Dovolujeme si Vás pozvat k nám na Táborsko, které patří mezi okresy s nejčastějším výskytem obcí nebo místních částí obcí, jež mají ve svém názvu Lhota nebo Lhotka.
Byli bychom rádi, abyste s námi navštívili všechny zdejší obce těchto jmen, bez ohledu na to, jaký mají přívlastek.
Cela série bude vycházet postupně a bude zakončená bonusovou keší a tematickým eventem.
Keš obsahuje bonusové číslo.
Zveme Vás na společné putování Táborským Lhotníkem.
Lhota (případně Lhotka, Lhoty, Lhotky, či Lehota) je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy a Slovenska. Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199.
Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta (vlastně lehota – ulehčení, osvobození, odklad) a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady.
Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).
Táborský Lhotník - Haškovcova Lhota
Obec (německy Haschkowetz Lhota) leží 4 km severně od Bechyně v pruhu krajiny, kterou na východní straně ohraničuje řeka Lužnice a na straně západní říčka Smutná. Žije zde 72 (2018) obyvatel.
První obecní kronikář - pan učitel František Kvičinský popisuje nejranější dějiny obce takto: “Lhota či lhůta jest smlouvou, neb právem učená doba a protože nově zakládané osady za dávných dob na jistou dobu či lhůtu od poplatků osvobozeny byly, nazývány jsou Lhotami, Lhotkami nebo Lhůtami.“
Byl zde původně vystavěn panský dvůr a vedle dvora byli usazení deputátní dělníci, kterým byly darovány panské pozemky a na určitou dobu lhůtu osvobozené od všech poplatků. Jméno Haškovcova pochází od prastarého rodu Haškovců, kteří zde sídlili.
Roku 1477 Burian z Lažan dostal svůj dědický, bratrský a otcovský díl, od svých bratrů Václava a Voldřicha. Burian z Lažan dostal pustou tvrz v Podolí, dvůr poplužní, zpustlou ves Lhotu a dvory v Borovanech a Ratajích. Jeho rod zde nejspíš vládl až do roku 1569. Historické prameny uvádí, že v tomto roce se stala obec Lhota novým majetkem Petra Voka z Rožmberka a náležela k jeho panství.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1511. V roce 1598 se dostala obec oficiální název Haškovcova Lhota.
V roce 1678 v obci bylo 6 gruntů a 4 chalupy a v roce 1785 byly domy očíslovány. Dům č.1 obecní kovárna, č. 2 Jan Suchan, č. 3 obecní domek, č. 4 Antonín Kocourek, č. 5 Pavel Veselý, sedlák, č. 6 Jan Suchan, sedlák, č. 7 Václav Haškovec, sedlák, č. 8 Martin Haškovec, sedlák, č. 9 Jan Černý, chalupník, č. 10 Antonín Haškovec, sedlák, č. 11 František Nováček, sedlák, č. 12 Vojtěch Haškovec, sedlák, č. 13 Josef Bambas, č. 14 Mates Šulc, č. 15 vdova Zelená.
V roce 1887 byly vysázeny v hořejší části návsi lípy a kaštany. Z nich zbyly na hrázi u rybníčku 2 kaštany. Při vjezdu do obce u stavení č. 1 stojí nejstarší strom - lípa, jejíž staří se nám nepodařilo zjistit, ale podle objemu kmenu bude podstatně starší než ony dva kaštany z roku 1887.
Sakrální památky v obci a okolí
Kaple vystavená v roce 1856 se zvonem je součástí návsi v těsné blízkosti budovy obecního úřadu č.p. 5. Zděné kapličky u ohradní zdi č.p. 12 na západní části návsi a zděná kaplička v ohradní zdi u č.p. 15 na severní straně návsi. Boží muka se nacházejí jižně od Haškovcovy Lhoty a pochází asi z 1. poloviny 19. století.
Archeologická naučná stezka J.K. Hraše
Patnáctikilometrová trasa od Hrašeho rodného domu v Ratajích, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a okolo místa zvané Homoli nedaleko Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků.
Zdroje:
https://www.haskovcovalhota.cz/aktuality/
https://www.turistika.cz/vylety/archeologicka-naucna-stezka-okruh-rataje-haskovcova-lhota/detail
Jak na keš?
Výchozí souřadnice ukazují na obec. Pro nalezení fináky je potřeba:
1. Vyluštit kruhové sudoku 6x6. Po vyluštění dosaďte číslice do vzorečku:
N 49 (modrá)(fialová+červená).[(2x žlutá)(zelená+modrá)(zelená+černá)]+[10]
Kontrola: Ciferaci číslic u barevných polí dostanete 3.
2 Na jednotlivých zastávkách správně odpovědět a dosadit do vzorečku:
E 014 2(A).(B)(A+2)(C-4)
Kontrola: Ciferaci hodnot A až C dostanete 3.
STAGE 1: Souřadnice N 49 19.946, E 014 28.085
Na kruhovém objezdu se nachází A sloupků:
a) 6, pak A=8
b) 8, pak A=7
STAGE 2: Souřadnice N 49 19.950, E 014 28.017
Na věžičce kaple zjistěte počet B zasklených oken:
a) 0, pak B=8
b) 4, pak B=0
STAGE 3: Souřadnice N 49 19.954, E 014 27.906
Vedle sloupu elektrického osvětlení stojí dopravní odrazové zrcadlo pro zabezpečení zlepšení rozhledových poměrů na komunikacích. Navíc obsahuje směrovku NS J.K.Hraše, která ukazuje směr C dalšího postupu po nauční stezce:
a) západ, pak C=6
b) jih, pak C=5
K 3.8.2019 došlo k úprave listingu. Je upraven výpočet finálky a nový hint. Na původním místě došlo k úpravě terénu.
Série Táborský Lhotník ma tyto keše:
Táborský Lhotník - Alenina Lhota
Táborský Lhotník - Balkova Lhota
Táborský Lhotník - Beranova Lhota
Táborský Lhotník - Broučkova Lhota
Táborský Lhotník - Dlouhá Lhota
Táborský Lhotník - Hnojná Lhotka
Táborský Lhotník - Hrušova Lhota
Táborský Lhotník - Chomoutova Lhota
Táborský Lhotník - Jeníčkova Lhota
Táborský Lhotník - Kamenná Lhota
Táborský Lhotník - Křekovická Lhota
Táborský Lhotník - Lhota Samoty
Táborský Lhotník - Lhotka u Zadní Lomné
Táborský Lhotník - Pejšova Lhota
Táborský Lhotník - Rybova Lhota
Táborský Lhotník - Řemíčovská Lhota
Táborský Lhotník - Starcova Lhota
Táborský Lhotník - Stoklasná Lhota
Táborský Lhotník - Zárybničná Lhota
Táborský Lhotník - BONUS
Táborský Lhotník - tematický event
Táborský Lhotník - Ve Lhotách
Táborský Lhotník - Není Lhota jako Lhota
Owneři Táborského Lhotníku:
