MASKA
Během války se na Zlínsko přestěhoval kdoví odkud mlynář a obchodník Dobroslav Sluníčko. Mnohý by v něm dle jeho jména viděl dobráka, který potřebným rozdá první i poslední. Nic nebylo tak daleko od pravdy. Tento mlynář a obchodník se projevil jako krutý chamtivec, ničeho se neštítící. Ošidil ty, kteří k němu došli mouku semlít nebo zboží nakoupit, na nemajetné rovnou poštval psy. Nezřídka byly u něj viděny ženy volných mravů, ani alkoholu či hazardu se neštítil.
Dle očitých svědků popíjel jednoho sychravého večera opět pálenku v místní nálevně, obklopen pochybnou společností, když tu náhle venku mohutně zaburácelo. Dveře krčmy zavrzaly, pomalu se otevřely a dovnitř vešla postava. Celá hospoda rázem ztichla. Postava byla zahalena v černé kápi, místo obličeje maska, tvář fialové barvy.
Byla to Smrtka? Tvor z jiného světa? Nebo jen někdo místní s perfektním maskováním? Na to se názory různí. Ne však na to, co se dělo dál. Osazenstvo krčmy bledé strachy mlčky sledovalo tuto postavu. Ta se neomylně vydala ke stolu, kde se napájel náš Dobroslav. Fialová, ztuhlá tvář pod maskou bez jediné grimasy mrtvolným hlasem povídá Dobroslavovi:
„Za tvé skutky tě odsuzuji jménem živých i mrtvých k následujícímu trestu. Staneš se maskou. Poté se vypravíš na 3 místa. První jest blízko osady Kudlov na místě Průkop zvaném, druhé se nalézá v blízkosti Pasekářské stezky, třetí nedaleko v Temném lese najdeš. Na každé z těchto míst se vypravíš v noci. Z každého tohoto místa tě světla posledního soudu povedou až tam, kde díky tvé ničemnosti zemřel člověk.
První noc se vypravíš k Průkopu, nedaleko skonala hlady a vyčerpáním stará žebračka, na kterou jsi poslal psy. Zde přijdeš o pravou ruku, kterou zde pochováš.
Druhou noc se Pasekářskou stezkou projdeš. Světla posledního soudu tě dovedou na místo, kde jsi pod vlivem svého chtíče v opilosti vdovu Karáskovou zneužil, zavraždil a nakonec i o těch pár grošů, co u sebe měla, oloupil. Z města z trhu se tehdy nebohá to žena vracela s mrzkou tržbou
za svými dětmi. Tam přijdeš o levou ruku, kterou na místě pochováš.
Třetí noc se vydáš do Temného lesa, kde v nyní již skoro zaniklém stavení hladem a steskem zemřely 4 děti vdovy Karáskové. Místní mají z tohoto lesa strach, za temných nocí dětský pláč v okolí lze zaslechnout. Tam přijdeš o svou fialovou tvář s maskou, ta bude nedaleko pochována. A ty budeš odsouzen k bloudění v bolestech bez rukou a hlavy v krajině věčného zatracení.
Tvou duši může zachránit jen osoba ryzího charakteru bez bázně a hany, která nalezne tvé pochované ruce. Pokud tvůj zachránce bude dobrého vychování, prohlédne fialové znamení a tvé ruce mu ukážou kudy dál.
A pokud bude i nadále chrabrý a nebojácný, nalezne místo, kde jest pochována tvá fialová tvář s maskou a bude jen na něm, zda ti dokáže odpustit. Teprve poté nalezne tvá duše klidu, zlotřilče.“
Následně se v doteď ztichlé krčmě s lomozem otevřely okenice, prudký vítr zdusil svíce, které záhy poté popadaly na zem, stejně tak jako nedopité sklenice ostatních přihlížejících. Prudký vítr i řinčení padajícího skla
po chvíli vystřídalo bezvětří a klid. Zmizela postava v černém i ničemný Dobroslav.
Byla to jen báje či fantazie ? Dost možná...