Ručníkový den 2018
Pojďte s námi oslavit památku (pro nás geniálního) spisovatele Douglase Adamse, autora nesmrtelné knihy Stopařův průvodce po galaxii. Na jeho počest se každý rok, vždycky 25. května, koná Ručníkový den.
Příznivci postav Athrura Denta a Forda Prefecta v tento den nosí viditelně umístěný ručník, protože jak se dočtete již ve třetí kapitole knihy:
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Karkrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale zato značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou”ztratil”. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou Galaxií, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.
Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct:”Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.” (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer; frúd = opravdu děsně správný frajer.)
Kde se sejdeme?
Každý, kdo knihu četl, ví, že je potřeba najít úřední desku stavebního úřadu jistého města na Zemi. Bohužel ta správná úřední deska se nacházela ve sklepení, kam se asi nedostaneme, ale na úvodních souřadnicích budeme mít alespoň na jeden takový úřad pěkný výhled.
Kdy se sejdeme?
Vzhledem k tomu, že letos vychází Ručníkový den na pátek, jeví se nám jako ideální sejít se v 7.42 (no hádejte proč právě v tento čas). J Na místě pobudeme půl hodiny a pak se rozprchneme ke svým strojům.
Co s sebou?
To není dobrá otázka 
Budou CWG?
Pokusíme se, pokud se nám je nepodaří zajistit, budeme vám alespoň nahlas recitovat Vogonské verše, konkrétně pak Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaží jednoho letního jitra.