Prurva / The Gap EarthCache

English below »

Tato earthcache se věnuje hydrogeologickým poměrům v povodí řeky Moravy se zaměřením na jižní část Středomoravské nivy. Dozvíte se něco o geologii této lokality a také o regulaci toku Moravy, která zde významným způsobem ovlivnila ráz krajiny se svými pozitivními i negativními důsledky. Souřadnice earthcache vás přivedou na místo, kde se právě v důsledku regulace toku řeky Moravy v kombinaci s místní geologickou skladbou podloží odehrála zásadní událost, která měla v roce 1997 fatální následky zejména pro Tlumačov a Otrokovice v podobě katastrofální povodně. Proto název earthcache „Průrva“.

Středomoravská niva leží ve střední části Hornomoravského úvalu. Tvoří ji rovina podél řeky Moravy a spodní Bečvy, která se táhne v pruhu od Litovle až k Napajedlům. Šířka pruhu se pohybuje v rozmezí 2 až 13 km, délka nivy dosahuje přibližně 70 km. Rozloha činí cca 415 km² se střední nadmořskou výškou 206 m.

Podloží této nivy se skládá ze dvou vrstev, spodní štěrkopísčité z období pleistocénu a svrchní vrstvy písčitých hlín a hlinitých písků z období holocénu. V důsledku neotektonických poklesů v období kvartéru dosahuje štěrkopískové souvrství místy značných mocností (tlouštěk). Nejstaršími sedimenty kvartéru jsou středně pleistocénní fluviolakustrinní písky a štěrkovité písky, spočívající na uloženinách neogénu. Sedimentace probíhala opakovaně v jezerní pánvi porušované poklesem ve směru podélných a příčných tektonických linií. Fluviolakustrinní sedimenty (písky a štěrkopísky) obsahují nepravidelné vrstvy písčitých jílů. Průměrná mocnost souvrství je 35 m, maximální mocnost se nachází v oblasti kolem Hulína, kde dosahuje až 45 m.

Souvrství těchto sedimentů je omezeno na východě Holešovským zlomem a na západě Kvasickým zlomem. Tvoří ho převážně šedavé, drobnozrnné štěrkopísky a hrubozrnné písky o velikosti valounů 3—5 cm. V severní části tohoto prostoru převažují štěrkopísky, směrem k jihu se více uplatňuje písčitá součást. Převážná většina uloženin pochází z povodí Moravy s typickým obsahem křemene, krystalických hornin z oblasti Jeseníků a světlých pískovců z křídy. Od východu vstupují do tohoto sedimentačního prostoru flyšové pískovce, jež sem vnáší řeka Bečva, od západu pak kulmské droby a břidlice přinášené řekou Hanou a Valovou.

Plošně nejrozsáhlejší akumulace je tvořena hlavní terasou, která je v povodí řeky Moravy označována jako Kralická terasa. Nejlépe je zachována na levém břehu řeky Moravy, mezi Hulínem a Záhlinicemi. Na celém území je terasa zdvojená. Vznik spodní (starší) akumulace náleží do mindelského (holsteinského) interglaciálu a svrchní akumulaci (mladší) do spodního rissu (sálské zalednění). Mocnost svrchní akumulace bývá 5—9 m, báze spodní kolísá kolem dnešní úrovně hladiny řeky Moravy.

Štěrky a štěrkopísky se těžily, a stále se ještě těží, v této nivě v několika pískovnách. Na místech pískoven jsou nyní jezera. Tovačovská pískovna bývala svého času největší v Evropě. Na výchozích souřadnicích právě stojíte u Kvasického štěrkoviště s rozlohou 52 ha. Těžba štěrku zde byla ukončena v osmdesátých letech 20. století. Nyní je štěrkoviště pro svou kvalitu vody zdojem pitné vody a je zde ochranné pásmo jímacího zdroje pro vodárnu Tlumačov.
Severněji u Záhlinic byly v nivě založeny chovné rybníky (nejsou to štěrkovny), které spolu bezprostředně sousedí a vytvářejí téměř nepřerušenou vodní plochu 3 km dlouhou a 1 km širokou a jsou významnou ornitologickou lokalitou a hnízdištěm vodních a tažných ptáků.
Tolik informace ke geologickým poměrům v jižní části Středomoravské nivy.

V jižní části výše popisované Středomoravské nivy byla provedena vůbec první úprava koryta řeky Moravy na jejím toku. Regulace koryta, ke které došlo v letech 1818-1822, měla zabránit častým záplavám, ale měla také souvislost i se smělými plány na splavnění toku Moravy v rámci projektu Labe – Odra – Dunaj.  Na historických mapách (II. Vojenské - Františkovo - mapování) je zřetelně vidět narovnání toku řeky Moravy v úseku od Kroměříže až po Kvasice. Tyto úpravy byly financovány arcibiskupským olomouckým knížetem Tadeášem Trautmannsdorfem a Janem Lambergem z Kvasic. Dosáhlo se většího spádu a rychlejšího odtoku vod, čímž se snížil i počet záplav v této oblasti.

K dalším zásadnějším úpravám řečiště v této části došlo v roce 1907, kdy Moravský zemský výbor zažádal o zavedení vodoprávního řízení o podrobném projektu pro částečnou regulaci řeky Moravy mezi Kroměřížským a Kvasickým jezem. V roce 1909 začala regulace, ale během válečných událostí byly práce přerušeny. K dokončení regulace došlo až v roce 1919. Koryto Moravy pod Kvasicemi však nebylo úplně zregulované, čímž nebylo dosaženo náležitého odtoku vody z této lokality, a to vedlo k zachycení nánosů. Postupnou regulací dalších částí toku řeky Moravy směrem po proudu byl tento stav částečně napraven. Regulací celého toku řeky Moravy došlo k jejímu zkrácení o téměř 62 km – z původních 329 km v roce 1880 na současných 267 km. Němými svědky těchto úprav jsou slepá ramena, která se podél regulovaného toku Moravy nacházejí…

Dvě výše uvedená témata, která jsou popsána v listingu, byla ve společné součinnosti jedním z faktorů, který v roce 1997 významně přispěl ke katastrofální povodni v této části toku Moravy. Na úvodních souřadnicích se nacházíte v místě, kde došlo k protržení levého břehu regulované řeky. Břeh Moravy, který se v těchto místech nachází v blízkosti Kvasického štěrkoviště, neudržel nápor tekoucí masy vody a byl protržen. Postupně došlo k naplnění Kvasického štěrkoviště a dále pak voda touto průrvou plnila prostor nivy až k Tlumačovu, Baťovskému lesu a Otrokovicím a způsobila zde velké škody.

Celá událost je autenticky popsána v brožurce Malá zpráva o velké vodě:
„Ve středu 9. července 1997 přibližně ve 4 hodiny 15 minut došlo k osudovému okamžiku. Hlídkující členové OP (obecní policie) Navrátil a Kytlica uslyšeli tupé detonace a praskání stromů, a to ve směru od štěrkoviště a lesa Hulska. Právě tam totiž došlo k protržení moravní hráze v šířce asi 140 m. Tato průrva vznikla v obdobném místě jako v roce 1920 a stejně jako tehdy se Morava rozdělila do dvou toků - jeden směřoval dále hlavním řečištěm na jih, druhý zcela naplnil vodní nádrž štěrkoviště a pak širokým proudem v trase prastarého řečiště zaútočil na Tlumačov. Po úderu na západní část obce (Metlov, Sportovní ulici, Kvasickou a Dolní) pokračoval do prostoru Baťovského lesa a zejména na závodiště. Tak začala vznikat velká vodní plocha, …“

Z hlediska mechanismu nešťastné události došlo k tomu, že svrchní vrstva písčitých hlín, na kterou byla navršena hráz regulovaného toku řeky, byla tlakem vody doslova shrnuta z nestabilního podloží tvořeného štěrkem a štěrkopískem. Svou roli zde sehrála blízkost bývalého těžebního prostoru Kvasického štěrkoviště. Pás hráze regulované řeky byl v těchto místech zúžen a zeslaben. Na fotografiích po opadnutí vody je zřetelně vidět vrstva štěrku, která po „shrnutí“ hráze vystoupila na povrch.

Aby se v budoucnosti tato situace neopakovala, bylo při opravě průrvy použito technologie tzv. larsenových (štětovnicových) stěn, kterými byl břeh řeky zpevněn a stabilizován.
Ve štěrkovišti jsou ještě dodnes viditelné pahýly stromů, které jsou jakoby učesány ve směru vody proudící z Moravy do štěrkoviště. Celá situace v místě průrvy je zřetelná ze satelitního snímku i po více než dvaceti letech.

Pokud navštívíte WP1, je zde jasně patrná mocnost hlinitopísčité vrstvy. Břeh v tomto místě poměrně strmě padá k hladině štěrkoviště, pod níž je možno spatřit dříve těžený štěrk. Místo dává dobrou představu o tom, v jaké hloubce a pod jakou vrstvou písčité hlíny se štěrk nachází. Prosím dávejte v těchto místech pozor, břeh štěrkoviště nemusí být zejména za mokra stabilní.

Úkoly ke keši:
Zašli mi prosím odpovědi na můj profil (přes message centrum) na následující otázky, fotografii přidej do logu. Logovat můžeš ihned po navštívení místa. Pokud bude něco špatně, tak se ozvu. Logy bez odpovědí budou smazány.

1. Jakými dvěma hlavními nejsvrchnějšími vrstvami je tvořeno podloží Středomoravské nivy?
2. Co je to holocén a pleistocén?
3. Uveď alespoň tři oblasti (jezera), kde probíhala nebo stále ještě probíhá těžba štěrku v oblasti Středomoravské nivy
4. O kolik se zkrátil tok řeky Moravy díky regulaci jejího koryta?
5. Jaká byla délka průrvy břehu?
   
   Na úvodních souřadnicích (v místě průrvy):
6. Změř šířku koruny hráze Moravy a její nadmořskou výšku
7. Odhadni výšku hráze (od hladiny řeky po korunu hráze s cestou)
8. Charakterizujte břeh štěrkoviště v místě průrvy, čím se liší od břehů v ostatní části štěrkoviště? Lze zde pozorovat štěrk?
9. Vyfoť svoji GPS s regulovaným tokem řeky Moravy nebo s místem průrvy na pozadí (myšleno na pozadí fotografie…)

V místě earthcache se nacházíš blízko ochranného pásma vodního zdroje, proto prosím o zachování pořádku - však jsme kačeři... :-) Ve štěrkovišti je samozřejmě koupání zakázáno!

Zdroje:
[1] Vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století, UP v Olomouci PF Kat. Geografie, Jana Štěrbová
[2] Rekonstrukce toku Moravy na Zlínsku a její vliv na režim podzemních vod, MU Brno, Jana Danišová
[3] Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP
[4] Malá zpráva o velké vodě, Obecní úřad Tlumačov, 1997
[5] Mapový portál Mapy.cz
[6] Archiv Obecního úřadu Tlumačov

This earthcache deals with hydrogeological conditions in the Morava river basin, focusing on the southern part called Středomoravská niva. You will learn something about the geology of this place as well as about the regulation of the Morava river, which has significantly influenced the nature of the landscape with its positive and negative consequences. Coordinates of the earthcache will bring you to a place where, due to the regulation of the Morava river, combined with the local geological structure of the subsoil, a major event occurred in 1997, which had fatal influence for Tlumačov and Otrokovice - catastrophic flood. Therefore the name of the earthcache is "The Gap".

Středomoravská niva is situated in the central part of Hornomoravský úval. It is a plain along the Morava river and the lower Bečva river, which stretches from the Litovel to Napajedla city. The width of the lane ranges from 2 to 13 km, with a length of approximately 70 km. The area is about 415 km² with an average altitude of 206 m.

The subsoil of this layer is composed of two layers, the lower sandstone of the Pleistocene period and the upper layer of sandy sand and clay sands from the Holocene period. As a result of neotectonic downturns during the quaternary period, the gravel-sand formation at places of considerable thickness. The oldest quaternary sediments are medium-pleistocene fluviolakustrin sands and gravel sands based on neogen deposits. The sedimentation was repeated in the lakeside basin, broken by a decrease in the direction of the longitudinal and transverse tectonic lines. Fluviolakustrin sediments (sands and gravel sand) contain irregular layers of sandy clays. The average thickness of the formation is 35 m, the maximum thickness is located in the area around Hulín, where it reaches up to 45 m.

The formation of these sediments is limited to the east by the Holešov shift and to the west by the Kvasice shift. It consists predominantly of gray, fine gravel and coarse grains of 3-5 centimeters in size. In the northern part of this area gravel sandals prevail, towards the south a sandy part is applied. The vast majority of deposits are from the Morava basin with a typical content of quartz, crystalline rocks from the Jeseníky region and light sandstone chalks. From the east, flysh sandstone flows into the sedimentary area, which the Bečva River brings here, from the west the culmious marsh and slate brought by the Haná and Valová River.

The most extensive accumulation of flats is made up of the main terrace, which is called the Kralická terrace in the Morava river basin. It is best preserved on the left bank of the Morava river, between Hulín and Záhlinice. The terrace is doubled throughout the territory. The formation of the lower (older) accumulation belongs to the Mindelian (Holstein) interglacial and the upper (younger) accumulation to the lower riss (sale glaciation). The peak accumulation thickness is 5-9 m, the bottom base fluctuates around today's level of the Morava river.

Gravel and gravelsand were still being mined in this floodplain in several places. The lakes are now in the sandpits. Tovačov sandstone was once the largest in Europe. At the earthcache coordinates, you are standing at Kvasice lake with an area of 52 hectares. Gravel extraction here ended in the 1980s. Now there is a buffer zone of the drinking water collection source for the Tlumačov waterworks. In Záhlinice, ponds were created in the floodplain, which creates an almost uninterrupted water surface 3 km long and 1 km wide. Today, they are an important ornithological site and nesting site for water and migrant birds. So, these are information about the geological conditions in the southern part of the Středomoravská niva.

In the southern part of the above-mentioned Středomoravská niva, the first regulation of the river Morava river was realized. The regulation of the river, which was made between 1818-1822, was to prevent frequent floods, but it also had a connection with bold plans for flooding the Morava river within the Elbe - Oder - Danube. Historical maps (II. military - František mapping) clearly show the settling of the Morava river flow in the section from Kroměříž to Kvasice. These adjustments were funded by Archbishop of Olomouc Tadeáš Trautmannsdorf and Jan Lamberg of Kvasice. There was a greater drop and faster water run-off, thus reducing the number of floods in the area.

Other major changes in this section occurred in 1907, when the Moravian Regional Committee applied for the implementation of the water management procedure for a detailed project for the partial regulation of the Morava river in the line between Kroměříž and Kvasice weir. General regulation began in 1909, but during the war, the progress was interrupted. The regulation was fully completed in 1919. However, the Morava River was not completely regulated under Kvasice, it did not result in an adequate drainage of the water from this locality, and this led to the cumulation of deposits. The gradual regulation of other parts of the Morava river downstream was partially corrected. By the regulation of the Morava river flow it was shortened by almost 62 km - from the original 329 km in 1880 to the current 267 km. The mute witnesses of these adjustments are the blind shoulders that are along the regulated flow of Morava...

The two above-mentioned topics, which are described in the listing, were in common co-operation one of the factors which in 1997 significantly contributed to the catastrophic flood in this part of Morava. At the initial coordinates of earthcache, you are standing at the point where the left bank of the regulated river was ruptured. The bank of Morava, which is located near the Kvasice lake, did not hold the onslaught of running water and was broken. The Kvasice lake was filled up by water, and then the water continued filling the floodplain area along Tlumačov, Baťov forest and Otrokovice and caused great damage.

The whole event is authentically described in the “Small report about big water” brochure:
„On Wednesday July 9, 1997, at about 4 o'clock and 15 minutes there was a fatal moment. Watching members of Municipal Police Mr. Navrátil and Mr. Kytlica heard blunt detonations and tree cracks, in the direction of the lake and Hulsko forest. There was a rupture of the Morava bank at a width of about 140 m. This brook was created in a similar place as in 1920 and, as in that time, the Morava split into two streams - one headed south along the main river, the other completely filled the water reservoir of the lake and then attacked Tlumacov by a wide stream along the ancient riverbed. After a blow to the western part of the village (Metlov, Sportovní Street, Kvasická and Dolní) it continued into the area of Baťa Forest and especially to the racecourse. Thus, a large water area began to emerge,…“

From the point of view of the unfortunate mechanism of the event, the upper layer of sandy gravel and sands, on which the dam of the regulated river was projected, was shifted off by the water pressure from an unstable layer of sand and clay. The proximity of the former quarry area of Kvasice lake played some significant role here. The strip of the regulated riverbed was narrowed and weakened in these places. A layer of gravel which has come to the surface can be clearly seen at the photos after the water left.

In order not to repeat this situation in the future, the technology of the so-called larsen (pile-sheet) walls was used to repair the barrier, which strengthened and stabilized the river bank. In the lake are still visible stubs of trees, which are as if they are combed in the direction of the water flowing from Morava to the lake. The situation is evident from the satellite image even after more then twenty years.

If you visit WP1, there is a clear indication of the sandy-clay layer there. The shore at this point falls steeply to the level of the lake, under which gravel can be seen. This place can give a good idea of how deep and under what layer of sandy dirt the gravel is. Please pay attention at these places, the gravel shore may not be stable at the wet conditions weather.

Earthcache tasks:
Please send me the answers to my profile (via the message center) to the following questions, and add the photo to the log. You can log in immediately after visiting the site. If there's anything wrong, then I'll contact you. Logs without sent answers will be deleted, sorry…

1. Which two main layers are the subsoil of the Středomoravská niva?
2. What is Holocene and Pleistocene?
3. Specify at least three areas (lakes) where gravel extraction has taken place or is still in progress in area Středomoravská niva.
4. How much was the flow of the Morava river shortened due to the regulation?
5. How long was the gap in the river bank? (from listing)
   
   At the Eartcache coordinates (at the point of the gap):
6. Measure the width of the Morava bank at the top (crown) and measure its height above sea level
7. Estimate the height of the bank (from the river level to the top)
8. Characterize the gravel bank at the point of the gap, which differs from the shores in the other part of the gravel lake? Can gravel be seen here?
9. Take a picture of your GPS with a regulated Morava river or with a place of the gap in the background.

You are close to the protection zone of the water source in the earthcache coordinates, so please keep the order - but we are cachers... :-) Bathing is forbidden in the lake, of course!