Buďte na sebe velmi opatrní! Vyšší terén je pro velkou blízkost skalního srázu, nikam ale není třeba pro keš slézat! Zvažte tedy předem dobře své schopnosti a strachy, odlov keše je věcí dobrovolnou a na vlastní nebezpečí. Nejlepší přístup ke keši viz. waypoint.
Rozsáhlý "pohádkový hrad" se vypíná na skále vysoko nad řekou a majestátně shlíží na městečko Ledeč nad Sázavou. Pohádkový není jen pro svůj vzhled, ale natáčela se zde řada pohádek a filmů jako třebas Anděl páně 2, Micimutr či Šťastný smolař. Kromě klasické historické prohlídky zde mají okruh pro děti a také si můžete prohlédnout muzeum Jaroslava Foglara nebo muzeum historických hodin. Přeji hezký výlet. Dodržujte fair trade a keš zanechte tak, ať z ní mají radost i kačeři po vás. Děkuji.
Jméno Ledeč vzniklo z osobního jména Ledek a původně znamenalo Ledkův hrad nebo dvůr. Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný šlechtický rod ledečských vladyků. V roce 1440 přešlo panství do rukou bratrů Ledečských z Říčan jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. Jindřich je znám jako jeden z exponentů strany Jiřího z Poděbrad, po jehož boku se roku 1448 zúčastnil slavného dobytí Prahy. Zřejmě déle žil jeho bratr Jan, který na konci éry Jiřího z Poděbrad bojoval na straně Matyáše Korvína. Po hradní tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop gotického paláce, zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel.
Poté přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové... Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17. století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech. V roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po roce 1945 se stal majetkem státu.
|