Keš vás seznámí s nejvýznamnějšími osobnostmi, které žily v Lysé nad Labem. V tomto listingu se budeme podrobněji zabývat klínopiscem a orientalistou Bedřichem Hrozným, který se proslavil zejména rozluštěním jazyka starověkých Chetitů.
Bedřich Hrozný
Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů (1917) a položil tak základy oboru chetitologie. Na Filozofické fakultě UK v Praze založil a řídil Seminář pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu, v letech 1926–1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK a v letech 1939–1940 rektorem UK.
Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, kde se již, zejména při studiu latiny, začalo projevovat jeho nadání pro filologii. V sextě začal Bedřich studovat orientální jazyky a sám se doma snažil naučit základy hebrejštiny a arabštiny. Kvůli předčasné smrti svého otce musel dokončit poslední gymnazijní rok na reálném gymnáziu v Kolíně (1897), kam se rodina přestěhovala. Zde Bedřicha ve studiu podporoval nadšený orientalista profesor Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům: staroarabštině, moderní arabštině, hebrejštině, akkadštině, aramejštině, sabejštině, egyptštině, staroperštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů.
V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil s Vlastou Miladou Procházkovou, měli spolu dcery Olgu (* 19. 10. 1914) a Helenu (* 7. 10. 1917).
V roce 1906 při pobytu v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) byl německou expedicí objeven velký archív chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, která vzdorovala mnoha badatelům. Uprostřed první světové války (1915), kdy byl sice odveden, ale sloužil jako písař štábu ve Vídni, předložil rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho také zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod. Výsledky svého bádání publikoval roku 1917 ve své stěžejní práci Die Sprache der Hethiter.
Po vzniku Československa (1918) byl jmenován profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na pražské univerzitě.
Roku 1924 získal peníze na první českou expedici do Šech Sadu, kde v dubnu téhož roku začaly výkopy. Později kopal na pahorku Tell Erfád (severní Sýrie), kde vykopal pozůstatky řeckých staveb, velké množství keramiky, terakotových sošek.
V roce 1925 se mu na další expedici (Kaisarií na kopci Kültepe) podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit přes 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Tento obchodní archiv marně hledaly desítky vědců. Potvrdilo se mj. i to, co Hrozný zjistil již při studiu klínových textů sumersko-babylonských: Už staří Sumerové 3 tisíce let před naším letopočtem znali slad a uměli vařit pivo. A to podle celé řady receptů. Je zajímavé, že jelikož chtěl kopat i v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku, jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno chetitské město Kaneš.
V listopadu 1925 se musel vrátit zpět do Československa. V roce 1929 založil mezinárodní vědecký časopis Archiv Orientální. Přednášel na řadě univerzit a jeho přednášky byly velice úspěšné.
Bedřich Hrozný jako děkan Filozofické fakulty UK
Roku 1939 měl možnost emigrovat, ale to odmítl; v téže době byl zvolen rektorem Karlovy univerzity. V roli rektora prokázal obrovskou statečnost, když 17. listopadu 1939 nevpustil do budovy německé vojáky a umožnil tak útěk několika již zatčeným studentům. I v průběhu okupace pak pokračoval v přednáškách a publikační činnosti. Roku 1940 mu bylo nabídnuto místo na ministerstvu školství, které také odmítl. V roce 1944 byl stižen záchvatem mrtvice a nadále už se nemohl v plné míře věnovat vědecké práci. Významného ocenění se dočkal 12. listopadu 1952, kdy byl jmenován akademikem nově založené Československé akademie věd. O měsíc později však Bedřich Hrozný zemřel a byl pochován v Lysé nad Labem na evangelickém hřbitově. Po jeho zrušení (1977) byly jeho ostatky přeneseny na obecní hřbitov. Jeho původní náhrobní obelisk nyní stojí v areálu Evangelického sboru.
Ještě za života Bedřicha Hrozného bylo v jeho rodišti Lysé nad Labem roku 1951 zřízeno Muzeum Bedřicha Hrozného, v němž se nachází dnes stálá expozice Život a dílo Bedřicha Hrozného s mnoha vzácnými a zajímavými sbírkovými předměty.
Další významné osobnosti
Uvedené jsou osoby, které jsou pochovány na hřbitově v Lysé nad Labem:
Josef Havlín
1910 - 1973, velitel a předseda místního hasičského sboru, činný člen mnoha místních spolků.
Viktor Heller
1912 - 2003, význačný činovník Sokola, vězněn v roce 1944 za okupace v Terezíně a pozdějí v 50. letech komunisty.
Alois Holub
1860 - 1944, učitel vydavatel školních pomůcek a časopisů.
František Otruba
1859 - 1945, ředitel měšťanské školy, vynikající regionální archeolog, historik a folklorista, spoluzakladatel městského muzea, kulturní činitel města, významný člen pěveckého sboru Dalibor, divadelního spolku Tyl a Sokola.
Václav Tumpach
1894 - 1962, kaplan, později archivář a učitel na měšťanské škole. Až do své smrti pracoval v městském archivu.
Josef Vojáček
1874 - 1958, působil v Lysé nad Labem jako katecheta na měšťanské škole, hudební skladatel skrálních vokálních skladeb, místní a regionální historik. Je čestným občanem města.
Josef Vlach - Vrutický
1897 - 1977, rodák z Benátecké Vrutice, hudební skladatel, dirigent a varhaník
Souřadnice pokladu
Pokud budete chtít vyluštit souřadnice krabičky, budete se muset dostavit na počáteční souřadnice a tam najít potřebné indicie. Doporučujeme návštěvu v době otvíracích hodin hřbitova.
N 50° 12.(Hrozný)(Heller)(Vrutický-1)
E 014° 50.(Havlín)(Tumpach+1)(Holub-2)
Dodatečné informace
- Keš se nenachází na hřbitově.
- Na hřbitově se chováme slušně.
- Finální krabička je jen pro otrlé povahy.
- Až budete nadávat na komáry, uvědomte si, že já v tom byl půl hodiny.
- Když bude rychle popsán logbook, budu jedině rád a co nejdřív dodám nový. Rozhodně nestojím o to, abyste šetřili místem ve stylu "Logováno pod společnýn nickem MT". Jeden log v logbooku bude odpovídat jednomu logu na webu.
- Logy, které nebudou ve fyzickém logbooku, budu mazat.