8.pěší pluk Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
8. pěší pluk
Dne 28. června 1914 v srbském Sarajevu zastřelili arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Jako odplatu za atentát vyhlásilo Rakousko-Uhersko 28. července 1914 Srbsku válku. Na základě předchozích smluv následovala řetězová reakce ostatních států a během zhruba čtyř týdnů se ve válečném konfliktu ocitla většina Evropy, včetně Ruska, kde z řad československých dobrovolníků bojovala Česká družina pod carskou armádou.
Jeji součást, československá střelecká brigáda, zřízená 19. května 1917 v Ivani, o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) byla nasazena v bitvě u Zborova (2. července 1917), kde prorazila přes čtyři "nedobytné" linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stálo na 5500 dobře vyzbrojených mužů.
Čeští legionáři v zákopech u Zborova
Toto hrdinství vedlo ke svolení československé prozatimní vládě zakládat vojenské jednotky (po válce zvané LEGIE) na území Ruska, kde díky značnému přílivu československých dobrovolníků vznikaly další jednotky, kromě již zmíněných pluků I. divize nesoucích názvy husitské –........, 4. pluk Prokopa Holého, na rozdíl pluky II. divize nesly názvy krajů s výjimkou pátého, který byl pojmenován po T. G. Masarykovi, a to 6. Hanácký, 7. Tatranský, 8. Slezský aj.
8. pěší pluk Slezský
vznikl v Borispolu 26.6.1917 jako pěší pluk, od 28.7.1917 byl sloučen se záložním praporem „Slezským“ 4. čs. střeleckého pluku, došlo k přejmenování na "8. pluk střelecký slezský" - součást II. střelecké divize. V srpnu 1917 se pluk přestěhoval do malého ukrajinského města Baryševky, kde stále přicházeli noví dobrovolníci, kteří tak posilovali řady českých legionářů.
10. listopadu 1918 mu byl udělen v Jekatěrinburku plukovní prapor vyšitý československými ženami, který měl být původně předán na francouzském bitevním poli.
Po 3 roky cestoval po Sibiři a ruských městech, účastnil se bojů u Vladivostoku, Nikolska Ussurijského, Nižného Tagilu, Kunguru. V květnu 1918 se dostal až do přístavního Vladivostoku, odkud měl odplout bojovat do Francie, ostatní pluky takové štěstí neměly, proto jim 8. střelecký pluk slezský vyjel na pomoc. Za konec světové války se pokládá a ve světě oslavuje 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří (11. 11. v 11 hodin).
Po válce bylo úkolem čs. legií držet obranu měst proti bolševikům. Od jara 1919 8. střelecký pluk slezský ochraňoval trassibiřskou magistrálu v oblasti Mariinska a Irkutska. 28. září 1919 dostává opět rozkaz k evakuaci z Ruska a nasedá na magistrálu. Do přístavu ve Vladivostoku se vrátil v únoru 1920 a 6.6.1920 se naloďuje na anglickou loď M.S.Dollar, kterou pluje až do kanadského Vancouveru, kanadskou dráhou a jede městem Quebec až do Halifaxu, kde se nalodil na lodě Belgic a Valencia a putuje přes Atlantský oceán do německého Cuxhavenu, odtud už jen vlakem přes Bavorsko do Čech.
29. června 1920 dosahují čeští vojáci toho pluku v 5 hodin ráno konečně hranic vytoužené "nové vlasti" přes Plzeň, Prahu a Olomouc cestují a nakonec jsou vítáni 4. srpna v Opavě - jeho prvním posádkovým městem. Do vlasti přijelo 89 důstojníků a 2200 vojínů. Na následky nemocí nebo zranění zemřelo 174 příslušníků pluku a 17 osob zůstalo nezvěstných.
Naloďování 8. pěšího pluku ve Vladivostoku na loď M.S.Dollar
Všichni měli možnost legie opustit, ti kteří zůstali, byli zařazeni do československé armády, aby chránili Československou republiku.
Již 28. srpna 1920 se pluk opět stěhuje do Frýdku (do Neumanových kasárnách na Pekařské ulici), kde setrvá až do září roku 1920, to je pluk převelen do Českého Těšína, kde byl sjednocen s bývalým rakouským 100. pěším plukem. Nově vzniklý pluk získal staronový název 8. pěší pluk Slezský. V prosinci 1920 se pluk stěhuje do Místku, kam se v roce 1924 stěhuje z Českého Těšína i velitelství spolu s technickou a pomocnou rotou. Pluk pobýval v Landsbergrových kasárnách (na Příborské), Czajánkových kasárnách (na Hlavní třídě) a kasárnách na dnešní Pavlíkové ulici.
Při květnové mobilizaci v roce 1938 měl pluk primárně za úkol ochranu tehdejších hranic především okolo Hlučína a Bohumína. V září se rozkaz změnil na obranu prostoru okolo Moravského Berouna (Bruntál). Po zradě našich spojenců (Francie, Anglie¨ a Itálie) s fašistickým Německem při mnichovské dohodě se pluky rozmístily do svých původních posádek.
Po Mnichovu nám z dřívějšího státu zbylo pouze 70,4% půdy a 66,58% bývalých obyvatel
Koncem temného září 1938 jsme museli odstoupit od Sudet, ale také části Těšínska, Javoriny, Beckovského Polska, jižní části Slovenska, kterou zabrali fašističtí Maďaři, a také Karpatské Ukrajiny, čím jsme ztratili snad veškeré železobetonové bunkry v pohraničí vystavěné v roce 1936.
Ano, byl to právě 8. pěší pluk „Slezský“, jehož vojáci 14. března 1939 jako jediná vojenská posádka kladla ozbrojený odpor proti německé armádě.
Místo tohoto boje - Czajankova kasárna, muselo ustoupit výstavbě magistrály, ale tento slavný pluk nám připomíná přilehlá ulice, kde se nachází i keš.
Zdroj informací: kupa materiálů z netu
Additional Hints
(Decrypt)
an xenovpv xenovpxn, mrmnqh