Skip to content

AGT 109 Kodska jeskyne EarthCache

Hidden : 2/18/2019
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Kodská jeskyně Devonské vápence 109

Kodská jeskyně – zvaná také jeskyně Koda – se nachází ve svahu jižního uzávěru Kodské rokle. Je volně přístupná, a i přes své malé rozměry patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Českého krasu. Jednoduchá, jen 17 metrů dlouhá pohodlná horizontální chodba bez krápníkové výzdoby vypadá sice jako uměle vylámaná, jedná se ale o mrazovou destrukci ukloněných vrstev devonských vápenců. Vítejte na sto devátém pokračování série AGT.
 

Geologie

Ve skalách se nachází vápence požárského souvrství, které jsou podél severní větve kodského přesmyku přesunuty přes devonské horniny (poruchové pásmo je v S. svahu Údolí děsů). SZ. od osady Koda je profil s hranicí chotečského a srbského souvrství (devon) s projevy kačáckého eventu. J. a JV. od osady Koda je v přirozených výchozech odkryta antiklinální struktura spodnodevonských vápenců lochkovského až zlíchovského souvrství. Území má dobře zachovanou původní morfologii s krasovými fenomény, množství závrtů, menší i větší jeskyně (nejznámější je kodská jeskyně JV. od osady s archeologickými nálezy).
 

Devonský vápenec

Vápenec – CaCO3 (uhličitan vápenatý) vznikl usazováním a postupnou přeměnou vápenitých schránek zemřelých prehistorických vodních živočichů a jejich petrifikací v masivní usazený kámen – horninu – nerost – vápenec v ložisku.
 

Devonští obyvatelé mořských břehů díky svým larvám okupovali široká pásma kolem celé zeměkoule. Mořské proudy jim umožňovaly přemísťování z jedné mělčiny na druhou. Je známo několik desítek devonských korálových druhů s celosvětovým rozšířením. Tehdy již ani larvy žijící nejdéle (tj. několik týdnů) nedokázaly v proudech přesídlit z ostrova na ostrov. V devonských teplých a špatně prokysličených mořích žilo na dně množství sinic, drobných vláken a chomáčků, které měly vlastnosti a schopnosti bakterií i řas. Vody byly poněkud kyselejší než dnes, protože v nich byl rozpuštěn oxid uhličitý, v atmosféře hojný. Denní výkyvy ve slunečním osvitu, metabolizmus řasových koberců, a tím i konzumace nebo vydechování oxidu uhličitého způsobovaly srážení jemných krystalků vápence. Mnoho jich vznikalo také činností bakterií v dutinkách uloženin. Další drobná zrnka produkovali měkkýši, houby i jiné organizmy rozežírající odumřelé kostřičky korálů. Za bouří se celá pásma vápencových mělčin i pruhy zasahující daleko do otevřených moří naplnila zvířeným vápencovým kalem útesového mléka (v mnohem větší míře, než jak to známe dnes). Dnešní podrobný výzkum vápenců Moravského krasu také ukazuje, jak neobvykle velké je zde množství jemného zkamenělého vápencového kalu. Ten většinou vlivem tmelení a stálého překrystalovávání karbonátu na mořském dně záhy ztuhl a vytvořil tlusté vrstvy a kupy. Většina zdejších vápenců je tmavě šedá, protože usazeniny nebyly dobře prokysličeny. Mikroorganizmy z těchto uloženin nestačily všechnu organickou hmotu vstřebat a dostat ji znovu do vlastní živé biosféry. Souvisí to s mnoha zvláštnostmi devonského údobí. Devonští koráli byli považováni pouze za prvohorní evoluční záležitost, která neměla pokračování. Dnes jsou však z moří známy formy velmi podobné jak stromatoporám, tak tabulátům, a je velmi pravděpodobné, že jsou přímými příbuznými a snad i pokračovateli těchto dávných skupin. Zvláště stromatopory a chetetidi byli velmi hojní ještě v druhohorách, najdeme je spolu s novodobými šestičetnými korály v jurských vápencích (Stránská skála u Brna). Stromatopory dnes řadíme k mořským houbám – demospongiím. V devonských vápencích můžeme nalézat stále nové organizmy. Jen z každé ze tří hlavních korálotvorných skupin (tabulátů, rugóz a stromatopor) byla již určena skoro stovka druhů. To, co známe jako hojnější zkameněliny, jsou skutečně jen organizmy, které byly dostatečně početné, žily v prostředí vhodném pro dochování, a zároveň vytvářely tkáně umožňující zkamenění (fosilizaci) a nejspíše to bude jen zlomek procenta všech organizmů, které tehdy žily.

Kodská jeskyně není jedinou podzemní prostorou v národní přírodní rezervaci Koda – a zdaleka není největší. Na dosud neodkryté systémy tu upozorňují závrty a občasné ponory srážkových vod. Jeskyně Martina s krápníkovou výzdobou, dlouhá necelých 450 metrů, hostila ve svém vchodu naše prapředky již v paleolitu. Vchod najdeme nad Tetínem, po modré značce z rozcestí na Kodě.


Koda

Národní přírodní rezervace Koda byla založena roku 1952 kvůli ochraně krajinného rázu, zvířeny a květeny. Jde o kaňonovité údolí se stepními a hájními porosty. Správa patří do CHKO Český kras.

Geologické podloží je tvořeno zejména vápenci, které vznikly ze schránek mořských živočichů usazených z prvohorního moře před zhruba 400 milióny lety, v období devonu a siluru. Vápenec jako hornina se snadno rozpouští a tak tu vznikly krasové jevy, např.: jeskyně, krasové pramenné vývěry nebo hluboké krasové rokle. Na vápencích jsou usazeniny jako jíly, štěrky, písky z třetihorního a čtvrtohorního období a ty pokrývají značnou část Kodské plošiny. Sladkovodní vápence neboli pěnovce či pramenné vápence jsou nejmladší horniny a tvoří se i v současnosti. Vznikají působením mechů, játrovek a řas vysrážením z krasových vod a vytvářejí pozoruhodné soustavy kaskád pod vyvěračkami na tocích v Císařské rokli a Údolí děsu.

V rezervaci je několik jeskyní s archeologickými nálezy, např. jeskyně Martina s prokázaným pravěkým a novověkým osídlením, jeskyně Koda a jeskyně Ve stráni. Významnými krajinnými prvky jsou Kodská a Císařská rokle.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Jakým způsobem vznikla Kodská jeskyně?
2) V jakém období vznikla hornina, ve kterém se jeskyně nachází?
3) Určitě mocnost vrstvy, která tvoří levou stranu jeskyně.
4) Úkol: Vytvořte fotografii sebe u jeskyně tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu. Vaše fotografie bude ozdobou mé cache.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Wikipedie
Web: Geology
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)