Keš je součásti serie 19 keší věnovaným událostem 21. srpna 1968.
Také u 7. spojovacího pluku v Litoměřicích vyvolala okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 aktivní odpor. Radiostanici i s obsluhou poskytnulo velení pluku Okresnímu výboru KSČ v Litoměřicích pro několikadenní šíření severočeského improvizovaného vysílání „Svobodné Litoměřicko“. Vojáci pluku dokonce vypustili 23. srpna z textu přísahy pasáž o internacionální obraně socialismu a vsunuli naopak zmínku o obraně proti okupantům. Na novou verzi přísahalo 440 povolanců.
Tradičně se uvádí, že Československá lidová armáda nijak nezasáhla proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Bez rozkazu politického vedení a velení armády k tomu ani nemohlo dojít. Ve skutečnosti naopak přišel již v noci z 20. na 21. srpna 1968 rozkaz ministra národní obrany generála Dzúra nebránit se. Za daných okolností by to mohlo vést k nedozírným následkům bez šance na úspěch. Přesto se ve většině vojenských útvarů z vlastní vůle vojáci rozhodli nejrůznějšími způsoby sabotovat a narušovat akce okupačních vojsk. To později vedlo k propouštění tisíců vojáků ze služby a dalším kádrovým postihům.
7. spojovací pluk spadal pod vojenskou rozvědku – Zpravodajskou správu generálního štábu Československé lidové armády. Jeho název byl záměrně zavádějící, nezabýval se spojením, ale odposlechy radiového provozu nepřítele (SIGINT).
Již 24. srpna 1968 odvolala vojenská rada MNO z podnětu sovětské strany z funkce náčelníka správy generálmajora Burdu. Z nižší funkce byl v květnu 1970 poslán do kádrové dispozice, v červnu 1970 vyloučen z KSČ a 28. února 1971 byl nucen odejít do zálohy.
Od září do listopadu 1969 šetřila srpnové události na ZS/GŠ komise náčelníka generálního štábu pod vedením generálmajora Josefa Širůčky. Výsledek vedl k rozsáhlým kádrovým a organizačním změnám. Desítky důstojníků a praporčíků musely odejít do zálohy. 7. spojovací pluk byl rozdělen na 7. spojovací uzel v podřízenosti nově oddělené Zpravodajské správy Západního vojenského okruhu a na spojovací uzel ZS/GŠ.