Tato vkusná a působivá mysterka vznikla díky inspirativnímu nápadu jednoho ústeckého kačera, říkejme mu třeba S.
Tentokrát vás však nebudeme vyčerpávat obrázky pochybné kvality, nezobrazujícími honosnou ústeckou architekturu.
Určitě znáte české úsloví „Dostat se z deště pod okap“, což znamená ocitnout se v ještě horší situaci. Toto úsloví vzniklo v době, kdy voda nebyla ze střech sváděna k zemi. Okapovým žlabem byla svedena co nejdál od domu a z výše střechy padala rovnou na ulici, jako ze zámeckých a hradních chrličů. Od roku 1774 platí v zemích Koruny české nařízení svádět vodu ze střech okapy až k zemi. Obvykle se okap říká i rouře, která vede podél stěny domů dolů. Správně to však je okapový svod. A jeden, vlastně dva - pravé, nefalšované ústecké okapové svody vám představíme.
Oba možná znáte ze svých toulek městem Ústí nad Labem, možná si jich všimnete třeba cestou do divadla nebo do restaurace. Pak máte vyhráno. Můžete je hledat cílenou procházkou nebo i virtuálně. Ale to by pro jednu podokapní keš bylo moc námahy ;-). Kde je první okapový svod vám prozradí přímo obrázek.
A už jen trochu prosvištíme projekci bodu. Z nalezených souřadnic vyprojektujte bod ve vzdálenosti 493 metry s azimutem 320,2°. Tam najdete druhý okapový svod a na něm opravdickou „podokapovku“ - nic extra, žádná vychytávka, jen obyčejná městská díkyzabodovka, která vám třeba cestou z práce pomůže zaplácnout prázdné políčko v kalendáři ;-).