jahre der Basalt aufgeschlossen. Hier waren zwei übereinanderliegende Basaltdecken sichtbar, von denen die ältere von *Basalttuff unterlagert wird.
(*Tuff sind vulkanische Ablagerungen aus Aschebestandtellen und Bruchstücken von Ergußgesteinen)
Der Abbaubeginn im Steinbruch ist nicht belegt, es wird vermutet, dass erstmals um 1860 Stein gebrochen wurde. Der Standort des zu bauenden Bismarckturmes im Jahre 1904 musste um 4 m in Richtung Seifhennersdorfer Straße verlegt werden, wegen den notwendigen Sprengungen des Gesteins.
Ca. die Hälfte der Grube befand sich bis 1918 auf Österreichischem, später tschechischem Gebiet. Die heutige Grenze zu Tschechien führt über den ehemaligen Steinbruch. In den 1950er Jahren wurde begonnen den Steinbruch mit Hausmüll und Asche zu verfüllen.
Die Haube des Hutungsberges ist Teil der Neugersdorf-Leutersdorfer Basaltdecke. Im Westteil beträgt ihre Stärke zwölf Meter, im Liegenden besteht sie aus Basalttuff. In dem heute verfüllten Basaltsteinbruch an der Grenze südlich des Bismarcktumes war die direkte Überlagerung der Vulkanite aus zwei aufeinanderfolgenden Eruptionen, die sich lediglich in ihrer Säulenbildung unterschieden, sichtbar. In der Umgebung des Waldschlösschens befanden sich beiderseits der Grenze Reste früherer Steinbrüche und Sandgruben. Im Zusammenhang mit dem Abbruch der ehemaligen Wachtschenke wurden diese Restgruben teilweise damit verfüllt.
Südlich des Bismarckturms war bis etwa Anfang der 1950er Jahre der Basalt aufgeschlossen. Hier waren zwei übereinenderliegende Basalttuff unterlagert wird. (vulkanische Ablagerungen aus Aschebestandteilen) Die Basalte zeigten in diesem alten Steinbruch die besonders für Basalt typische Säulenbildung.
Die Basalte in diesen Brüchen wurden ehemals für Uferbefestigungen fließender Gewässer, für den Häuserbau und auch für Staßenbauarbeiten gebrochen.
Aus mündlichen Überlieferungen ist bekannt, dass der Volksmund dem Basaltverbreitungsgebiet in der östlichen Oberlausitz dem sogenannten Gebiet der „Blauen Steine“ besondere Wirkungen zusprach. In geschichtlicher Zeit sind z.B. alle kriegerischen Auseinandersetzungen in dem Verbreitungsggebiet eingestellt worden. Noch heute wird behauptet, dass die „blaun Steene“ vor schweren Gewitteschäden schützen.
|