17. LISTOPAD Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
V posledních letech je tento významný den spojován především s událostmi roku 1989, ale Mezinárodní den studentstva má původ v Protektorátě Čechy a Morava.
17. LISTOPAD 1939
Vše začalo potlačením tiché demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, během níž došlo ke zranění studenta lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala. Tuto demonstraci z velké části organizovali právě studenti, kteří již 27. 10. vylepovali letáky s pozvánkou k účasti na tomto shromáždění, a u pomníků mnoha významných osobností naší historie kladli kytice s trikolórou.
Klidná demonstrace v rámci 21. výročí vzniku Československa
Demonstraci, odehrávající se na Václavském náměstí, okupační moc potlačila s použitím nejen pořádkové policie, ale i jednotek SS. K dalším střetům došlo i v jiných částech Prahy. V Mezibranské ulici byl zabit pekařský dělník Václav Sedláček a v Žitné ulici postřelen student Jan Opletal, následně byl převezen na kliniku prof. Arnolda Jiráska, kde byl i operován. Dne 11.11. v 11:45 hod zemřel na následky střelné rány v břišní dutině.
Student Jan Opletal, který podlehl zraněním střelby a jeho pohřeb vedený děkanem.
Pohřeb se konal 15. 11. 1939 pod vedením děkana lékařské fakulty prof. Hájka na Albertově, kde byla vystavena rakev s ostatky J. Opletala. Pohřeb proběhl za hrobového ticha a asistence české policie, dokonce při ukládání rakve do vozu zazněla národní hymna.
Následujícího dne (16. 11.1939) proběhla v Berlíně za účasti Adolfa Hitlera porada, kde byla schválena akce nesoucí název „Sonderaktion Prag vom 17. November 1939“. Na této poradě mimo jiné A. Hitler pronesl tato slova: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud... Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí...“.
Výsledkem porady bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení vedoucích představitelů studentské organizace a internace stovek studentů v koncentračních táborech.
Vyhláška r. 1939 k uzavření vysokých škol
V noci ze 16. na 17. listopadu němečtí pořádkoví policisté za přispění jednotek SS nekompromisně vykonali rozkaz německého vůdce. Uzavřeli všech deset českých vysokých škol (zavřené však zůstaly do konce války), došlo k rozsáhlému zatýkání v řadách českého studentstva, a to nejen v Praze, ale i v Brně a Příbrami. Studenti zatčení v Praze byly shromážděni v bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni. Zde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací. V následujících dnech bylo 1200 studentů transportováno do koncentračního táboru Sachsenhausen-Oranienburg. Většina z těchto studentů byla koncem roku 1942 propuštěna, intervenoval za ně i prezident Hácha.
Ve Velké Británii došlo u příležitosti prvního výročí tragických událostí v Praze ke schůzi představitelů studentů 26 národů. Tato schůze, konající se v Caxton Hall v Londýně, přijala „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“, které je považováno za faktické vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva, dodnes jako jediný mezinárodní svátek pocházející z naší země.
Tento den se stal celosvětovou upomínkou na represi nacistů vůči českým vysokým školám za protektorátu.
17. LISTOPAD 1989
Týden po pádu Berlínské zdi (9. listopadu 1989), 17. listopadu 1989, začala v Praze sametová revoluce. Ve čtyři hodiny odpoledne se u sídla lékařské fakulty na Albertově sešly skupinky studentů, aby si připomněly tragické události před padesáti lety. Původně klidná manifestace se brzy změnila ve stávku za svobodu, demokracii a politické reformy. Situace se vyostřila v ulici Na Perštýně u obchodního domu Máj, kam demonstranti krátce po půl osmé večer dorazili. Zde dav zastavil kordon pohotovostního pluku ministerstva vnitra a znemožnil stávkujícím i únik postranními ulicemi.
Jednotky ministerstva vnitra nelítostně zasáhly. Přes pět set lidí zranili a řadu občanů odvlekli do připravených autobusů a kanceláří Bezpečnosti.
Demonstrace na Národní třídě - lidé zapalují svíčky
Společnost se bouří
Tvrdý zásah Veřejné bezpečnosti proti mladým lidem probudil celou společnost, která se definitivně rozhodla vzepřít totalitnímu režimu. V den padesátého výročí, kdy byly uzavřeny všechny československé vysoké školy Hitlerem, začala "sametová revoluce" (na Slovensku "něžná"). Ta odstartovala rozsáhlé změny v politickém a hospodářském uspořádání Československa a vývoj po těchto událostech na podzim 1989 dostal rychlý spád.
- 24. listopadu odstoupilo dosavadní vedení komunistické strany
- 27. listopadu v pravé poledne proběhla na celém území ČSSR generální dvouhodinová protestní stávka
- 7. prosince rezignovala federální vláda
- 10. prosince přijal poslední komunistický prezident Gustav Husák slib nové vlády a sám abdikoval
- 29. prosince se stal prezidentem spisovatel a disident Václav Havel
Volby konané v roce 1990 s drtivou převahou v Čechách vyhrálo Občanské fórum (51 %) a na Slovensku Verejnosť proti násiliu (36 %). Komunistická strana získala pouze 13 %.
Brána k plné parlamentní demokracii byla otevřená.
Podle některých byla revoluce částečně připravena a StB o ní předem věděla. Spekuluje se také o tom, že tvrdý zásah ze 17. listopadu byl připraven StB a měl být nástrojem vnitropolitického boje o moc v komunistické straně.
Komunistický režim se na konci 80. let nacházel v hluboké krizi, uvnitř vedení strany (které se ocitlo bez politické podpory Moskvy) probíhaly ostré vnitřní boje o moc. Část funkcionářů požadovala reformy, nechtěla však zpochybnit vedoucí úlohu strany. Je proto nejisté, zda by se odvážili takovéhoto kroku, navíc by musela získat podporu StB.
Osobně jsem se setkal s člověkem, který byl svědkem cvičení příslušníků SNB se štíty, obušky a bílými přilbami v místeckých kasárnách Ministerstva vnitra (Na Letné) již začátkem srpna 1989, že by náhoda? Dnes se pravdu asi těžko dozvíme.
Spor o název svátku
Léta uznáván název „Mezinárodní den studentstva" se v roce 1990 změnil na „Den boje studentů za svobodu a demokracii“ a v roce 2000 na „Den boje za svobodu a demokracii“.
V roce 2016 byla změna názvu na „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii" zamítnuta Senátem. V říjnu 2018 o této změně opět hlasovala Poslaneckou sněmovna. Jak tato tahanice dopadne?
Zdroj informací: internet
Additional Hints
(Decrypt)
genqvpav genqvpxn