Jak jsem se stala geokačerem
Ve svém životě jsem zkusila leccos. Byla jsem trampem, turistou, bungrákem, parašutistou, pokladníkem, průvodcem...... a ještě mnohem víc.
A jednoho dne jsem se stala i lovcem keší.
Začalo to nenápadně, na schůzi našeho klubu vojenské historie. Oslavovali jsme tehdy cosi a po vydatném obědě na ranči poblíž Brna jsme se vydali na krátkou vycházku po okolí. Když jsme se s podklouzávajícíma nohama drásali na vrchol blízké skály, pobízel nás kamarád k lepším výkonům: "Ukážu vám nahoře kešku!"
Cestou nám osvětlil, o co jde, a nahoře jsem našla svou první krabičku. Prohlédla jsem si ji a to bylo pro ten den vše. Kde že to bylo? Tak to fakt nevím. Já jsem všude poprvé a místa musím mít uložená v GPSce, abych tam znovu trefila. A GPSku jsem samozřejmě neměla.
A hned za týden! V Kutné Hoře se schylovalo k velkolepé podívané. Chystal se odstřel starého, skoro 100 metrů vysokého komína nefunkční mazutové kotelny. Tak tam nesmíme devět chybět. Manžel se starším synem vyrazili na výzkumnou výpravu. Jejím úkolem bylo obhlédnutí terénu a vytipování lokality, která bude nejvhodnějším pozorovacím stanovištěm pro chystanou akci.
Chlapi se vrátili s tím, že našli krásný kopeček, kde se bude při čekání na začátek akce úžasně bobovat, abychom se vyhnuli nudě a umrznutí. Mráz totiž opravdu byl. Teploty se propadaly osm a v den odstřelu se pohybovaly kolem -10°C.
A nastal Den D. Nabalili jsme se, do auta naházeli pekáče a náhradní rukavice a vyrazili do Hory. Po krátkém boji o parkovací místo - akce přilákala neuvěřitelné množství lidí - jsme se ocitli na kopečku a podle tři plánu zahájili bobování. Nejezdili jsme sami. Vyskytovala se tam spousta cizích lidí. Někteří dost podivní. Jedni měli například na vrcholu kopce stoleček a židličky, na sobě oranžové vestičky a kolem sebe neustále chumel lidí. Tahle partička tam halasila o sto šest nula, posilňovala se z termosek, kde určitě nebyl žádný čajíček a vůbec - bylo vidět, že si všichni dnešek výborně užívají.
Převelice mě zajímalo, co tam vlastně dělají, takže jsem se ochomýtala kolem a zaslechla něco o keších. Jo, no jo, to vlastně znááám! Už celý týden. Obšlapovala bych tam do soudného dne, kdyby mě osm manžel nepostrčil jejich směrem a nepronesl nějakou poznámku o tom, že jsem už našla celou jednu krabičku.
Přátelsky se mě ujali a ukazovali mi rouru od koberce. Říkali tomu logbook a já jen zírala. Taky jsem dostala k ochutnání ten jedna grog.
"Tak podívej, vymysli si nějakou přezdívku a napiš se tady na tu rouru, teda vlastně komín. Doma to na počítači už nějak dořešíš. To dáš!"
A dala jsem to. Moje první nalezená "keška" tedy byla event. Nick leninka.cz mi už zůstal a od těch dob brouzdám po vlastech českých i cizích a hledám krabičky. Dost často s bandou lidí, které jsem potkala tam na kopečku v Kutné Hoře.
Tímto děkuji Koudelníkům za to, že jsou, a že se stali i mojí smečkou, za všechny ty večery U Kata a U Krupků a všechna dobrodružství, která jsme spolu prožili:)
Ke keši:
Jak jste na tom se čtením? Otestujte se. Až najdete vetřelce, dosaďte je sem:
50°00.xxx 015°11.xxx
Hezký lov přeji především účastníkům eventu, kteří na mě nezapomněli a přišli mě podpořit!
5.8. 2021 změněno umístění finálky, listing, hint - no prostě všechno:)