AGT 105: Vyvery Ricky EarthCache

Vývěry Říčky a člověk Vodu z vývěrů využíval člověk již od pradávna. Vývěr možná sloužil za zdroj vody i pravěkým obyvatelům jeskyni. V 18. století byl přítok zatrubněn a sveden do vodního náhonu. Přítok, který nezamrzal, poháněl Horní mlýn. Drastické využití vývěru známe z 80. let 20. století. Do jeskyně byla prostřílena další štola. V sifonu bylo nainstalováno výkonné čerpadlo, které zásobovalo vodou tajný vojenský objekt u Kanic. Tento zásah způsobil trvalé o nevratné změny v hydrologickém systému Říčky.
 

Geologie

Geologická charakteristika: Území je převážně tvořeno vilémovickými vápenci. Charakteristické je intenzivní zkrasovění - řada aktivních, periodicky zaplavovaných i vodami opuštěných jeskyní (Ochozská, Netopýrka, Malčina, Švédův stůl, Křížova, Adlerova aj). Ochozská jeskyně je známa bohatou krápníkovou výzdobou, různými formami chodeb a dalšími krasovými tvary. Je protékána povodňovým Hostěnickým potokem. Vyplńují ji mocné vrstvy převážně říčních sedimentů. Hydrograficky významné je Hostěnické propadání - poloslepé ponorové údolí na styku devonských vápenců a drahanského kulmu. V korytu Říčky je vyvinuto několik výrazně zahloubených ponorů, které po spojení s podzemním tokem Hostěnického potoka vyvěrají na dvou místech. V horních partiích údolí, zejména na Lysé hoře, jsou vyvinuta škrapová pole.

Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras

Stratigrafie: devon, visé

Témata: geomorfologie, hydrogeologie, archeologie, kvartérní geologie, paleontologie, stratigrafie

Jevy: jeskyně krasová, škrapy, koryto řeky, kras, závrt, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody), sedimentární , eolická (činnost větru)

Hornina: vápenec

Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
 

Moravský kras

Moravský kras je nejvýznačnější krasovou oblastí České republiky. Je územím vyhledávaným odborníky nejrůznějších vědních oborů, je i významným územím z hlediska cestovního ruchu a turistiky. V Moravském krasu známe více než 1000 jeskyní a na objevení čekají další. Systém jeskyně Amatérské s téměř 34 km je nejdelším podzemním systémem a Rudické propadání je nejmohutnějším ponorem v České republice. Množstvím a hustotou závrtů nemá Moravský kras v republice srovnání. Známe odtud 22 druhů z celkového počtu 24 druhů netopýrů a vrápenců vyskytujících se v České republice. Bohatství živočichů přibližuje např. více než 2200 druhů motýlů, což je 66% fauny České republiky. Jen málo chráněných oblastí se může pyšnit výskytem endemických organismů. Z Moravského krasu k nim řadíme nejméně 5 druhů bezobratlých jeskynních živočichů a zdejším rostlinným endemickým poddruhem je kruhatka Matthiolova moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica). Živou přírodu doplňují pozoruhodné památky. Architektonickým skvostem je barokní chrám stavitele Santiniho ve Křtinách. Zcela unikátní jsou doklady dávného života zvířat a našich předků uchované v jeskynních sedimentech.

Unikátní příroda i výjimečné kulturní a historické památky byly důvodem, proč byl Moravský kras již v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí (je to druhá nejstarší CHKO v České republice). Rozloha chráněného území je 92 km². Cennost území se projevila ve vysokém zastoupení nejpřísněji chráněných lokalit. I. zóna ochrany zaujímá 17 % rozlohy chráněné oblasti a zahrnuje 17 přírodních rezervací a památek (z toho šest z nich v národní kategorii). Hodnotu území zdůraznilo zařazení podzemního systému Punkvy v roce 2004 mezi mezinárodně významné lokality Ramsarské úmluvy. Téměř polovina území chráněné oblasti byla začleněna do soustavy Natura 2000.