Městské hradby a bašty
Ahoj, rád bych Vás pozval na procházku kolem městského opevnění, které stojí za to určitě vidět. Jednotlivé stage doporučuji projít v pořadí od 1.po 8.stage, na každé zastávce něco zjistíte, dosadíte do vzorce pro výpočet a můžete si zajít pro kešku...uděláte jakýsi „okruh“ kolem hradeb...Je to asi nejlepší trasa, kde budete mít hradby vetšinou po své pravici. Nikam nepospíchejte a vše si v klidu prohlédněte. Obrázky jednotlivých zastávek najdete v galerii listingu níže.
Něco málo o městských hradbách, královském hradu a baštách v Litoměřicích.
Vzhledem ke svému významu musely být Litoměřice chráněny městskými hradbami. Toto původně gotické a později dostavované opevnění je místy vysoké až 10m a široké i 2m. Městské opevnění bylo také posíleno parkány a baštami. Parkán je prostor před hradbami chráněný menší zdí. Bašty jsou často věžím podobné obranné prvky, které vystupují z hradeb a umožňují tak jejich lepší střeleckou obranu. Litoměřické parkány jsou dnes oblíbeným místem odpočinku a z některých bašt jsou nyní stavby obytné. Bohužel se nedochovala žádná z původně čtyř městských bran, které byly zbořeny v devatenáctém století. V současnosti činí obvod hradeb téměř 1 800 metrů. Původní systém hradeb připomínaný k roku 1257 zanikl beze stop. Dnešní gotický systém hradeb vznikl ve dvou etapách. Vnitřní hradba z doby kolem roku 1360 - 80, opravovaná v letech 1502-05, je místy vysoká přes 10m a 2m silná, opatřená zubatým cimbuřím a hranolovitými věžicemi dovnitř otevřenými. Na jedné z nich, mezi ulicí Novobranskou a Zítkovou, je vyrytý kalich z husitské doby, jiné byly upraveny v 19. století pro obytné účely. Západní věžice u pivovaru byla r. 1705 upravena jako vyhlídkový pavilon zvaný jezuitská hvězdárna. Vnější parkánová zeď, původně 4,5m vysoká, postavená kolem roku 1513, je zachována do výše cca 3m, silná cca 120cm, s několika podkovovitými baštami, které byly též dovnitř otevřené. Dnešní obvod hradeb je dlouhý cca 1 800m. V hradbách byly původně čtyři brány: východní - Dlouhá brána (připomínaná r.1405, zbořena r.1863), jižní - Mostecká (na cestě k přístavu, zbořena r.1831), západní - zvaná Michalská (dle sousedního kostela, zbořena r.1839) a severní - řečená Nová (dříve Cínařská, zbořena r.1839). Gotické hradby tvoří hranice Městské památkové rezervace.
Bývalý královský hrad vznikl zřejmě již ve 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. Přestavěn byl patrně na začátku vlády Karla IV. (před r.1359) a začleněn do nového pásu hradeb. Tato "novostavba" úzce souvisela s tehdejším podstatným rozšířením města i novým opevněním. Původní hrad zaujímal mimo jiné i část dnešního pivovaru. V "Novém paláci" s vysokou střechou a domácí kaplí přebývali při svých krátkých pobytech čeští králové, bylo zde i sídlo krajského sudího (roku 1381 přešla pravomoc krajského soudu na město) a možná, že v areálu hradu byla i dříve v pramenech doložená mincovna, kterou však r.1300 nechal král Václav II. přemístit do Kutné Hory. Sám stavebník "Nového paláce", císař římský a král český Karel IV., zde pobýval celkem třikrát - v roce 1355, 1359 a 1369. Při jednom ze svých pobytů podepsal darovací listinu, ve které věnoval vrch Radobýl městu Litoměřice pod podmínkou, že toto na jeho svazích zřídí vinice, což tehdejší radní splnili. Od té doby se traduje rozvoj vinařství na Litoměřicku. 29.ledna 1397 věnoval král Václav IV. hrad své sestřenici Alžbětě, manželce míšeňského markraběte Viléma I. Na počátku husitského hnutí zde pobýval císař Zikmund Lucemburský s císařovnou a královnou vdovou. Následně drželo hrad město, což bylo uznáno až r.1499 králem Vladislavem II.. Hrad se stal však spíše městským dvorem a r.1655 vyhořel. V letech 1767-68 byl přestavěn na městský pivovar. V 80.letech našeho století byl "Nový palác" rekonstruován včetně střechy v gotickém stylu dle návrhu PhDr. Jana Muka. Po rekonstrukci v r. 2009 byl hrad otevřen veřejnosti.
Bašta "Baba" byla součástí vnějšího městského opevnění, vybudovaného na počátku 16. století. Starší část hradeb původního jádra města byla vybudována již před polovinou 13. století, za Václava I. Zřejmě v 50. letech 14. století došlo k rozšíření města severním, východním a jižním směrem a výstavbě nových hradeb. Opevnění bylo v průběhu dalších století zdokonalováno. Roku 1513 začala výstavba výrazně předsunuté parkánové hradby, jejíž součástí byly velké podkovovité bašty, otevřené dovnitř a také nový příkop. Za třicetileté války bylo opevnění značně poškozeno. Roku 1643 se město ubránilo obléhání Švédů, opevnění bylo poté opraveno, znovu bylo opraveno r. 1741. Bašta Baba sloužila od začátku 18. století jako městské vězení a mučírna. Části městského opevnění byly od počátku 19. století postupně upravovány pro jiné využití nebo bourány. Bašta Baba byla v 19. století přestavěna na obytný dům (čp. 260). Dochoval se původní oblouk zdiva s klíčovými střílnami. V současnosti bašta slouží mimo jiné jako sídlo Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří. Od roku 1958 patří dochované části městského opevnění mezi chráněné kulturní památky ČR.
zdroj informací: internet.
Jednotlivé zastávky a úkoly:
1.stage „Bašta Bába“
Počet dřevěných ovcí viditelných za brankou = _
Počet vikýřů na střeše bašty viditelných od branky= _
počet koulí na brance= _
počet ovcí_ X(krát) počet vikýřů_ : (děleno) počtem koulí_ a naposledy - (odečíst) 5 a dostanete číslo, které dosadíte za A=_?
2.stage „Hrad“
Počet nohou kovové lavičky okolo stromu= _
Počet čtvercových světel v trávníku, ze strany u hradní vinárny=_
Počet schodů do Kulturního domu=_ _
počet schodů_ _ :(děleno) počet nohou lavičky_ +(plus) počet světel_ = B_?
3.Park Prof. F. Blumentritta
Počet střílen v hradbě=_
Ciferace posledního letopočtu na pamětní desce F.Blum. =_
Počet kinosloupů=_
počet telefonních budek=_
Počet střílen_ +(plus) vyciferovaný letopočet_ – (mínus)kinosloupy_ – (mínus)telefonní budky_ =C_?
4.Dílna ručního papíru
Název sochařského díla? Počet písmen v názvu=
Č.p. Bašty vedle které jste prošli=
Č.p._ _? -(mínus) počet písmen díla _ = ? a ještě odečíst 23 a dostanete D=?
5.Restaurace „Bašta“
Počet všech písmen na ceduli nad vstupem do restaurace=_ _
Počet střílen na hradbě=_
počet písmen na ceduli_ _ –(mínus) počet střílen = _ ? a ještě odečti 5 pak dostaneš E=?
6.Schody na Parkány
Počet schodů=_ _
Po spočítání schodů stojíte vedle sochy, jaký hudební nastroj zde je? Počet písmen názvu nástroje=
počet schodů _ _ –(mínus) počet písmen názvu nástroje_ = _ _ ? a ještě odečti 34 a dostaneš F= ?
7.Máchovy schody
Počet schodů=_ _
Dům naproti schodišti , zjisti letopočet _ _ _ _ a proveď ciferaci, tak aby ti vyšlo dvouciferné číslo =_ _
počet schodů_ _ –(mínus) to dvouciferné číslo(z letopočtu domu)=_ _? a ještě vyděl 6 pak dostaneš G=?
8.Rybářské schody
Počet schodů=_ _
Po vystoupání a spočítání schodu, jdi rovně a po pravé straně hledej pamětní desku Eyserta Eberharda, tady tě zajímá součet všech číslic na desce=_ _
počet schodů_ _ –(mínus) součet číslic na pam.desce_ _ =_? a ještě odečti 2 a dostaneš H=?
Finální vzorec: N 50° 3A. BCD E 014° 0E. FGH
Pozor v keši není tužka!!! U finálky se chovejte tiše a nenápadně, aby vydržela i pro další...Doufám, že se Vám procházka i jednotlivá místa líbila...