Zdymadlo Hadík je již neprovozované zdymadlo na středním Labi, první zdymadlo vybudované nad soutokem s Vltavou v původním řičním kilometru 2,165. Nachází se v katastrálním území Mělník , pod jeho částí Rousovice. Dokončeno bylo roku 1911 jako první součást záměru splavnění středního Labe, daného vodocestným zákonem z roku 1901.
Součástí zdymadla byly:
- Jez o třech polích, z nichž dvě byla hrazena svislými hradidly podpíranými slupicemi (hrázový jez) a levé pole bylo hrazeno deskovými hradidly připevněnými na zvedacím hradidlovém mostě. Toto pole při vyšších průtocích sloužilo k plavbě, přičemž hradidlový most byl zvednut nad plavební profil. Jez je uváděn mezi technickými díly architekta Františka Roitha.
- Plavební komora – stála (a stále stojí) na pravém břehu v samostatném průplavu. Má užitné rozměry stejné jako menší z první generace plavebních komor na dolním Labi a částečně i dolní Vltavě, tedy 73 × 11 metrů, s hloubku 2,5 metru, pro lodě o nosnosti 600 až 800 tun, dle současné klasifikace odpovídající vodní cestě třídy lll.
Zdymadlo sloužilo plavbě do 70. let 20. století, kdy bylo při úpravách středního Labe pro zahájení přepravy energetického uhlí do Elektrárny Chvaletice rozhodnuto o jeho zrušení a soustředění spádu na novém zdymadle Obříství Důvodem byly jak nevyhovující parametry plavební komory (od 20. let nad zdymadlem Obříství mají rozměry 85 × 12 metrů), zastaralá technologie hradlového jezu, tak zřejmě i malá délka zdrže (kolem 4 km).
Během rušení zdymadla byly odstraněny všechny části jezu zasahující do řeky a celá bývalá zdrž byla pomocí prohrábek prohloubena až na hydrostatickou hladinu jezu zdymadla Dolní Beřkovice pod Mělníkem, čímž se jeho zdrž prodloužila až k novému zdymadlu Obříství (i v současnosti je zahloubení řeky pod zdymadlem Obříství jasně patrné). Horní plavební kanál byl oddělen od řeky sypanou hrází a horní ohlaví před vraty plavební komory bylo zabetonováno.
Do dnešních dnů zůstávají zachovány oba krajní jezové pilíře na březích řeky, dolní plavební kanál, který slouží jako lodní útulek, a především původní plavební komora. Ačkoliv z jedné strany zabetonovaná, je stále přístupná z lodního útulku a po zahrazení a odčerpání vody slouží dnes jako suchý dok pro opravu velkých plavidel a menších nákladních lodí.
Celek je uváděn jako „přístav Hadík se suchým dokem“ v současném řkm 839,17.