Naučná stezka Petrovicko
zastavení druhé Vrškámen
Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km. Během cesty Vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí.
Petrovicko představuje soubor mimořádných hodnot, a to z hlediska krajinářského, historického, památkářského, geologického, botanického i zoologického. Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský žulový pluton, který vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Na okrajích plutonu se dotykem s hloubkovými vyvřelinami vytvořil metamorfovaný sedlčansko-krásnohorský ostrov z rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na četných místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a jiné vzácné rostliny.
Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století. osobitý ráz krajiny je dán kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad.
PETROVICKÁ STEZKA
Vrškámen
"Viklan Vrškámen"
Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský pluton, rozsáhlé těleso hlubinných vyvřelin, především žul a granodioritů. Tyto horniny již v třeti horách hloubkově zvětrávaly. V té době se subtropické podnebí severní polokoule začínalo ochlazovat. Počátkem čtvrtohor nastává doba ledová. severní Evropu popkrývá ledovec, jehož okraje v dobách meziledových roztávají a obrovské spousty vod intenzivně rozrušují kamenné masívy. Produktem těchto erozních pochodů jsou velké žulové balvany, které se vynořily nad zemský povrch - pevná jádra - zbytky původně rozsáhlejších bloků.
Tak vznikl také balvan Vrškámen, který představuje největší viklan ve Středočeském kraji. Viklanem nazýváme balvan, který volně spočívá na podloží, takže se jím dá pohybovat. V případě Vrškamene by bylo třeba vyvinout značnou sílu, protože dosedá na podloží velikou plochou.
"Stehlík obecný"
"Kukačka obecná"
"Vstavač kukačka"
Cesta, kterou se nyní vydáte, má název Císařská. V tereziánském období to byla strategicky významná silnice vedoucí do Tábora. Přivede vás k bývalým drahám u Porešína se souvislým porostem jalovců. mokrá louka s blízkým jezírkem je lokalitou hojného výskytu vstavačovitých rostlin. Budete-li pozorní, uvidíte bramborníčka černohlavého, stehlíka obecného, ťuhýka šedého nebo uslyšíte kukačku obecnou a křepelku polní.
"Jalovec obecný"
Jak na keš?
Úvodní souřadnice Vás přivedou k informační tabuli druhého zastavení naučné stezky.
Přesuňte se na STAGE 1 kde je možno spatřit viklan a souřadnice Vás přivedou k dřevěné tabuli. Na zadní straně tabule je nepřehlédnutelný nápis s letopočtem. Za čísla dosaďte písmena ve tvaru ABBC
N 49° 3(A).(C-1)(A+2)(A)
E 014° 2(B+1).(C)(A-1)(A+3)
Přesuňte se na STAGE 2 kde je možno spatřit geodetický bod. Na tabulce je nápis a Vás bude zajímat první slovo. Počet písmen v prvním slově = D
N 49° 3(A).(D-4)(C+1)(D-4)
E 014° 2(A).(A-1)(C-4)(B+3)
Přesuňte se na STAGE 3 kde je možno spatřit kříž u cesty. Počet osob na kříži = E
Finální souřadnice po dosazení potřebných hodnot jsou:
N 49° 3(A).(E+1)(D-1)(C-2)
E 14° 2(A).(C-1)(B+4)(E-1)
Hledej u zřejmého objektu nevyfouklou petku.
Čerpáno z webových stránek obce http://www.petrovice-obec.cz/
