TKR#9 Mestska plovarna Multi-cache

Nová městská plovárna na řece Radbuze, někdy též zvaná „Grubrovka“, vznikla v roce 1910, kdy byla v červnu otevřena. Tato plovárna nahradila svoji předchůdkyni nacházející se od roku 1870 spolu s krytými lázněmi v prostorách dnešního Wilsonova mostu, jehož stavba proběhla v letech 1912-1913. S přípravou stavby mostu a s ní související postupné regulaci koryta řeky již nemohla oblíbená plovárna v centru města zůstat a musela si najít místo nové. Zároveň měl přesun vyřešit i nedostačující kapacitu tehdejší plovárny. Nakonec byly vybrány pozemky u řeky Radbuzy dále proti proudu od středu města nad vojenskou plovárnou tehdejšího pěšího pluku č. 35 Foligno, situované v prostorách u řeky pod dnešní budovou Fodermayerova pavilonu od roku 1850.

Městská plovárna byla při svém otevření dobře vybavena vším, co bylo ve své době v takovém zařízení potřeba. Dokonce se stala vzorem pro Ženský klub v Chicagu, který plánoval ve svém městě obdobný projekt. Plovárna musela pamatovat také na (o několik let dříve zcela nemyslitelné a nyní moderní) slunění svých návštěvníků a k tomuto účelu nechala zřídit opalovací loučku na protějším (pravém) břehu řeky. Obliba místa i díky tomu výrazně rostla – v dobách své největší slávy zaujímala plovárna plocho přes 6.000 m2 a návštěvnost se o víkendech a svátcích pohybovala přes 4.000 lidí za den.

V době první světové války zažívala městská plovárna těžká léta a zpočátku nebylo ani jasné, zda bude vůbec moci v sezóně otevřít. V důsledku mobilizace nebyl dostatek lidí, kteří by dělali na plovárnách dozor, a proto do řeky směli jen výborní plavci a plavkyně. Výuka plavání však byla pozastavena. Nakonec se podařilo městskou plovárnu otevřít alespoň částečně a lidé si na ni našli cestu i ve válečných dnech. Plovárna dokonce zaznamenala dosud rekordní počet návštěvníků, když na ni v jediný den – 6. července 1917 – dorazilo 4863 osob.

Po mírně prodělečných válečných letech navázala městská plovárna na úspěšné předválečné roky. Neustále se rozšiřovala a jak dokazuje článek z dob 25. výročí plovárny (r. 1935), od svého otevření přivítala už celých 1.100.000 osob. Chlubit se mohla dokonce i věrnými návštěvníky, kteří na ni docházeli denně a za každého počasí. Za první republiky prošla řeka Radbuza postupnou regulací, která její tok zklidnila a značně změnila jeho původní přírodní vzhled.

V dobách druhé světové války byl provoz městské plovárny opět omezen, například dozor nad plovárnou vykonával jen jediný plavčík oproti pěti plavčíkům v předválečném období. Po skončení války se opět začal život vracet do starých kolejí, bylo definitivně ukončeno členění plovárny na pánskou a dámskou část. Plovárna, dříve ve správě městské vodárny, se nově dostává pod správu komunálních služeb. Dozor na plovárnách byl svěřen tzv. plavmistrům. Téměř celá historie plzeňských plováren je spojena s rodinou Maderů. Od roku 1875 zastával místo hlavního plavmistra pan Emilián Mader, otec Jana „Hanuše“ Madera, pozdějšího plavmistra na nové městské plovárně Grubrovka a posléze i v městských lázních. Stejně tak v tradici pokračoval i Karel Mader, který působil na Grubrovce v Doudlevcích, městských lázních i na Ostende. Jednou z hlavních náplní práce plavmistra byla nejen výuka plavání, ale i neméně důležitá záchrana lidských životů před utonutím. Na pomoc měl přiděleny čtyři pomocné plavmistry, kteří byli široko daleko proslulí svojí bodrostí a veselou letorou.

V 50. a 60. letech minulého století však zájem veřejnosti o koupání v řece upadal. Důvodem byla horšící se kvalita vody a ovzduší a milovníci plavání též začali více využívat Bolevecké rybníky. V důsledku těchto skutečností pak byla plovárna ve své původní podobě v roce 1965 uzavřena…

Úvodní souřadnice vás zavedou na městskou plovárnu, keš zde, jak lze očekávat, nenajdete. Pokud se ale rozhlédnete, zjistíte hodnoty prvních tří indicií a kousek dál si můžete prohlédnout fotografie dokumentující minulost i současnost plovárny.

Z místa výchozích souřadnic je vidět tato tabule s telefonním číslem ve tvaru 377 ABC 051, až ceduli objevíte, můžete si prohlédnout zachovalé terasy a přístupy k vodě a potom pokračovat na stage 2:

Na souřadnicích N 49° 43.991 E 013° 22.764 je instalována volně přístupná výstavka , kde najdete mnoho zajímavých informací ke zdejší plovárně. Na panelu vpravo (směrem k řece) najdete nahoře nadpis skládající se ze tří slov napsaných ve dvou řádcích výrazně větším červeným písmem. Počty písmen v těchto slovech jsou bráno dle pořadí v hodnotách D, E a F (POZOR - na fotografii v listingu je původní výstavka, kde byla potřebná slova pod sebou). !!! Výstavka byla odstraněna, použij hodnoty D=3, E=6, F=8!!! Až si výstavku prohlédnete, můžete se vydat na
stage 3 na souřadnice N 49° 44.007 E 013° 22.786, kde najdete nezvyklým způsobem provedené schody k řece, jejich počet je G, kdy se jedná o dvojciferné liché číslo (počítejte jen ty neobvykle provedené) N 49° 44.041 E 013° 22.792, kde je dětské hřiště se čtyřmi cvičebními prvky. Z nedalekého od nich umístěného provozního řádu zjistíme, že hřiště je určeno pro děti od G do1H let.

Nyní již máte zjištěno vše potřebné a můžete se vydat krátkou procházkou na souřadnice N 49° 4G.CBD' E 13° 2B.F(H+B)(E+A)', kde najdete ve výši cca 2,3 metru keš...

NEZAPOMEŇTE SI POZNAMENAT BONUSOVÉ ČÍSLO potřebné pro odlov keše TKR#12 Kolem Radbuzy - BONUS 3, která je součástí připravované série "Toulky kolem řeky"