Táborský Lhotník - Rybova Lhota Mystery Cache

Dovolujeme si Vás pozvat k nám na Táborsko, které patří mezi okresy s nejčastějším výskytem obcí nebo místních částí obcí, jež mají ve svém názvu Lhota nebo Lhotka.
Byli bychom rádi, abyste s námi navštívili všechny zdejší obce těchto jmen, bez ohledu na to, jaký mají přívlastek.
Cela série bude vycházet postupně a bude zakončená bonusovou keší a tematickým eventem.
V logbooku se může vyskytovat bonus, tak si ho opište.
Zveme Vás na společné putování Táborským Lhotníkem.

Lhota (případně Lhotka, Lhoty, Lhotky, či Lehota) je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy a Slovenska. Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199.
Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta (vlastně lehota – ulehčení, osvobození, odklad) a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady.

Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).

Rybova Lhota se nachází na sever od Soběslavi. Je důležitým rozcestím, silnice nebo cesty odsud vedou do Skalice, Želče, Radimova, Nedvědic či Klenovic. Architektura Rybovy Lhoty byla ovlivněna selským barokem, které je znát především na bohatě zdobených štítech. Zdejší stavení ale nejsou tak bohatě zdobena, jako je tomu na nedalekých Soběslavských Blatech. V minulém století byla navíc vesnice dosti necitlivě doplněna novými domy.

Historie Rybovy Lhoty sahá až do roku 1398, kdy první písemná zmínka zmiňuje příslušnost pod rožmberský hrad Choustník. Původní název byl Mnišská Lhota či Mnichova Lhota, až později byla Lhota pojmenována podle rodu Rybů. Ti vlastnili největší usedlost ve vsi, která se nacházela v místech dnešních stavení č. p. 11, 12 a 41 (po levé straně na konci vesnice směrem na Želeč). V roce 1933 nechali místní zhotovit návesní kapličku zasvěcenou Svaté trojici. Zajímavostí jsou památeční desky upomínající na padlé vojáky, vsazené do čelní stěny kaple.

Společenským vrcholem vesnice je každý rok maškarní průvod. Ten se koná vždy v sobotu sedm týdnů před velikonocemi. Masopustní průvod začíná v Rybově Lhotě, odkud se vydává do Radimova, Hlavatců, Želče, Třebiště a na nakonec do Skalice. Tady je zakončen maškarním bálem. Historie místního masopustu sahá až do období před druhou světovou válkou. Tehdy maškary chodívaly po chalupách, v pondělí před masopustním úterým. Měly dovoleno vše, vybíraly uzené z komína, chytalyslepice a jejich nejčastější odměnou byly koblihy a něco tvrdšího na zub. Součástí maškar dříve bývávaly jalové hody, placené z "výkupného" za nevěsty, které platili jejich ženiši.

Párkrát byla tradice přerušena, až byla definitivně obnovena v roce 1973 pod vedením hlavního organizátora Vladimíra Podojila. Jalové hody byly nahrazeny přípravným dnem se zabíjačkou, která se koná cca 2-3 dny před pořádáním maškar. Každý rok se pro maškarní průvod vyrobí 800 kusů jitrnic, 500 kusů jelit a 80 tlačenek. Dále se oškrábe 150 kg brambor na vyhlášenou skalickou cmundu. Mezi další neodmyslitelné maškarní speciality patří Čadilův koňský salám.

Skalický masopust má každý rok jiné téma, například Doktoři (1974), Poprava (1975), Restaurace a kuchyně (1976), Cikáni (1977), Cirkus Humberto (1978), Z pohádky do pohádky (1979), Vstupujeme do Evropy (1993), Proč bychom se netěšili?! (1996) či Maškarní revoluce aneb 30 let svobodného Masopustu (2019).

V lese mezi Rybovou Lhotou a Skalicí nalezli v roce 1902 zdejší obyvatelé mohylové pohřebiště z doby halštatské (6. století před naším letopočtem). V té době byla Evropa osídlena Kelty a začalo se hojně zpracovávat železo. V první mohyle byly nalezeny bronzové náramky, bronzové nádoby, hliněné nádoby, 64 bronzových knoflíků, 24 přezek, bronzová mísa, vědérko, mečík, sekeru či stříbrnou náušnici. Dle Skalické kroniky se pravděpodobně jednalo o hrob nějakého velkého bojovníka. V okolí pak byly nalezeny další mohyly. Nálezy jsou uloženy v depozitáři Husitského muzea v Táboře.

Poslední úprava listingu: 22.3.2019
Poslední úprava v terénu: 22.3.2019

Série "Táborský Lhotník" má tyto kešky: