K publikaci této keše mě přivedlo několik skutečností. Za prvé, že v Brně máme málo netradičních keší s obtížností D1/T1. Za druhé, že kolega Ži.rafický zde uspořádal event Darcovstvi krve, kterého jsem se aktivně účastnil, tj. přímo v křesle a v neposlední řadě, že jako pravidelný a teď už i čestný Dárce cítím potřebu, aby tato bohulibá činnost měla svoji keš.
Jak na keš
Úvodní souřadnice ukazují na budovu I2, kde sídlí Transfuzní a tkáňové oddělení. Zde ale, jak už to bývá, finální krabička uložená není. Abys finální souřadnice získal/získala/získalo, je nutné buď najít v listingu fotku ownera nebo dočíst celý popis keše až do konce.
Samotné místo finálky je lehce přístupné po chodnících s nájezdy, tedy i pro vozíčkáře a je v krátké vzdálenosti od zastávky MHD.
Transfuzní a tkáňové oddělení
Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno je jedním z pokračujících pracovišť Tkáňové banky, která byla založena ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny Brně v roce 1952; řadí se tak k nejstarším zařízením tohoto typu v Evropě. V roce 1992 byla Tkáňová banka přestěhována do Fakultní nemocnice Brno a dislokována na Žlutý kopec na Tomešovu ulici. Po vybudování nového pavilonu v rámci areálu Bohunické nemocnice byly prostory opuštěny a TTO se postupně vypracovala v moderní zařízení s širokým rozsahem nabídky v oblasti tkání, buněk, kryogenního skladování a s řadou výzkumných projektů.
1. ledna 2006 jí byl v souladu se zákonem č. 285/2002 Sb. udělen souhlas Ministerstva zdravotnictví se zřízením tkáňové banky pod zkratkou MTB10.
V roce 2011 byla Tkáňová banka FN Brno zrušena a její činnosti převzala dvě zařízení: Národní tkáňové centrum a.s. (nyní Národní centrum tkání a buněk a.s.) a Transfuzní oddělení a krevní banka FN Brno, které se stalo Tkáňovým a transfuzním oddělením FN Brno.
Dne 1. července 2001 se stalo součástí Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno odběrové středisko v Třebíči, ve kterém jsou realizovány odběry krve od dárců a krev se následně převáží do Brna. Zde je zpracována na transfuzní přípravky. Propojení odběrového střediska Třebíč s FN Brno je originálně řešeno. Jedná se o první on-line propojení mezi odběrovým střediskem a zpracovatelským centrem v reálném čase v České republice. Odběrové středisko v Třebíči pracuje za pomoci počítačového serveru umístěného ve FN Brno. Propojení zajišťují non-stop telefonní linky. Pracovníci v Třebíči jsou zaměstnanci FN Brno, řídicí dokumentace je součástí celého logického systému managementu jakosti TTO FN Brno.
V roce 2001 získaly TTO FN Brno jako první státní zdravotnické zařízení v ČR certifikát managementu jakosti ISO 9001.
Informace o dárcovství
Odběry tzv. plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 420 tis. ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Tento odběr trvá jen cca 5 minut. Je možné provést ročně max. 5 odběrů u muže a 4 u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky – krevní destičky – plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval). Trvanlivost tzv. krevní konzervy je až 35 dní, uchovává se při 2-6 st.C.
Přístrojové odběry tzv. aferézy, jsou odběry, kdy se na zvláštním přístroji (separátoru) oddělují z krve dárce jen jednotlivé krevní složky a ostatní jsou dárci během odběru vraceny.
Ze speciálních odběrů se provádí nejčastěji:
» krevní plazma (kolem 180 tis. odběrů ročně v nemocničních zařízeních a kolem 500 tis. v plazmaferetických centrech). Plazmu lze zmraženou na -25 st.C uchovávat i po dobu 2 let.
» krevní destičky (kolem 18 tis. odběrů ročně). Trombocytový koncentrát má dobu použitelnosti jen do 5 dnů, uchovává se "v pohybu" při teplotě cca 20 st.C.
» červené krvinky (v současné době ještě počet odběrů není vysoký, provádějí se spíše s cílem získat nedostatkové krevní skupiny). Erytrocytový koncentrát lze uchovávat až 42 dní při stejné teplotě jako plnou krev.
Odběry na separátoru trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a s výjimkou odběru červených krvinek je možné je u dárce provádět častěji, než odběry plné krve, neboť ostatní složky krve se obnovují rychleji, než červené krvinky.
Proč darovat krev
Krev a ani její složky nelze synteticky vyrobit. Dá se získat pouze od živých dárců.
Průměrně dostane každý člověk v Česku během svého života 5× krevní transfúzi a 14× lék vyrobený z krve.
Nejvíce pacientů potřebuje krevní transfuzi v souvislosti s krvácením do zažívacího traktu (spotřeba průměrně 3 koncentráty erytrocytů a 1-2 jednotky krevní plazmy). Nejvyšší spotřeba krve je při akutních operací v cévní a transplantační chirurgii: více než 15 jednotek erytrocytů a mražené krevní plazmy. Na ortopedické operace je potřeba jedna až tři krevní konzervy, na složitější 10 jednotek krve (po 300 ml) a 5-6 jednotek mražené krevní plazmy. Transfuzní přípravky jsou také nutné na neurochirurgické operace, na některé komplikované porody. Při léčbě novorozenecké žloutenky se podává asi 50 ml, ale často a u závažnějších případů je výměnná transfuze asi 500 ml krve.
Krevní plazma se využívá pro přípravu speciálních krevních derivátů. Její využití je širší a její potřeba je v dnešní době vyšší než potřeba krve (plazma se nedá vyrobit synteticky). Z krevní plazmy se vyrábí např. léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti.
Odběr krve je prováděn v transfúzních stanicích a jiných zdravotnických zařízeních (odběrová centra). Krev může být darována za úplatu nebo zdarma (tzv. „bezpříspěvkový odběr“). Obecně platí, že transfuzní stanice odebírají pouze bezpříspěvkově a odběrová centra, která jsou výhradně čistě komerčního charakteru, upřednostňují placené dárcovství - spíše tedy "prodej". Děje se tak proto, že u placených odběrů se mohou vyskytovat i dárci z rizikových skupin (nemocní, nakažení) s vidinou snadného získání peněz, jejichž krev by jinak nebyla zdravotnicky použitelná. Některá odběrová zařízení jsou umístěna přímo do obchodních center a "klienti" jsou rychleji zlákáni k "prodeji". S tím ovšem souvisí i potenciálně vyšší riziko komplikací po odběru. Toto nebezpečí je u bezplatných odběrů minimální. Zde je důslednější předodběrové vyšetření. Probíhá pod lékařským dohledem.
Další výhodou bezpříspěvkového dárcovství je skutečnost, že každému bezpříspěvkovému dárci náleží podle zákoníku práce (§ 203, odst. 2) pracovní volno s plnou náhradou mzdy a každý bezpřízpěvkový odběr lze odečíst částkou 3000,- Kč z daňového základu.
Komerční centra pouze nabízejí finanční "kompenzaci" ve výši několika stokorun. Po právní stránce se nejedná o darování za úplatu (chcete-li "prodej"), ale jde pouze o náhradu času a nákladů dle ustanovení §32 odst. 2 zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, podle kterého za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. Po praktické stránce je to však jedno.
Bližší informace o Dárcovství krve naleznete na stránkách Českého červeného krve nebo Transfuzní stanice FNB, odkud jsem čepral informace pro tento listing.
Sám owner je čestným dárcem krve a držitelem Zlatého kříže ČČK za krásných 120+ bezplatných odběrů.
Závěrem
Přeji všem příjemný, nikým a ničím nerušený odlov!
Pokud jste si při přečtení listingu řekli, že by jste rádi začali sami darovat krev, tak tato keš splnila svůj účel. Předem vám děkuji.
Pokud by jste se ale necítili tam vyrazit sami, není problém mě kontaktovat. Nebojte, děvčata na Transfuzce nekoušou, jen trochu vysávají... ;-)
Při odlovu není potřeba vstupovat do areálu FnBrno. Dá se odlovit z chodníku.
Změny a doplnění:
28. 1. 2019 - vyměněna krabička
28. 1. 2019 - změněn hint a doplněno upozornění