Má první keš je věnována této chutné plodině i stejnojmennému místu na nějž budete moci shlédnout.
Řepy
Jsou katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha 17 v městském obvodě Praha 6. Nacházejí se na západě města, severně od vjezdu dálnice D5 do Prahy. Vesnice Řepy vznikla kolem 13. století, k Praze byla připojena roku 1968; od poloviny 80. let zde stojí sídliště. Do 31. prosince 2001 se městská část Praha 17 nazývala Praha-Řepy. Vykonává působnost pověřeného úřadu i pro městskou část Praha-Zličín.
Zdroj: Wikipedia
Geologie a významné stavební materiály v Řepích
Horní část obce se nacházela na opukovém podloží, tudíž stavební kámen. Řepy se také pyšnily i kamenolomy a z místních opuk je vystavěna i nejvýznamnější památka obce kostel sv. Martina. Tato oblast měla vliv na vznik názvu ulice Opuková.
Střední část obce se nacházela pro změnu na pískovém podloží a vzniklo několik pískoven.
Dolní část Řep byla na podloží vhodném pro výrobu cihel (cihlářská hlína), kdy vznikla jedna malá cihelna přímo v obci a další od roku 1942 ve Zličíně, ve které se vyráběly šamotové cihly (šamotka). Z vytěžené zeminy vznikl rybník Hliník. S touto oblastí souvisel název osada Blatiny.
Zdroj: Repy.cz
Původ jména
Ten je trochu nejasný. Původně se totiž Řepy nazývaly Žepy. Jazykovědci nevědí přesně, z čeho jméno vzniklo, je však možné, že souvisí se starobylým a už zaniklým jménem žepa, které označovalo vyvýšeninu.
Jiný zdroj uvádí podobný výklad
Ještě před relativně krátkou dobou byly Řepy zemědělskou obcí. Mezi pěstovanými plodinami dovolovala bonita zdejší půdy pěstovat ve značné míře i řepu cukrovou. O oblibě a rozsahu jejího pěstování svědčí ostatně i skutečnost, že v sousední Ruzyni byl cukrovar. Nalézáme-li téměř v sousedství Řep obce Řeporyje a Chrášťany, může se nám zdát, že pojmenování Řep je nasnadě. Usuzovali tak zřejmě i ti, kdož měli stanovit německé označení pro naši obec za okupace, když ji pojmenovali „Rüben“. Teprve v roce 1854 jsou již uváděny Řepy. U nás již zcela zaniklé slovo „žep“, které je dosud živé u jihoslovanských národů, česky znamená „kapsa“.
Zdroj: Farnost Řepy
Červená řepa
Červená řepa patří, navzdory své nevalné oblibě v našich končinách, mezi jeden z nejzdravějších a nejuniverzálnějších druhů zeleniny, které můžeme v kuchyni použít.
Důvod proč se u nás netěší přílišné oblibě, je zřejmě ten, že doplatila na nevalné zpracování ve školních kuchyních, čímž byla znechucena několika generacím strávníků po zbytek jejich života. Na to ostatně doplatila a stálé doplácí nejen červená řepa, ale také celá řada dalších potravin, které si to rozhodně nezaslouží, a to nejen díky svým zdraví prospěšným účinkům, ale také díky své lahodné chuti, které je ovšem dosaženo jen při správném zpracování.
Její původ je ve Středomoří a v severoafrickém prostředí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Byla známá i ve starém Římě, kde byla bohatě využívána, jednak jako jídlo, ale zejména jako lék. Díky rozsáhlosti Římské říše se rozšířila do celé Evropy.
Syrová řepa se dobře uplatní v salátech. Chutná s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy. Z vařené řepy se připravují saláty se smetanou, majonézou, marinádou apod. Oba druhy salátů jsou dobrým doplňkem pečeného masa a minutek. Uvařenou mladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citronem a máslem – je to dobrá příloha pro ty, kdo nemají rádi kyselé saláty.
Jedná se o jeden z nejrozšířenějších druhů pěstovaných řep. Její konzumace je rozšířena převážně ve východní Evropě, kde se používá pro přípravu boršče. Ke konzumaci nejčastěji slouží podzemní kořenová část, která se před jídlem často vaří či se podává studená po uvaření jako salát s octem či olejem. Dají se konzumovat i zelené listy, které se nejčastěji podávají dušené či vařené.
Zdraví prospěšné účinky červené řepy
Možná vám to bude připadat jako ohraná písnička, která se spustí vždy, když přijde na řadu řeč o prakticky jakémkoliv druhu zeleniny, ale v tomto případě se opravdu jedná o extrémně zdravou zeleninu, která má neskutečně širokou paletu přínosů pro naše tělo.
Nejprve zde zmíním ty nejdůležitější látky a prvky, které v ní najdeme. Není jich přitom vůbec málo. Jedná se o vitamíny B a C, provitamín karoten, vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, selen, zinek, kyselinu listovou, antioxidanty betain a betacyanin a cenné stopové prvky cesium a rubidium. To jen tak namátkou ty nejzajímavější. Podstatný ovšem není výčet jako takový, ale to jak našemu tělu všechny tyto látky prospějí. Musím přiznat, že když jsem se kdysi o červenou řepu začal zajímat a přečetl jsem si, co všechno „umí“, nestačil jsem koukat. Pravděpodobně budete překvapeni i vy.
Zdroj: cervenarepa.eu a Wiki
Při odlovu dodržujte správné zásady geocachingu. Jak na to?